Nejstarší objevená socha v historii, neboť byla vyrobena před 40 000 lety. Od té doby jich vznikly miliony, ale jen některé jsou výjimečné.

Jako třeba bronzová soška malého chlapce močícího do fontány, která stojí na rohu ulic Rue de l’Etuve a Rue du Chene a je považována za jeden ze symbolů Bruselu.

Přes urologické pojetí slouží fontána původně k zásobování pitnou vodou a její první, původně kamenná, verze tu údajně močí už kolem roku 1388. Její původ provází řada legend.

Podle jedné upomíná na bitvu, kdy dvouletý vévoda Godfried III. (1142-1190) napomohl k vítězství své armády tím, že ze stromu močil na nepřátele.

Podle jiné je darem obchodníka, jemuž obyvatelé města pomohli najít ztraceného syna, kterého našli čůrat v jedné zahradě. Podle další je upomínkou na chlapce, který ve 13. století tímto způsobem zachránil celé město.

„Při obléhání města špehoval nepřátelskou armádu a vyčůral se na doutnák, který měl odpálit nálož položenou u městských hradeb,“ tvrdí turistické průvodce.

Několikrát je ukraden

Každopádně během staletí je několikrát ukradena a v roce 1619 ji nahrazuje bronzová soška, kterou za 50 zlatých vytváří barokní sochař Hieronimus Duquesnoy (cca1570-1641). Ani ta nenechá chmatáky v klidu.

Ukradnou ji kupříkladu Francouzi, kteří Brusel obléhají v lednu 1746. Je z toho takový skandál, že ho musí hasit sám Ludvík XV. (1710–1774). Věnuje čůrajícímu chlapci rytířský kostým i s právem nosit meč a ještě přidá Řád svatého Ludvíka.

Brusel pobouří i krádež, k níž dochází v noci 4. října 1817. Sebere ji a údajně vážně poškodí bývalý trestanec Antoine Lycas. Je za to odsouzen k doživotním nuceným pracím a soška je od té doby k podstavci přišroubovaná. Její návrat přijmou obyvatelé s jásotem.

„Soudě podle dychtivosti davu, s jakou si nabírá vodu, musí z útrob chlapcových téci skutečný nektar,“ píší poněkud sarkasticky Gazette du vrai libéral.

Socha s tisícem kostýmů

O oblibě sochy svědčí i fakt, že jí v roce 1822 jistá dáma odkáže 1000 zlatých a jedna společnost ji učiní svým podílníkem. Majetek čůrajícího chlapce dosahuje takové výše, že jeho správou musí být v roce 1843 pověřen právník.

Nejeden evropský monarcha mu navíc daruje nějaký honosný kostým, díky čemuž je dnes sochou s nejbohatší garderobou. Většinu dní v roce bývá oblečený a v jeho šatníku najdete přes 1000 kostýmů. Ten první je z roku 1698 od Maximiliána II. (1662–1726).

Při zvláštnějších událostech je navíc chlapeček nejen oblečen, ale navíc čůrá pivo nebo dokonce víno.