Kabriolet Lincoln Continental tmavě modré barvy s poznávací značkou SS-100-X veze prezidentský pár hlavní ulicí texaského Dallasu z letiště do centra. Kalendář ukazuje datum 22. listopadu 1963, ručička hodin za tři minuty půl jedné.

Kolem atentátu na amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho (1917‒1963) stále panuje spousta nejasností. Pod vedením předsedy amerického Nejvyššího soudu Earla Warrena (1891‒1974) vzniká vyšetřovací tým, který má objasnit všechny okolnosti atentátu, tzv.

Warrenova komise. Policie už krátce po atentátu zatkla bývalého amerického námořníka Leeho Harveyho Oswalda (1939‒1963). Warrenova komise označí Oswalda za vyšinutého člověka. Koncem září 1964 zveřejňuje svoji závěrečnou zprávu, která popírá, že mělo jít o spiknutí, ať už domácí, nebo zahraniční.

Tvrdí, že Oswald – a stejně tak i Ruby – jednali sami, na vlastní pěst. Na přímou otázku, zda budou všechny důkazy z vyšetřování někdy zveřejněny, Warren ale novinářům odpovídá: „Ano, až k tomu dozraje čas.

Ale možná se toho nedožijete… Mohou v tom být jisté věci související s bezpečností. Budou zachovány, ale ne zveřejněny.“ Naznačuje choulostivou povahu věci.

Odkud vyšla rána?

Do vyšetřování v roce 1966 vstupuje státní návladní (zástupce) z New Orleansu, demokrat Jim Garrison (1921‒1992). Pozastavuje se nad tím, jak mohl Oswald vše stihnout. Podle toho, co se oficiálně uvádí, měl od chvíle, když vystřelil z pušky, čas asi 120 vteřin, aby ze čtvrtého patra budovy skladu knih seběhl dolů a dal si v bistru v přízemí svačinu.

To by zvládl jenom skutečný superman… Oswaldovu vinu podle Garrisona zpochybňuje i jeho odstranění Rubym. Pokud atentát skutečně spáchal sám, pro nikoho by nemělo být problémem, když začne mluvit. Navíc svědkové přihlížející atentátu říkají, že slyšeli střelbu i odjinud.

„Nikdy jsem nefandil spikleneckým teoriím, ale věřím, že jedna kulka byla vypálena zpoza našich hlav,“ říká Bill Newman, svědek, který stál ve chvíli atentátu velmi blízko prezidentovi. Podle něj střela vyšla z nedalekého pahorku za nimi, ne z budovy skladu knih.

Jeho i další osoby s podobným svědectvím ale Warrenova komise vůbec nevyslechla.

V křížové palbě

Nabízí se proto spekulace, zda střelců nebylo více. Garrison si myslí, že nepadly pouze tři výstřely, ale nejméně šest a skutečně nešlo o jediného střelce. Upozorňuje, že šlo o „křížovou palbu, během které ostřelovali Kennedyho z více stran, aby byla šance na zásah vyšší“. Proto také byla prezidentská ochranka těsně po incidentu tak zmatená. Za atentátem podle různých teorií mohly stát americké zpravodajské služby CIA či FBI, nebo také mafie. Pro dílo mafie mluví Rubyho blesková akce na zlikvidování Oswalda, on sám byl totiž na mafii napojen.

Jiní za činem vidí nepřátelský Sovětský svaz nebo kubánský režim Fidela Castra (1926‒2016).

Motiv by měli všichni

V letech 1976–1979 pracuje na revizi výsledků dosažených Warrenovou komisí Zvláštní výbor pro vyšetření atentátu Sněmovny reprezentantů USA, který přichází se závěrem, že „spiknutí CIA – mafie – kubánských uprchlíků mělo všechny potřebné atributy k úspěšnému provedení atentátu – lidi, motiv i prostředky…“ Žádné další podrobnosti ale nezveřejní.

Na konkrétního pachatele neukáže. Současný irský autor Anthony Summers uvádí: „Mnozí bývalí členové výboru se domnívají, že některé ze zapečetěných materiálů jsou velmi důležité pro hledání pravdy – nejen hlášení z Mexico City (tam se měl Oswald setkat s Kubánci a Sověty a mělo se hovořit i o atentátu, ale není jasné, zda nejde o vykonstruovaný důkaz – pozn. red.).

“ Dodává ovšem, že mu bývalý vrchní rada výboru G. Robert Blakey řekl, že by CIA nikdy nesouhlasila s uvolněním materiálů, protože by to „mohlo mít nepříznivý mezinárodní dopad“.

Američané nevěří

Odpověď nepřinesly ani dokumenty o Kennedyho smrti zveřejněné roku 2017. Většinou jde jenom o doplňující informace k již známým faktům – třeba že anonym dopředu oznámil FBI plánovanou likvidaci Oswalda.

Odtajnění další části dokumentů také zabránil sám současný americký prezident Donald Trump, třebaže průzkum z roku 2018 ukazuje, že celé dvě třetiny dotázaných Američanů nevěří oficiálním závěrům vyšetřování.

Tragédii v Dallasu dodnes připomínají dva bílé kříže na silnici symbolizující dvě kulky, které prezidenta zasáhly…