Skip to content

Vládci Saúdské Arábie: Královská rodina, co se topí v penězích

Jde snad o jediný stát, který má v názvu jméno panovnického rodu, jenž mu vládne. Saúdové chtěli dát světu jasně najevo, že jejich království je pro ně zároveň jejich majetkem. A že jde o majetek vskutku úctyhodný, o tom není pochyb.

Pouštní království vzniklo v podobě, jak jej známe dnes, ve 30. letech minulého století (o úplně prvním saúdském státečku však můžeme mluvit již na konci 18. století). U jeho zrodu stál mocichtivý Abd al-Azíz ibn Saúd (1875–1953), jenž učinil s podporou Velké Británie z království absolutistickou a teokratickou zemi, Saúdskou Arábii.

Jeho synové ani jednou nezakolísali a vládu si ve svém „majetku“ drží dodnes. První král v zemi zprvu udržoval otrokářství, výnosnější „byznys“ měl ale teprve přijít. V roce 1937, v době, kdy většina členů královské rodiny strádala, američtí průzkumníci objevili poblíž města Dammam ohromné zásoby ropy.

Zakladatel mocného rodu, který se do dnešních dnů rozrostl na 25 000 členů, Abd al-Azíz ibn Saúd

Bohatství z černého zlata Azíz pragmaticky uzavřel se Spojenými státy spojenectví, z něhož těžily obě strany. Ta americká si mohla v zemi vystavět vojenské základny, saúdská získala moderní americké zbraně a poplatky (zprvu nízké) amerických ropných společností za vytěženou ropu.

Azíz se věnoval státnickým záležitostem i skrze manželské lože. Za svého života byl i v situaci, kdy měl v jedné chvíli čtyři manželky. Chytře se ženil s ženami význačných klanů a kmenů v různých končinách Saúdské Arábie, čímž si získával nejen bohatství, ale zejména uznání.

Podobně výhodné sňatky pak chystal svým synům-princům a dcerám-princeznám. Synů po sobě zanechal možná až 47. Strom budoucí moci Saúdů tak pevně zapustil své mnohočetné kořeny.

Příslušníci saúdských ozbrojených složek, které dohlíží i na bezpečnost královské rodiny

Jeden rozhazuje, druhý vydělává Trůnu se po Azízově smrti v roce 1953 ujal jeho syn Saud (1902–1969). To už byly pomyslné královské pokladnice plné, vždyť hlad po ropě byl v poválečném světě stále větší.

Později král dokonce největší ropnou společnost koupil a přejmenoval ji na SaudiARAMCO. Saud nicméně nebyl dobrým hospodářem jako jeho otec a často finance bez rozmyslu rozhazoval. To mu zlomilo vaz, a proto byl vystřídán bratrem Faisalem (1906–1975), který zastával konzervativní a absolutistický ráz vlády až do doby, než na něj byl v roce 1975 spáchán atentát.

Významným králem byl jistě i Fahd (1921–2005), zastánce spojenectví s USA, jenž to podle časopisu Fortune dotáhl až na druhé místo v žebříčku nejbohatších lidí na světě. Kvůli nemoci za něj postupně převzal vládu nevlastní bratr Abdalláh (1924–2015), který se inspiroval otcem zakladatelem.

Nejenže jeho jmění dosáhlo v přepočtu úctyhodné hodnoty 348 miliard korun, zanechal po sobě ale také víc než 40 potomků. V čele země je v současnosti jeho bratr král Salmán (*1935).

Jeden z klenotů sbírky korunního prince Mohammeda bin Salmána, Salvator Mundi Leonarda da Vinciho

Jachty a přepychové paláce Sňatková politika a saúdská tradice mohou za to, že dnes už má mocný rod údajně na 25 000 členů (Saúdská Arábie má necelých 30 milionů obyvatel). Princů z klanu Saúdů bychom nalezli na 5000.

Skutečnou politickou a ekonomickou významností a vlivem ale disponuje jen zhruba stovka členů rodu, a tak je jasné, že miliardové částky nemohou využívat všichni obyvatelé království pyšnící se saúdskými kořeny.

Za luxusní jachty, domy a sídla v zahraničí, soukromé tryskáče nebo bohatě zdobené paláce utrácí zejména král a jeho nejbližší okolí. Mladý korunní princ Mohammed bin Salmán (*1985) například nedávno zainvestoval do francouzského zámečku a také do obrazu Leonarda da Vinciho Salvator Mundi, který byl přepravován jeho supermoderní jachtou Serene.

Nynější hlava saúdského království, král Salmán

Velkolepá cesta po Asii

Dalším důkazem nezměrného bohatství je zahraniční cesta královské delegace po Asii z roku 2017. Ta zahrnovala 1500 členů, 460 tun zavazadel a 50 obrovských letadel, na jejichž palubách se nacházely i drahé limuzíny.

Snad nejbohatším Saúdem je nyní králův synovec Al-Valíd ibn Talál (*1955), byznysmen, jehož realitní společnost Kingdom Holding hojně zaměstnává i ženy. Boháč v současnosti poutá pozornost stavbou nové nejvyšší budovy světa, megalomanskou Jeddah Tower v přístavním městě Džida, jež má být přes kilometr vysoká.

V současnosti se jmění saúdské královské rodiny odhaduje na sumu 1,4 bilionu amerických dolarů. To je v přepočtu něco málo přes 32 bilionů korun.

Foto: Shutterstock, Wikimedia.
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Osobnosti
Zobrazit více …