Skip to content

Záškrt: V dobách velkých epidemií na něj umíral i každý druhý člověk

Rozsáhlé devastující epidemie záškrtu v 19. století zasáhly většinu Evropy i Severní Ameriky, zabíjely bohaté i chudé a postihovaly převážně děti. Dnes už je ale choroba ve vyspělých zemích naštěstí téměř vymýcena.

Díky zavedení povinného očkování se v ČR poslední nahlášený případ záškrtu objevil v roce 1995. Ani dnes však nemáme vyhráno. Jak ukazují případy z několika evropských zemí, nemoc si vybírá svou daň i v 21. století.

Mimo jiné i kvůli poklesu proočkovanosti a nedostatečným zásobám antidifterického séra.

Záškrt neboli difterie je infekční onemocnění způsobené bakterií Corynebacterium diphtheriae. Napadá převážně horní dýchací cesty a nejčastěji se přenáší kapénkovou formou z člověka na člověka. Začíná se projevovat mírnou bolestí v krku, obtížemi při polykání a zvýšenou teplotou.

Po několika dnech však může přejít v těžkou povlakovou angínu. Postupně může dojít k rapidnímu zhoršení stavu s mohutným otokem krku, dýchacími obtížemi a horečkou přesahující 40 °C. Nemocný se dusí, polknutá tekutina spolu s krví odtéká nosem.

Takové případy často končí smrtí.

První zmínky o nemoci již před naším letopočtem

Difterie trápila lidstvo po celá staletí. První zmínky o ní sepsal už Hippokrates v 5. století př. n. l. K pravděpodobně největšímu řádění choroby došlo ve 2. polovině 19. století, kdy na záškrt v dobách epidemií umíral v některých oblastech světa každý druhý člověk.

Vizualizace bakterie záškrtu.

Prvními průkopníky v léčbě se stali německý lékař a bakteriolog Emil von Behring (1854-1917) a jeho japonský kolega Shibasaburo Kitasato (1853-1931), kteří v roce v roce 1890 představili světu objev séra k léčbě záškrtu.

Vakcína, jak ji známe dnes, začala být ovšem široce dostupná až v průběhu 30. let 20. století v kombinované trojvakcíně (záškrt – tetanus – černý kašel). K rutinnímu celoplošnému očkování proti záškrtu se v Evropě a Severní Americe přistoupilo až ve 40.

letech 20. století, v tehdejším Československu konkrétně v roce 1946. O dvanáct let později byla nemoc na našem území v podstatě vymýcena. Vyhráno ale nebylo.

Všechny velké epidemie

Poslední velké epidemie záškrtu v rámci Evropy a Asie propukly v 90. letech 20. století ve státech bývalého Sovětského svazu – tedy zejména v Rusku, Bělorusku na Ukrajině, v Tádžikistánu, a také v Mongolsku, tedy dlouhých 50 let po zahájení povinného očkování.

Důvodem epidemií byl zejména pokles proočkovanosti populace. Celkový počet nemocných se tehdy vyšplhal až na neuvěřitelných 150 tisíc případů, nemoci podlehlo 5 tisíc lidí.

„V dnešní době už se v Evropě a v Severní Americe se záškrtem setkáme pouze výjimečně, je ovšem třeba zdůraznit, že je to právě díky systematickému dlouhodobému povinnému očkování. V zemích s endemickým výskytem záškrtu, kde je proočkovanost nedostatečná, jsou ročně nahlášeny tisíce případů záškrtu a úmrtnost se stále pohybuje mezi 5–10 %, u dětí mladších 5 let a u osob nad 40 let dosahuje dokonce až 20 %,“ upozorňuje MUDr. Kateřina Fabiánová, PhD. ze Státního zdravotního ústavu.

Nemoc začíná jako každá angína zvýšením teploty, bolestmi v krku, nechutenstvím, malátností, polykacími obtížemi. Zhoubný záškrt je vždy provázen komplikacemi, jež mohou vést ke smrti.

Ani dnes ještě není vyhráno

Dva ojedinělé případy onemocnění záškrtem se však nedávno objevily i ve Španělsku a v Belgii. Šlo o malé neočkované děti (6 a 3 roky), mladší z dětí se bohužel lékařům nepodařilo zachránit. I v dnešní době je totiž léčba difterie velmi náročná z důvodu nedostupnosti antidifterického séra, které se po zahájení očkování přestalo vyrábět.

Světová zdravotnická organizace (WHO) stanovila odmítání očkování za jednu z deseti největších hrozeb lidstva. Jedinou a nejúčinnější formou ochrany proti záškrtu je povinné očkování v dětském věku. Odborníci však doporučují přeočkování i v dospělosti, zvláště pak nemáte-li dostatečnou hladinu protilátek.

Také při cestách do zemí mimo Evropu a Severní Ameriku se doporučuje nechat se přeočkovat – zejména u starších cestovatelů, cest delších než 1 měsíc a při plánovaném užším kontaktu s místním obyvatelstvem, kupříkladu v rámci humanitárních aktivit.

Foto: archiv
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Věda a technika
Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

Na průjem a nevolnost
nasehvezdy.cz

Na průjem a nevolnost

Akutní zánět žaludku a střev je velmi nepříjemným...
Ametyst: Fialová síla duchovna
enigmaplus.cz

Ametyst: Fialová síla duchovna

Krásný ametyst je jedním z nejvíce žádaných...
Lipno plnými doušky: Novinky pro letošní rok
epochanacestach.cz

Lipno plnými doušky: Novinky...

Rodinný skiareál Lipno pro...
Fasády, které mají šmrnc
rezidenceonline.cz

Fasády, které mají šmrnc

Stejně jako šaty dělají člověka, bez vhodně...
Oslavte Valentýna s míchanými drinky jako od profesionála
iluxus.cz

Oslavte Valentýna s...

Nenechte si zkazit romantickou náladu a...
Pohnutá historie sídla Overlook v Severní Krolíně
epochanacestach.cz

Pohnutá historie sídla...

Některá místa mají...
Když oči svědí a pálí
nasehvezdy.cz

Když oči svědí a pálí

Syndrom suchého oka občas trápí každého z nás....
Tajemství Stonehenge a slunečních božstev
enigmaplus.cz

Tajemství Stonehenge a...

Slavný kamenný kruh Stonehenge na jihu Velké Británie se...
Siemens představil ultra výkonnou dobíjecí stanici
21stoleti.cz

Siemens představil ultra...

Společnost Siemens Smart Infrastructure představila novou...
V růžové mlze měli mizet lidé. Zůstávaly po nich prý jen kosti
enigmaplus.cz

V růžové mlze měli mizet lidé....

Důvody, proč se lidé ztrácejí, jsou různé....
Experimenty na mezinárodní vesmírné stanici s pomocí Česka
21stoleti.cz

Experimenty na mezinárodní...

Létání do vesmíru i pobyt v něm se už...
Magnetické nanočástice v mozku: možná souvislost s Alzheimerovou chorobou
epochalnisvet.cz

Magnetické nanočástice v...

Stává se málokdy, aby geolog zasahoval svým...