Češi se umějí blýsknout i ve světě! Tohle je výběr jen několika českých nej z oblasti vědy. Věděli jste například, že…
Archeologie
Čeští egyptologové našli velkolepou hrobku, starou 4400 let
Čeští egyptologové slaví výjimečný úspěch. Podařilo se jim znovuobjevit dávno ztracenou hrobku jedné z nejvýznamnějších osobností nekrálovského původu z doby stavitelů pyramid – velmože Ptahšepsese.
Hrobku poprvé objevil před 160 lety francouzský archeolog Auguste Mariette, pak se na ni ale zapomnělo. Čeští egyptologové nyní dokázali hrobku lokalizovat s pomocí detailních satelitních snímků v egyptské Sakkáře.
Ptahšepses byl velmi pozoruhodnou osobností Staré říše. Žil v průběhu 25. a 24. století před Kristem a je známý svou úspěšnou kariérou dvořana a manžela královské dcery Chamaat. Je také dosud prvním známým uctívačem staroegyptského boha podsvětí Usira
Astronomie
Český dalekohled v Chile
Asi 600 kilometrů severně od Santiaga de Chile se v nadmořské výšce 2400 metrů nachází slavná observatoř La Silla. Tvoří ji celá řada teleskopů a dalších zařízení, které využívá především Evropská vesmírná agentura.
Nově pak mají jeden teleskop ve své správě i Češi. Po dlouhých letech práce se podařilo zmodernizovat dalekohled E152 – ten byl celých 17 let mimo provoz a práce to tedy nebyla jednoduchá. Bylo nutné vyměnit řídící systémy, počítače, čidla nebo motory.
Nyní už je dalekohled v provozu a lze ho ovládat z observatoře v Ondřejově, kam také bude posílat pořízené snímky. Náplní mise je hlavně objevování nových planet a systémů podobných Sluneční soustavě.
Ekologie
Pomohou s plasty v oceánech sinice?
S neustále zvětšujícími se plovoucími ostrovy plastů by mohly bojovat sinice. S nápadem přišli vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, kteří v současnosti zkoumají, jak nejlépe by šly sinice využít.
Obřích plastových ostrovů v oceánech je pět, v té největší, které se říká Velká tichomořská odpadková skvrna, je přes 80 tisíc tun plovoucího plastu. Jak by si s touto ekologickou pohromou mohly poradit sinice?
Cílem vědců je přenést geny určitého typu bakterií, které dokážou rozkládat plasty, do sinic. Sinice by pak využily tuto vlastnost a plasty ve vodě by v podstatě požíraly. Druhou možností je využití sinic v přirozené podobě v čističkách odpadních vod.
Ty by tu sloužily jako bioreaktor, přes který by protékala voda – sinice jsou totiž schopny vytvářet silné slizové vrstvy, které by mohly vychytávat mikroplasty.
Zoologie
Zlínská zoo slaví velký úspěch
Zoologická zahrada ve Zlíně zaznamenala výjimečný chovatelský úspěch. Jako první v Evropě tu dokázali přirozeně odchovat jihoamerického pěvce kotingu tříbarvou. Kotingy patří mezi zřídka chované ptačí druhy a u nás je chovají jen ve Zlíně.
Zoo ve Zlíně se může pochlubit hned dvěma mláďaty kotingy tříbarvé, jejímž přirozeným prostředím je tropický prales. Tento zpěvný pták je charakteristický svou holou hlavou, připomínající tvarem supa, pokrytou matně modrou kůží.
Zvuk hlasu koting jde přirovnat ke zvuku připomínající motorovou pilu nebo bučení krávy a mimo období rozmnožování žijí samotářsky. Kromě kotingy dělají chovatelům ve zlínské zoo radost také početné odchovy vlhovců žlutohřbetých, červenohřbetých a zelených.
Většina z nich zůstane ve zlínské zoo. Vlhovce červenohřbeté a zelené Zoo Zlín odchovává jako jediná v Evropě.
Kinematografie
České němé filmy se představily v Paříži
Pařížské publikum mělo na podzim jedinečnou příležitost zhlédnout české snímky rané filmové tvorby.
Národní filmový archiv pečlivě vybral ze své sbírky filmové kopie i digitalizované snímky, které vznikly mezi roky 1898 a 1932. Výběr byl zaměřen zejména na klasické či málo známé české filmy němé éry, například první filmy natočené Janem Kříženeckým, který zakoupil kinematograf od bratří Lumiérů a byl průkopníkem kinematografie v českých zemích.
V programu nechyběly ani hrané celovečerní filmy, například snímky Cikáni Karla Antona nebo Ukřižovaná Borise Orlického. Zastoupen byl i klasik českého filmu Martin Frič jako režisér snímku Varhaník u sv. Víta z roku 1929 a mnozí další velikáni počátků české kinematografie.
Architektura
Brno láká na historické podzemní vodojemy
Brno na podzim zpřístupnilo veřejnosti dva cihlové vodojemy z přelomu 19. a 20. století, umístěné na Žlutém kopci. Rozsáhlá podzemní stavba zahrnuje celkem tři vodojemy, třetí je však ještě ve fázi rekonstrukce.
Mysteriózní a monumentální výstavba vodojemů z pálených cihel začala na podzim roku 1869 podle projektu londýnského stavitele Thomase Docwry.
Podzemní labyrinty a síně, vysoké až patnáct metrů, jsou významnou technickou památkou a unikátním industriálním prostorem. V roce 2023 bude rekonstrukce ukončena.
Návštěvníkům se otevře nejen třetí vodojem, ale i celá nadzemní část, kde vznikne park s výhledem na hrad Špilberk.
5 českých nej, která byste měli vidět
Nejvyšší hory v České republice
1. Sněžka (1603 m)
Nejvyšší vrchol České republiky najdeme v Krkonoších, stejně jako tři další nejvyšší hory. Sněžka leží na hranicích s Polskem.
2. Luční hora (1555 m)
Druhá nejvyšší hora Česka je zároveň nejvyšším vrcholem, ležícím uvnitř hranic Česka.
3. Studniční hora (1554 m)
Hned vedle Luční hory najdeme horu Studniční. Oba vrcholy jsou ale v podstatě nevýraznými hřebeny (na rozdíl od dominantní Sněžky).
4. Vysoké Kolo (1509 m)
Hora známá také jako Velký Šišák je nejvyšší horou západních Krkonoš. Její vrchol s nadmořskou výškou 1509 m leží již na území Polska, na českém území leží nejvyšší místo ve výšce 1508 m.
5. Praděd (1491 m)
Pátou nejvyšší horu Česka najdeme v Jeseníkách. Na jejím vrcholu najdou návštěvníci vyhlídkovou plošinu v nadmořské výšce 1 564 metrů.
Zajímavost
Znáte nejdražší obraz Česka?
Historie dražeb výtvarného umění a starožitností v celých českých zemích sahá 110 let do minulosti. Aukce uměleckých děl se poprvé konala v roce 1912 v Rudolfinu.
Tuzemský aukční rekord aktuálně drží obraz Staropražský motiv od Bohumila Kubišty, prodaný za 123,6 milionu korun.
