Říkají mu Ladislav Postumus, protože přichází na svět až po smrti svého otce. Udržet dítě na trůnu dá práci jak v Čechách, tak v nevyzpytatelných Uhrách, kde odmítají uznat nemluvně za vladaře.

V Čechách se naštěstí může kralevic spolehnout na statečného a obratného správce Jiřího z Poděbrad.

Jaký ale vůbec Ladislav byl? Jak vypadal? Čím se zabýval? Jenom za pomoci českých vojsk se situace v Uhrách zklidní a Čechy zažívají nebývalý rozkvět pod panem správcem z Poděbrad a Kunštátu.

Pohrobek oslňuje všechny okolo svou vzdělaností a humanitním nadáním. Přijímá hold od naší šlechty a je rozhodnutý dodržovat svobody naší země a stavů. Přesto je také nebývale razantní, pokud mu hrozí nějaký nepřítel v zemi. Umírá bohužel v 17 letech během příprav na svatbu.

Postumus

V noci z 21. na 22. února 1440 v Komárně přichází na svět Ladislav řečený Pohrobek, latinsky Postumus. V říjnu předchozího roku totiž umírá jeho otec Albrecht Rakouský na úplavici a o princi rozhodují předem cizí lidé.

„Několik měsíců po smrti Albrechtově se ve Frankfurtu sešel říšský sněm a zvolil 2. února 1440 římským králem Friedricha Štýrského. V Cáchách byl Friedrich III. korunován v roce 1442…  Friedrich III. se stal poručníkem Ladislava Pohrobka…,“ líčí odborníci.

V Čechách i Uhrách je v té době bezvládí. V Čechách se stavové rozdělují na dvě skupiny. Ti první žádají o přijetí české koruny Kazimíra Jagellonského. Ti druzí by rádi na panovnickém stolci bavorského vévodu Albrechta. Bavor ale o korunu nemá vůbec zájem.

Čechy jsou zničené husitskými válkami a nikdo nechce vládnout svéhlavému národu, když mu to přinese pouze problémy.

Nepokoje v Uhrách

Ve Stoličném Bělehradě je zatím na krále korunován nezletilý Ladislav. Obřad vykonává ostřihomský arcibiskup. Sněm v Budíně ale rozhoduje o tom, že monarchou bude polský král Vladislav Jagellonský, a to i přesto, že nemá žádný dědický nárok.

„Požadavek legitimity tu nebyl vzat v potaz a Vladislav byl 17. července 1440 ve Stoličném Bělehradě korunován – i tady byl koronátorem ostřihomský arcibiskup Dyonisius Szécsi,“potvrzují odborníci.

Svatoštěpánskou korunu ale drží v rukou královna vdova, a tak musí být použita jiná. Je sňata doslova z relikvie hlavy sv. Štěpána. Na legitimitu insignií se nedbá vůbec. Vladislav ale umírá o čtyři roky později za tažení proti Turkům.

Uherský sněm teprve teď, vlivem úmrtí vzdorokrále, přijímá na trůn Pohrobka. Dále jmenuje správou Uher sedm kapitánů, ale marně žádá po římském panovníkovi vydání chlapce do země. Kvůli tomu zvolí nakonec za zemského správce Jana Hunyadiho.

Jaký vůbec je?

„Mládeneček pěkný, kadeřavý!“ stojí v dobových dokumentech. A je to pravda i podle portrétů. Navíc je nebývale vzdělaný, má rozhled a smysl pro estetiku. Vyrůstá na rakouském dvoře ve Vídni a od svého habsburského poručníka se mnohé naučí.

Mládenec má zálibu v knihách a humanismu. Známý Eneas Silvius Piccolomini píše pro mladičkého panovníka spis o důležitosti vzdělání, a když je prohlášen plnoletým, žádá pro Friedrichovi, aby mu předal otcovu rozsáhlou knihovnu.

Další knihy má například od aragonského panovníka nebo z benediktinského kláštera v Melku. Později daruje svatovítskému chrámu korunovační kappu s drahocennou perlovou ozdobou, nebesa z červeného aksamitu a zlatý kříž posázený kamejemi a drahokamy.

