Pod pochmurným nebem a za řevu dozorců se na apelplacu řadí holohlaví muži. Na jejich mundúrech svítí barevné trojúhelníky. Zatímco žlutý mají Židé, červený političtí vězni, fialový svědci Jehovovi a hnědý Romové, ten růžový je vyhraněn pro homosexuály. A právě ti pocítí brutalitu bachařů jako první. Vedle homosexuálů nosí růžový symbol také bisexuálové, zoofilové a […]

V únoru roku 1904 se hrabě Václav Vojtěch Sternberg pouští do bitvy o křeslo v Říšské radě. Přijíždí na schůzi v Úpici na severovýchodě Čech. Deník Národní listy jízlivě komentuje, že akci zahájil „výrokem o ve slušné společnosti nevyslovitelné části lidského těla.“ Noviny naznačí, že kandidát na poslance použil neslušný výraz pro hýždě. Vzápětí se totiž bouřlivák […]

Právě probíhající výstava FRANTIŠEK ŠAFRÁNEK A JEHO HOŘICKÁ KRONIKA představuje jeden z nejcennějších předmětů ze sbírky hořického muzea – Šafránkovu kroniku a jejího autora, lidového kronikáře Františka Šafránka. Šafránkova kronika patří mezi nejcennější prameny k dějinám Hořic. Svým významem však daleko překračuje rámec regionu a bývá často vyhledávaným zdrojem informací pro historiky a etnografy. Soubor Šafránkovy […]

Vojevůdce leží na pohodlném loži, tvář má bledou a sotva dýchá. Ví, že mu zbývá posledních několik okamžiků. Generálové seskupení kolem něj čekají, až promluví – koho z nich jmenuje svým nástupcem? Jméno, jež vypustí z úst, však nepatří žádnému z nich. „Kalanos,“ zašeptá. „On to věděl!“ A pak už jen zašeptá: „Kratisto“. V řečtině to znamená „nejsilnější“.   […]

Němci trpí válečnými ztrátami a vině jsou podle mnohých také zastaralé medicínské postupy při ošetřování zraněných. Tento názor přiživí i letáky Spojenců, propagující mimo jiné i sulfonamidy jako prevenci bakteriálních infekcí ran z boje. Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha (1904‒1942), ke kterému došlo 27. května 1942, pošle Himmler svého osobního lékaře Karla Gebhardta […]

Dvojice dělníků kráčí jako každé ráno po dřevěném mostě vedoucí přes řeku Malá Něvka v Petrohradě. Jejich konverzaci přeruší zvláštní nález, kousek od nich jsou krvavé cákance. Oba se instinktivně nakloní přes zábradlí a vedle díry v ledu spatří botu. Okamžitě zalarmují policii, ta o dva dny později objeví nešťastníkovo tělo. Pouze několik historických osobností […]

Na vskutku nečekaný nález narazili archeologové na Sinajském poloostrově, podařilo se jim odkrýt ruiny chrámu, který byl zasvěcen starořeckému vládci bohů Diovi. Ministerstvo turismu a památek v prohlášení uvedlo, že ruiny chrámu byly nalezeny v archeologickém nalezišti Tell el-Farma na severozápadě Sinaje. Tell el-Farma, známá také pod svým starověkým názvem Pelusium, pochází z pozdního faraonského […]

Aristokrat Paul Ludwig Hans Anton von Beneckendorff und von Hindenburg (1847–1934) byl slavný německý polní maršál první světové války a v pozdějších letech i prezident. Jeho jméno navíc proslulo nechvalně známou vzducholodí Hindenburg, kterou zničil při přistání v Spojených státech požár. Soustřeďme se ale na jeho vojenskou kariéru. Jaký byl Hindenburg stratég? Paul von Hindenburg se jako absolvent wahlstattské […]

Elitní nacistický gynekolog Carl Clauberg (1898‒1957) se 22. března 1940 schází s Heinrichem Himmlerem. Během rozhovoru přijdou na přetřes různé otázky. „Uměl byste uměle vyvolat neplodnost u neárijských žen?“ ptá se ho druhý muž třetí říše. Téma dalších experimentů je jasně určeno. Nějakou dobu ale trvá, než k nim dojde. Plány zahájí porada 7. července 1942, kde […]

Žid, který nezradí svou víru, ale vždy dokáže z problému vybruslit tak, aby se měl dobře. Od smrti se uchrání proroctvím, které se přesně naplní. Díky němu se v Římě dokonce dočká štědré penze! Řeč je o Josefovi Flaviovi, kterému by jeho tajemné schopnosti zaručily spokojený život i dnes.   Josef Flavius (38–100), vlastním jménem Jóséf Ben Mattatjáh, […]

Selimovi III. v roce 1791 požádá 22 prominentních úředníků své říše, aby vypracovali memoranda o stavu osmanského impéria a charakterizovali jeho slabé a silné stránky. Většina posudků dokončených v roce 1792 upozorňuje na nutnost vojenských reforem. I samotný Selim III. (1789-1805) si je vědom nedostatků Osmanské armády. Obzvlášť silně ho na ně upozorní rusko-osmanská válka v letech 1787‒1792, […]

Vlastnosti chemických prvků mu nedají spát. Přesně taková charakteristika platí život pro ruského chemika Dmitrije Ivanoviče Mendělejeva (1834‒1907). Jeho druhá manželka Anna Ivanovna (1860‒1942) ve svých vzpomínkách líčí, jak velice přísně dbal na to, aby svůj čas plně využil. Zapálení pro vědu mu diktovalo, že bádal i hluboko po půlnoci. Když se mu něco nedařilo, […]

Rozpínavost Osmanské říše vrcholí. Na začátku 17. století už pohltila nejenom území dnešního Turecka, ale i Arabský poloostrov, sever Afriky a cíleně se snaží ukrojit i co největší díl Evropy. K udržení mocného impéria je ale třeba nejenom rozsáhlý úřední aparát, ale především vojsko. Když v roce 1618 v pouhých čtrnácti letech usedá po sesazení svého strýce […]