Z návštěvy lesa, pikniku nebo i procházky v městském parku si snadno můžete domů přinést nezvaného hosta – klíště.

Oblast kousnutí a celkový tělesný stav je v tomto případě potřeba dlouhodobě sledovat, protože nejen v Česku neustále přibývá infekcí, které klíšťata přenášejí.

Kromě pozorování místa po kousnutí je ale pro předejití mnohdy i doživotním následkům důležité umět od sebe případné příznaky a další specifika encefalitidy a boreliózy rozeznat.

Klíšťat je v přírodě stále víc

Už zdaleka nejsou hrozbou jen ve vysoké trávě či lesním porostu, člověk na ně může narazit v podstatě kdekoliv. „Je pomýlené myslet si, že když žiji ve městě, tak se mě borelióza s encefalitidou netýkají.

Jak uvádí zpráva Ministerstva zdravotnictví, v posledních letech se nakažená klíšťata vyskytují například i v Ostravě a okrajových částech Prahy,“ varuje RNDr. Aneta Medonosová z laboratoře SYNLAB.

V každém případě je scestné se domnívat, že když na těle najdete klíště, automaticky to znamená, že je s vámi zle. Ani to, že už je přisáté, nutně neznamená, že člověka nakazí.

Když klíště na kůži najdete, je nejprve nutné ho co nejšetrnější cestou odstranit, a to co možná nejdříve. K tomuto účelu se hodí pinzeta, nebo některý ze speciálních nástrojů, které jsou běžně k dostání v lékárnách.

Na klíště nikdy nesahejte holýma rukama a místo kousnutí důkladně vydezinfikujte.

Obě nemoci zpočátku připomínají chřipku

K přenosu viru klíšťové encefalitidy na člověka může dojít již po dvou hodinách po přisátí. Lymská borelióza je pomalejší, pro přenos této bakterie na člověka je potřebná významně delší doba sání infikovaného klíštěte, a to až dvacet čtyři hodin nebo déle.

Podobný rozdíl je i u nástupu samotných příznaků. U virové encefalitidy je to v řádu dvou až pěti dnů, u bakteriální boreliózy mohou problémy nastoupit klidně až po čtyřech týdnech od nakažení.

První příznaky infekce klíšťovou encefalitidou připomínají chřipku. Nakažený člověk se cítí unaveně, má horečky doprovázené bolestmi hlavy a svalů. S tímto stavem si většinou rychle poradí imunitní systém a nákaza po několika dnech přejde do klidového období.

Naproti tomu stojí borelióza, jejíž zákeřnost tkví ve velice individuálním průběhu. Často se u ní potkáváme s kožními projevy.

V první fázi po nakažení se v místě kousnutí může objevit charakteristická červená skvrna o průměru pěti centimetrů i více s centrálním vyblednutím.

„Ta se ale nemusí objevit u každého, stejně jako jiné prvotní příznaky, které podobně jako u encefalitidy připomínají chřipku,“ popisuje doktorka.

Druhá vlna udeří s větší razancí

Druhá vlna u klíšťové encefalitidy nastupuje několik dnů až týdnů po odeznění prvních příznaků (obvykle 1–20 dnů). V tu dobu už virus napadl nervový systém a mozkovou tkáň, takže postižený cítí velmi silnou bolest hlavy. Běžná je též světloplachost.

Vrací se i chřipkové příznaky, ale tentokrát výrazně silnější, než tomu bylo v první fázi. Nakažený má velmi prudké horečky a zvrací.

Druhá fáze lymské boreliózy přichází až několik měsíců po vymizení prvotních příznaků. Kromě bolestí hlavy jsou pro ni typické akutní záněty svalů a kloubů.

„Častěji u dětí se může objevit i takzvaný boreliový lymfocytom, tedy nachový uzlík na některé z koncových částí těla, obvykle na ušním boltci, špičce nosu, bradavce nebo šourku,“ podotýká RNDr. Medonosová.

U encefalitidy hrozí i smrt

Obě nemoci mohou pacientům způsobit trvalé následky. „U encefalitidy může chronické problémy zanechat už druhá vlna, což se děje zhruba u čtvrtiny nakažených. Ti poté trpí permanentní bolestí hlavy, depresemi, mají pomalé reakce nebo výkyvy nálad.

Mohou se objevit poruchy rovnováhy, třes a obrny končetin různého stupně,“ upozorňuje doktorka. V extrémních a velmi ojedinělých případech postiženému hrozí ochrnutí dýchacích svalů a následná smrt.

Borelióza dokáže napadnout celý nervový systém

Lymská borelióza se dokáže skrýt před imunitním systémem člověka. Proto o sobě nemusí dát po odeznění druhé fáze vědět celé měsíce a klidně i roky. U některých postižených nemusí pozdní chronická fáze nastat vůbec. Pokud se ale projeví, nemoc zpravidla napadá kůži, nervový systém i klouby.

Kožní forma pozdní boreliózy se nazývá chronická atrofická akrodermatitida. Projevuje se modročerveným zbarvením kůže na okrajových částech končetin. Kůže je velice tenká a jemná, snadno se poruší. Bez léčby může akrodermatitida přetrvat i desetiletí.

V této fázi může nastat i neuroborelióza, při které bakterie napadají celý nervový systém člověka. Nemoc následně negativně ovlivňuje celý motorický i senzorický aparát.

O lymské artritidě pak hovoříme v případě, že nemoc napadne klouby, které nejdříve výrazně bolí a poté i otečou. Nejčastěji se tak děje u kloubu kolenního.

U encefalitidy nepodceňujte očkování

Nejvhodnější způsobem prevence klíšťové encefalitidy je očkování a následně pravidelné přeočkovávání, které by se mělo provádět zhruba jednou za pět let.

„Některým jedincům ale protilátky po očkování setrvají déle, což je dané věkem a funkčností jejich imunitního systému. V tomto případě by bylo podání vakcíny zbytečné, a navíc by mohlo tělo zatížit,“ varuje RNDr. Aneta Medonosová.

Taky po promeškaném přeočkování není potřeba zoufat, obvykle postačuje imunitní odpověď posílit jednou dávkou vakcíny a není nutné opakovat celou očkovací schéma o třech dávkách.

Před plánovaným přeočkováním je ale vždy vhodné zajít si na vyšetření hladiny protilátek z krve. O to lze za poplatek požádat v odběrových pracovištích SYNLAB nebo u praktického lékaře.