Na první pohled působí chobotnice jako tvor z jiné planety. Mění barvy, pohybují se téměř beztížně a mají osm pružných chapadel. Vědci ale v posledních desetiletích zjistili něco ještě pozoruhodnějšího:
tyto mořské bezobratlé dokážou řešit složité úkoly, učit se a dokonce přemýšlet nad strategií.
Některé experimenty ukazují, že chobotnice zvládnou mechanické hádanky, které by leckteré zvíře vzdalo. Jedním z nejznámějších experimentů byla takzvaná „puzzle box,“ průhledná krabička s potravou uvnitř.
Chobotnice musela zjistit správnou kombinaci pohybů, například tahání, posouvání nebo otáčení, aby se k odměně dostala. Vědci zjistili, že zvířata úkol nejen vyřešila, ale při opakování ho zvládala stále rychleji.
Když navíc badatelé změnili způsob otevírání, chobotnice dokázaly strategii upravit a hledaly nové řešení místo slepého opakování stejného postupu.
Neurony v chapadlech
Podle biologů je jejich inteligence výjimečná i tím, že vznikla zcela jinou evoluční cestou než ta lidská. „Chobotnice jsou fascinující, protože inteligence se u nich vyvinula nezávisle na obratlovcích,“ vysvětluje biolog Peter Godfrey-Smith.
Přesto vykazují chování, které připomíná vyšší živočichy, dokážou používat jednoduché nástroje, učit se z pokusů a dokonce plánovat budoucí využití předmětů. Zvláštní je i jejich nervová soustava.
Velká část neuronů totiž neleží v mozku, ale přímo v chapadlech, která mohou do určité míry „rozhodovat“ samostatně. Podle některých biologů tak jde o jakousi rozptýlenou inteligenci, kdy každé chapadlo zpracovává informace a spolupracuje s ostatními.
„Je to úplně jiný typ mysli, než na jaký jsme zvyklí u savců,“ říkají odborníci, kteří studují chování hlavonožců.
Myslet dokážou nejenom lidé
Výzkum chobotnic tak mění naše představy o tom, co vlastně znamená inteligence. Ukazuje totiž, že schopnost řešit problémy nebo učit se nemusí patřit jen tvorům s velkým mozkem podobným tomu lidskému.
V hlubokých vodách oceánů totiž žijí bytosti, jejichž způsob myšlení je možná úplně jiný, ale určitě pozoruhodný.
