27.března 1764 Frankfurt nad Mohanem. „Vleče se v tom nestvůrném oblečení s klenoty Karla Velikého jako v nějakém přestrojení,“komentuje ironicky slavnostní korunovaci Josefa II. římským králem tehdy ještě naprosto neznámý patnáctiletý chlapec. Jmenuje se Johann Goethe.  Jízlivý postřeh budoucího slavného německého básníka Johanna Wolfganga Goetha (1749 – 1832) opravdu „sedí“. Čerstvý panovník Josef II. (1741-1790) se na ceremoniálu cítí dost nesvůj, protože asketickému následníkovi […]

František z Ditrichštejna otráveně rozlomí císařskou pečeť. Určitě zase chce peníze. Očima přelétne text. No jistě, Ferdinand II. ho žádá o 200 000 zlatých. Jenže kde je má, proboha, tak narychlo sebrat? Rozčileně listinu zmačká a hodí na zem.   „Žádná jiná země není tak obtížena odváděním obilí, střelného prachu, munice, zbraní i velikého počtu koní pro potřeby armády jako Morava,“ vyčítá v roce 1635 olomoucký biskup František z Ditrichštejna (1570–1636) rakouskému císaři Ferdinandovi II. (1578–1637). A to nemluvě o obrovských kontribucích […]

Kniha Vestiarium Scoticum, Šatník Skotů, popisuje 75 různých kostkovaných vzorů, které údajně na kiltech už ve středověku používali zdejší rodinné klany. „Jde o kopii rukopisu z 15. století,“ přesvědčují bratři John a Charles Allenové veřejnost o pravosti zvláštní publikace…   „Bonnie Prince Charlie,“ tak prostí Angličané a Skotové říkají Karlu Edwardu Stuartovi (1720–1788), jakobitskému uchazeči (pretendentovi) o britský trůn. V jejich představách tohoto muže – […]

„Balíčky s pekelným strojem“, vykřikuje titulek národně socialistických novin Svobodné slovo 11. září 1947. „Pokus o atentát na Dr. Zenkla a Dr. Drtinu. Ostražitostí úředníků kabinetu obou ministrů bylo zabráněno neštěstí. Podobný pokus připraven též na ministra J. Masaryka,“ pokračuje líčení senzace dne.  Dne 10. září 1947 přicházejí na adresu národně socialistického náměstka předsedy vlády Dr. PetraZenkla (1884–1975) a ministra spravedlnosti Dr. Prokopa Drtiny (1900–1980) podivné balíčky. Zenklově osobním tajemníkovi Františku Ambrožovi […]

„Staráme se ke cti a slávě našich zemí, aby místa pustá a neschůdná, jejichž poloha k tomu vhodná jest, syny lidskými obydlena a obdělána byla,“ píše 12. září 1265 český král Přemysl Otakar II. Přikazuje Konrádovi z Lewendorfu, aby „vysadil“ město „Na poličkách (současnou Poličku).“   Nejdříve u nás začátkem 13. století vznikají královská města, která zakládají panovníci. Král k vytyčení a rozměření pozemků na domy a parcely pozve lokátora, organizačně schopného bohatého šlechtice nebo měšťana. Ten jako odměnu za svoji práci získává výhody, například […]

Obyvatelé poddanských měst podléhají vrchnosti. Už v 1. polovině 13. století začínají vznikat církevní města, šlechta si dává na čas a zakládá je až o půl století později.   Za asi nejstarší můžeme považovat Kynšperk (dnes nad Ohří), který zakládá doksanský klášter v roce 1232 „na zeleném drnu (tedy na místě, kde předtím žádné osídlení nebylo).“   Bez králova potvrzení to nejde   Ani […]

Josef drží v roce 1780 za ruku svůj poklad, sedmiletou dceru Marii Terezii. Přestože si o něm všichni myslí, že je povýšený a necitlivý člověk, ve dne v noci sedí u lůžka nemocné dívky a podává jí léky. „Nezbylo mi už vůbec nic,“ prolétne mu hlavou, když holčička, jediná památka na milovanou Isabelu 23. ledna zemře.   Krátce před […]

U Fleků otevírají roku 1499, pivo tu čepují už přes půl tisíciletí. Nejsou sice o nejstarším pražským pivovarem (u sv. Tomáše na Malé Straně vařili zlatavý mok už v roce 1358), ale jediným pražským s nepřetržitou tradicí. „V domě ležícím pod Zderazem mezi domem Medulánským a tím, kde jsou namalovány straky, jsem začal vařit pivo,“ říká sladovník Vít Skřemenec, zakladatel pivovaru na Novém Městě.   Rozkvět zažívá pivovar […]

„Touto branou obloukem vylétl císař Josef II.,“ stojí dodnes v jednom z domů ve vídeňské čtvrti Spittelberg. Habsburský monarcha je tady od poloviny 60. let 18. století pravidelným hostem. Nechodí sem ovšem na společenskou návštěvu, ale za ženami, provozujícími nejstarší řemeslo.  Podle tradované pověsti ale jedné noci roku 1778 není císař Josef II. (1741–1790) s jejich službami příliš spokojen. […]

Na Vinohradech, v ulici Na Bojišti, kde v roce 1179 proti sobě v krvavé bitvě stáli přemyslovský kníže Soběslav II. (1128 – 1180) a jeho syn Bedřich, najdeme hospodu, která se proslavila v románu Osudy dobrého vojáka Švejka. „Až bude po tý vojně, tak mně přijď navštívit. Najdeš mě každej večer vod šesti hodin U Kalicha,“ loučí se Švejk se sapérem (voják-průkopník, připravuje cestu armádě) Vodičkou.  […]

Vrahové českého krále Václava IV. klidně pochutnávali na pivu. Do šenku na pražském Novém Městě zavítá na počátku 15. století dobře oblečený šlechtic. Přitočí se k muži, který ho doprovází, a nenápadně ho upozorní na dva vandráky, kteří popíjejí u jednoho ze stolů. „Tihle se mne pokusili otrávit,“ šeptne. Hostinský ani traviči netuší, že mají před sebou českého krále.  Krčmu […]

„Je potřeba pár lidí pověsit,“ poznamená premiér Felix Schwarzenberg, když se ho osmnáctiletý panovník zeptá, co má dělat s rozzuřenými Maďary. Začátkem ledna 1849 vypuká v Uhrách protirakouské povstání a František vezme jeho radu vážně…  Devět vůdců vzbouřenců skončí rovnou na šibenici, čtyři nechá rakouský císař František Josef I. (1830-1916) zastřelit. Celkově pošle na smrt 114 lidí a […]