Je docela dost možné, že kdyby se Ladislav dožil vyššího věku a měl možnost u nás panovat, byla by s jeho jménem spojena obdivuhodná dvorská kultura. Leč nepředbíhejme.

Schopný správce

Mezitím dochází na zajímavou změnu i v Zemích Koruny české. Hlavou východočeského landfrídu je od roku 1444 Jiří z Poděbrad a Kunštátu. Tento obratný politik v roce 1448 ovládne Prahu a o několik let později poráží i radikální skupinu katolických pánů, tzv.

Strakonickou jednotu. V roce 1451 je Jiří uznán za zemského správce od roku 1452 je jím jmenován na další dva roky. „Podobně jako v uherském království, i v Čechách viselo nástupnictví Ladislava Pohrobka po léta ve vzduchu.

Ladislavův opatrovník, římský král a od roku 1452 císař Friedrich III., však opakovaně vyslancům českých i uherských stavů odmítal Ladislava vydat.

Když vojsko složené z kontingentu hornorakouských a dolnorakouských stavů a oddílů z Čech i z Uher oblehlo na konci srpna 1452 císaře Friedricha III. ve Vídeňském Novém Městě, musel císař ustoupit,“ sdělují odborníci.

Na jaře roku 1453 se Jiří schází s Ladislavem ve Vídni a spolu s doprovodem mu vzdává hold. Ladislav naproti tomu podpisem stvrzuje požadavky českého sněmu a zavazuje se dodržovat zemské svobody. Správcovství Jiřího z Poděbrad je prodlouženo na šest let.

Místo svatby pohřeb

Poté se Ladislav schází rovněž s moravskými stavy, od nichž rovněž přijímá povinnou úctu, a v listopadu 1453 vstupuje konečně do Čech. Králem je tak uznán už ve svých třinácti. Správcem království je ale pořád Jiří z Poděbrad.

Znovu se Ladislav vrací do Čech v roce 1457. Chce se ujmout svého dědictví, ale musí se nejprve dobře seznámit s prostředím a společností. Dělá proto dobře, když si za svoji rezidenci vybírá Prahu. Není mu ale přáno dlouhé a spokojené vlády.

V Uhrách je to divoké. Synové Jana Hunyadiho začínají vystrkovat růžky, a proto na ně král posílá svého vojevůdce Jana Jiskru z Brandýsa. Jsou přivlečeni k Ladislavovi, jenž nechává jednoho z nich popravit za násilnou smrt svého přítele a rádce.

Druhého, Matyáše Korvína, se zastává Poděbrad. Poprava ale vyvolává všeobecné znechucení Ladislavem v Uhrách. Ten proto raději zůstává v Praze. Chystá svatbu s francouzskou princeznou, ale umírá krátce před ní na leukémii.

Jeho smrtí bohužel končí pokus chlapcova děda vytvořit jako hráz proti turecké expanzi mocnou říši, či spíše soustátí ve střední Evropě na odražení této nepříjemné invaze.

Na co zemřel český Lancelot?

„Kde Lancelot je, český král?“ veršuje slavný básník Francois Villon. Náhlá smrt Ladislava Pohrobka doslova šokuje celou Evropu, jež truchlí pro oslnivého mladíčka s holou bradou. Na co ale umírá mladičký král, který se už těšil na svou svatbu?

Je snad pravda, že ho otrávil tehdejší správce země Jiří z Poděbrad, aby si sám uzurpoval trůn? Nebo je to mor, jak ukazují příznaky? Ale proč by se nakazil morem pouze Pohrobek? Odpověď přináší až lékař a antropolog Emanuel Vlček.

„Až v roce 1985 vyšla pravda najevo; po podrobném zkoumání králových ostatků antropolog MUDr. Emanuel Vlček určil jako příčinu smrti akutní leukémii, jíž měl Ladislav trpět od narození.

Vysvětlovalo by to nejenom zduřelé boule a bolesti břicha, ale i skvrny na kůži,“ sdělují odborníci.