Vědci si dlouho lámali hlavu s otázkou, odkud vlastně pocházejí koně, kde leží jejich pravlast. Před časem zjistili, že po skončení doby ledové žily v Evropě čtyři geneticky i zeměpisně rozlišené linie koní. Nikdo ale dosud netušil, která z nich v evolučním vývoji nakonec po dlouhé době zvítězila, nahradila ostatní a vedla k vytvoření genomu dnešního koně domácího. Týmu, […]

Eugène Bonnier, velitel francouzské armády v Africe v 90. letech 19. století, je neposlušný ctižádostivec. Navzdory zákazu nadřízených se chce v roce 1894 vydobýt válečné ostruhy pokořením města Timbuktu (dnes ve státě Mali). Francouzská vláda za Eugènem Bonnierem (1856–1894) proto vysílá generálního guvernéra Louise Alberta Grodeta (1853–1933), aby ho zastavil. Bonnier ale mezitím už vyráží na výpravu za […]

Na nizozemském pobřeží nedávno badatelé našli cca 2000 let starou pevnost. Vybudovali ji zde Římané, když se snažili dobýt britské ostrovy. Stavět ji začal zřejmě už římský císař Caligula (12–41 n. l.) a pro tažení ji roku 43 využil až jeho následovník Claudius (10 př. n. l.–54 n. l.). Vědci se donedávna domnívali, že šlo […]

Nejslabší z evropských koloniálních mocností je na konci 19. století Itálie. V Africe podceňuje svého nepřítele – Habešany (obyvatele dnešní Etiopie). Ti už v 80. letech 19. století mají silnou i dobře vyzbrojenou armádu na to, aby se kolonizačním snahám postavili. Čest Itálie má v roce 1896 zachránit generál Oreste Baratieri (1841–1901). V bitvě u etiopské Adwy, která probíhá 1. […]

Paraguayský prezident Francisco Solano López se touží stát Napoleonem Jižní Ameriky. Ve válce v letech 1862–1870 proti alianci tří zemí, Argentiny, Uruguaye a Brazílie, se řídí heslem „vítězství, nebo smrt“.   V roce 1866 se Francisco Solano López (1826–1870) rozhodne sám převzít velení, aniž má jakékoliv vojenské zkušenosti. 22. září 1866 v bitvě u paraguayské Curupayty jenom šťastnou […]

Římský kupec rozvine kousek papyrového svitku. Opatrně po něm přejede rukou. Je krásně hladký. „Dám vám dobrou cenu,“ kývne spokojeně a sahá po váčku s denáry. Egypťan ani nemrkne. Ví, že kdyby zákazník prohlédl celou roli, nejspíš by změnil názor. Je horko k padnutí. Slunce rozpaluje pouštní písek. Na obzoru je ale vidět úrodná bažina nilské delty. […]

Slunce už vykouklo na horizontu a Čang se svojí rodinou a přáteli vítají první den roku 300. Jeho manželka paní Liou hněte mouku se studenou vodou v tvárné těsto. Ostatní jí ho kradou, odštipují kousky a tvarují placičky. Vkládají do nich kousky masové náplně. Do jednoho zabalí i kousek stříbra a přitlačí prsty. „Když je velký […]

Hlavu skrytou pod kloboukem, zachumlaný v tmavém kabátci, nohy má schované v plstěných kalhotách a vysokých kožených botách, přesto zima proniká až do morku jeho kostí. Ostřílený forman Matěj bafá na kozlíku z dýmky. Stačí mu jediný pohled na kopec na obzoru a už ví, že tohle bude pro jeho vůz pořádný oříšek. Svoji živnost Matěj přesto miluje. […]

Tmou se ozve výhružné zavrčení. Zní děsivě. Malý Japonec rozsvítí baterku a šermuje s ní ve směru nepříjemného zvuku. Kužel světla vzápětí dopadne na otevřenou čelist. Svítí v ní vyceněné tesáky. Než se muž vzpamatuje, pes mu skočí po krku. Uchrání tak svého psovoda před útokem nepřítele.   Začínají s hodností vojína a je jenom na nich, kam […]

Římský politik Marcus Licinius Crassus se snaží v popularitě vyrovnat svým dvěma soukmenovcům, Caesarovi a Pompeiovi. Caesar (100–44 př. n. l.) úspěšně bojuje na severu, Pompeius (106–48 př. n. l.) na jihu, východě a ve Středomoří. Marku Liciniovi Crassovi (115–53 př. n. l.) nezbývá než vyrazit na východ do Parthie (dnešní severovýchod Íránu). Parthskou armádu ale […]

Když Američané na jaře roku 1945 dobývají japonský ostrov Okinawa, dopouštějí se Japonci hned několika přehmatů. Slepě například spoléhají na Jamato, ve své době největší bitevní loď na světě. Byla postavena ve 30. letech 20. století. Směrem k Okinawě vyráží plavidlo s doprovodem v noci z 6. na 7. dubna 1945. V nádržích má palivo jenom na jednu cestu, […]

Krymská válka (1853–1856) mezi Ruskem a Osmanskou říší je v březnu 1854 v plném proudu. Velká Británie se ale bojí, aby Rusové nezískali další území na úkor Turků, proto jim vyhlašuje společně s Francií válku. Rozhodující boj se nakonec odehraje 25. října 1854 u nepříliš velké vesnice Balaklavy (dnes součást Sevastopolu). Britové se zde sice velitel statečně brání, […]