V řeči čísel dokáže nejrychlejší bezdrátový internet přenést za jedinou sekundu obsah 220 milionů disket, chcete-li 457 tisíc cédéček. Pokud bychom měli ujít nejdelší vzdálenost, kam až Wi-Fi dosáhne, museli bychom se trmácet téměř tři dny.
Doma je doma, a hlavně doma je tam, kde se automaticky připojíme na Wi-Fi. Přitom nechybělo málo a mohli jsme místo libozvučného názvu říkat krkolomné IEEE 802.11!
Díky, armádo!
V únoru 1980 vzniká nová lokální síť, která získává pracovní označení 802.x. Pro někoho ale moc nová není, protože Američané podobný princip používají v armádě už začátkem 60. letech. Až nyní ale patent uvolňují mezi širokou veřejnost.
Všemožnými vývoji se rodina „802“ pokojně rozrůstá, například Bluetooth bychom našli pod označením 802.15. O deset let později technici vyvíjí skupinu s jedenáctkou na konci.
Nový vynález má poskytovat internet v blízkém okolí, a tak uživatelé nemusí mít zařízení připojená či propojená kabelem. Až v roce 1997 spatří světlo světa první pořádná Wi-Fi, tehdy oplývá rychlostí 2 megabity za sekundu.
O dva roky později přichází ke svému oficiálnímu názvu. Společnost, jenž odpovídá za provoz si najímá firmu, která má za úkol vymyslet chytlavější jméno. Podle tehdejšího šéfa dostává představenstvo seznam deseti pojmů, všichni svorně ukáží na Wi-Fi.
Co ale zkratka znamená? Wireless fidelity, volně přeloženo bezdrátová věrnost. Kritici tvrdí, že reklamka pouze okopíruje Hi-Fi. Unikátní ale zůstává symbol v podobě tečky a tří zaoblených vln.
Zákaz ve školách
Dnes patří Wi-Fi mezi samozřejmosti a najdeme ji prakticky ve všech domácnostech a veřejných prostranstvích. Bezdrátový internet ale otevře neprobádanou oblast elektronického smogu. Vědci se začátkem milénia předhání v šílených scénářích.
Jedna studie dokonce hovoří o poškozeních mozku a nervového systému u mladých jedinců. Mezi další příznaky patří bolest hlavy, porucha koncentrace, únava a nevolnost. Bavorské úřady pod vlivem výzkumů dokonce zakáží instalovat Wi-Fi do škol.
Rázná odpověď přijde od Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny, který zařadí bezdrátové připojení do rizikové třídy 2B. Wi-Fi je stejně nebezpečná jako třeba pití kávy. „Pokud vás bolí hlava, hledejte problém jinde,“ nechají se slyšet vědci.
Jen za posledních 30 let je vydáno na 25 tisíc článků o škodlivosti Wi-Fi. Všechny ale spojuje jediné – chybí prokazatelný závěr.
Hokejová stopa
I samotná Wi-Fi skrývá celou řadu zajímavostí, dostává se dokonce do Guinessovy knihy rekordů. Inženýři z Japonska totiž vytvoří Wi-Fi, jejíž rychlost se zastaví na 320 terabitech za sekundu, běžné domácí zařízení je až 7,5 milionkrát pomalejší!
Šílené cifry najdeme také u vzdáleností, nejdelší signál naměří na 304 kilometrech. Mezi zajímavostí patří také kanadský hokejista Arber Xkekaj (*2001). Díky albánským kořenům je jeho příjmení pro řadu spoluhráčů nevyslovitelné, a tak ho překřtí na Wi-Fi. Na takové heslo by byl totiž každý hacker krátký!
