Z Mezinárodní letiště Kuala Lumpur vzlétá 8. března 2014 v 00:41 (což odpovídá 16:41 7. března našeho času) Boeing 777-200ER, považovaný za jedno z nejbezpečnějších letadel světa. Jde o rutinní let, který má dosednout v 6:30 na Pekingském mezinárodním letišti.

Jenže letadlo nevysvětlitelně zmizí a stane se jednou z největších záhad novodobé historie.

Na palubě má 227 cestujících a 12 členů posádky. Jak se poměrně rychle ukáže, dva pasažéři cestují na kradené pasy. O teorie o únosu letadla a následné teroristické akci tak nebude nouze. Pravda bude ale zřejmě o kus vedle…

V kokpitu se o plynulost letu starají zkušený 53letý kapitán Zaharie Ahmad Shah, kterého všichni líčí jako spolehlivého muže na svém místě, a teprve 27letý Fariq Abdul Hamid – optimistický mladík, který má před svatbou s 26letou Nadira Ramliovou.

Ta je pro změnu kapitánkou v malajsijské nízkonákladové letecké společnosti AirAsia.

Jde Fariqův poslední let „v zácviku“. „Dobrou noc, malajsijské 3-7-0,“ rozloučí se Zaharie v 1:19 místního času s malajsijským řízením letového provozu.

Komunikaci dále přebírá největší vietnamské letiště Tân Sơn Nhất ležící šest kilometrů od Ho Či Minova Města. Jenže… Let se mu neozve a na pokusy o komunikaci nereaguje. Nepochodí ani další letadlo. Odpovědí je mu rádiový šum.

Ani stopa násilí či poruchy

Letoun se pohybuje 872 km/h rychlostí ve výšce 10 600 metrů. Tři minuty po posledním verbálním kontaktu přestane reagovat radarový odpovídač letadla. Až pozdější vyšetřování se přikloní k verzi, že z kokpitu někdo letadlo zkrátka odřízne.

Stroj se stočí nejprve na západ, zvýší letovou hladinu a poté razantně klesne a stočí se na jih.

Malajsijské vojenské radary ho naposled zachytí nad Pulau Perak – v překladu Stříbrným ostrovem – ležícím v průlivu mezi Malajským poloostrovem a indonéskou Sumatrou. Nic nenasvědčuje poruše, a podle expertů ani únosu teroristy.

Američtí vyšetřovatelé později potvrdí, že letadlo bylo s to od posledního kontaktu letět ještě čtyři hodiny.

V 8:11 místního času se přes satelit naposledy „ozvou“ motory Rolls-Royce. V tu chvíli je již jasné, že tak velké letadlo nikde nepřistálo. Do pátrací akce se zapojí lodě i letouny z 11 zemí, do vyšetřování události se poté zapojí dokonce 25 států!

Cenné údaje dodá mezinárodní družicová telekomunikační společnost sídlící v Londýně, Inmarsat. Ta je provozovatelem mobilních služeb zejména na moři a v odlehlých částech světa.

Co tedy víme o konci letu Malaysia Airlines 370? Jeho cesta skončí po prudkém klesání v oceánu – a ne při pokusu o přistání na hladině.

Máme jen pár desítek trosek

Dodnes s jistotou nevíme, kde letadlo havarovalo. Nejnákladnější pátrání rozjedou Australané, ale ani po třech letech se nepodaří ztracený Boeing nalézt. Moře vyplatí některé trosky, které udělají tečku za skomírající nadějí rodin obětí.

Dnes můžeme říct, že za pádem letadla stojí lidský faktor. Úmyslný. Všechny pasažéry i posádku prověří malajsijský vyšetřovací tým ve své studii. Naštěstí za podpory FBI. Ani to pachatele neodhalí. Majitelé falešných pasů zjevně jen touží po azylu.

Přesto vše nasvědčuje tomu, že let 370 pošle do vln Zaharie Ahmad Shah! Jeho rodinný život se rozpadl, a ačkoliv by to v práci nikdo nepoznal, blízcí naznačují, že trpěl depresí.

Australský úřad pro bezpečnost dopravy navíc potvrdí, že v soukromém leteckém simulátoru, který má Zaharie doma, zůstala zaznamenaná trasa letu, kterou poté kopíruje Malaysia Airlines 370!