Zatímco v Sovětském svazu se v době vlády komunistů hojně přejmenovávala města po vůdcích strany – namátkou vzpomeňme Stalingrad a Leningrad – v Československu se tato komunistická móda příliš neuchytila.
Výjimkou bylo jediné město. Na celých 41 let se ze Zlína stal Gottwaldov.
Pojmenovat od 1. ledna 1949 město po prvním komunistickém prezidentovi, který se necelý rok předtím chopil veškeré moci v zemi, vzešlo z iniciativy několika horlivých stranických funkcionářů, kteří se snažili zavděčit se vládě v Praze.
VYŠKOV SE PŘEJMENOVÁNÍ VYHNUL
Původně se sice uvažovalo o tom, že přejmenují prezidentův rodný Vyškov, ale Gottwald později kvůli dětství nemanželského dítěte na toto město zanevřel.
A tak volba padla na Zlín. Důvod byl přitom poměrně prostý. Právě ve Zlíně totiž odstartoval své obuvnické impérium Tomáš Baťa – v očích komunistů ztělesnění nenáviděného západního kapitalismu, který na ně působil jako příslovečný červený hadr na býka.
Cílem tedy bylo Baťu a všechno s ním spojené, tedy i samotné město Zlín, vymazat z paměti lidí.
ÚDAJNÁ VŮLE LIDU BYLA DONEBEVOLAJÍCÍ FRAŠKOU
Obyvatelé Zlína o tom všem přitom neměli ani tušení. Celá akce včetně sběru podpisů funkcionářů proběhla v pouhých dvou dnech od 17. do 19. listopadu. A tím měla údajně být vyjádřena vůle lidu. Že to celé byla předem domluvená fraška, je dnes už jasné asi úplně každému.
Zmizel by Baťa nakonec touto metodou z paměti českého národa? Dost možná by se to komunistům podařilo, kdyby zůstali u moci dvě, možná tři generace. Všichni však dobře víme, co tenhle a mnoho jiných komunistických plánů utnulo. Aspoň prozatím.
Ihned po sametové revoluci, ještě před koncem roku 1989, se město okamžitě přejmenovalo zpět na Zlín.
