Domů     Vikinští válečníci se těšili na medovinu v záhrobí
Vikinští válečníci se těšili na medovinu v záhrobí
23.3.2018

Pro svou krutovládu je král Erik, řečený Krvavá sekyra, zbaven norského trůnu a musí potupně prchnout ze země. O moc lépe si ale nevede ani na Orknejích u skotských břehů ani v anglickém Yorku, kterému údajně také vládne.

Jeho bouřlivý osud se nakonec uzavírá rukou vraha. Jeho manželka se postará, aby se z něj prostřednictvím mýtu posmrtně stal velký hrdina.

„Je to čarodějka,“ šušká se o Erikově manželce Gunnhildě (asi 910–asi 980) po celé Skandinávii. Vystrašení lidé jí dokonce přičítají na vrub nečekanou smrt jednoho z Erikových bratrů a konkurentů v boji o trůn.

O jejím původu se dodnes vedou spory, ale nejspíš to byla dcera dánského krále. Není vyloučeno, že se nechala pokřtít, když s manželem pobývala v Yorku (ve skandinávském povědomí Jórvíku).

Jakmile však dojde na posmrtnou oslavu jejího chotě, obrací se k tradičním severským bohům…

reklama
Grunhildy se její současníci báli jako čarodějnice.
Grunhildy se její současníci báli jako čarodějnice.

Ódin myje korbele

„Jak divný měl jsem sen? Vstal jsem za úsvitu, bych připravil Valhalu na příchod pobité armády.

Přerušil spánek svých velkých bojovníků, přikázal valkýrám nechť procitnou, porovnal lavice, vymyl pivní korbele, přinesl víno pro prince, který měl přijít.“ Tato slova vkládá dávný skald, dvorský básník ze severu, do úst samotnému Ódinovi, nejvyššímu ze všech skandinávských bohů.

Zatímco „obyčejní“ mrtví podle severské mytologie končí v Helu, jakémsi podsvětí, mužům, kteří padnou v boji, náleží právo vstoupit do Valhaly, Ódinova paláce.

„Neboť v mnoha krajích zrudl jeho meč, když čepel sázela krvavé rány,“ vysvětluje v pohřebním žalozpěvu ostatním bohům Ódin své rozhodnutí přijmout Erika ve svých síních.

Je to trochu paradox, když uvážíme, že Erik (asi 885–954) si svůj přídomek Krvavá sekyra vysloužil spíše kvůli hrůzám, které kolem sebe šířil, než hrdinskými boji.

Ódinovými společníky byli dva vlci.
Ódinovými společníky byli dva vlci.

V kotli vaří kance

S vidinou Valhaly se neohroženě ženou do boje všichni vikinští válečníci. Doufají, že je polobohyně valkýry – v překladu „ty, které vybírají, kdo zemře“ – odvedou k Ódinovi.

„Pět set dveří a desetkrát čtyři vím, že Valhala má,“ líčí všeznalý islandský historik a básník Snorri Sturluson (1179–1241). Na mrtvé bojovníky ve Valhale čeká zajímavá hostina.

Bůh Ódin má vlastního kuchaře Andhrímnira, který ve svém obřím kotli pro padlé Vikingy vaří dušené kančí maso (kanec je v severské mytologii spojován s kultem plodnosti i živlem Země).

Valhala v myslích severských válečníků představovala ráj.
Valhala v myslích severských válečníků představovala ráj.

Ódin popíjí pouze víno, maso přenechává svým dvěma vlkům. Padlé válečníky ovšem štědře hostí medovinou – a ne jen tak ledajakou. Nápoj, který se ve Valhale podává, vytéká z kozích struků a je ho tolik, že denně naplní celý sud. Medovina zřejmě Vikingy neomámí.

Ani nesmí. Nejvyšší bůh je ve svém sídle totiž shromažďuje pro ragnarök, konec světa. Ten v jejich představách totiž vyvrcholí velkou bitvou, v níž se každý udatný válečník bude hodit…

Symbolem boha Thora je jeho kladivo.
Symbolem boha Thora je jeho kladivo.

Thór je lidštější

V severském pantheonu je nejvyšší bůh Ódin dobře k rozeznání od ostatních, protože má pouze jedno oko. O druhé přišel, když ho podle mýtu vyměnil za nápoj ze studny moudrosti a důvtipu. Kromě chytrosti nejsou ale všechny jeho vlastnosti zrovna ideální.

Jeho „jméno vzniklo z podstatného jména znamenajícího v různých germánských jazycích nepříčetnost, zuřivost, běsnění, posedlost,“ připomíná současná historička a archeoložka Jitka Vlčková.

Není divu, že se prostí vikinští bojovníci obracejí se svými prosbami více než k Ódinovi spíše k jeho božskému synu Thórovi. Ten je ve své podstatě mnohem „lidštější“.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Záhady a tajemství
Ztracená ponorka: Na hlídce je už 86 let
„Still on patrol“ – Stále na hlídce. Tento status patří v námořní terminologii bojovému plavidlu, které se ztratilo, avšak jeho vrak stále nebyl objeven. Vztahuje se i na nizozemskou ponorku HNLMS O 13, která se nevrátila z hlídkové plavby v roce 1940. Co o této poslední misi víme? Podaří se někdy vrak ponorky objevit? V kalendáři je červen […]
Záhady a tajemství
Některá místa se nám zdají povědomá, přestože jsme tam nikdy nebyli. Záhada déjà vu
Vstoupíte do cizího domu, rozhlédnete se po místnosti a najednou vás polije zvláštní pocit: přesně tohle už jste přece někdy zažili! Víte, kde stojí stůl, tušíte, co přijde za okamžik, a přesto si nedokážete vybavit jedinou skutečnou vzpomínku. Jako by vám někdo na okamžik pustil reprízu života, který jste nikdy nežili. Jde o tajemné poselství […]
Záhady a tajemství
Karyn Kupcinetová: Věděla víc, než měla?
Hollywood je místo s nejvyšší koncentrací celebrit a skandálů. Nevyhýbají se mu ovšem ani záhadná úmrtí a nikdy neobjasněné vraždy. Jako příběh mladé herečky, která zemřela dřív než se stihla proslavit. Dvaadvacetiletá Karyn Kupcinetová (1941-1963) je na počátku slibné kariéry. Za sebou má téměř dvě desítky seriálů a malých filmových rolí. Zemře však dřív než […]
Záhady a tajemství
Člověk slabě svítí. Jenže vlastní světlo nikdy neuvidíme
Když večer zhasneme, naše tělo podle všeho úplně nezmizí ze světa světla. Člověk totiž skutečně vysílá fotony. Ne takové množství, aby se podle něj dala najít cesta do kuchyně, natož aby se rozzářila ložnice. Jde o tak slabé světlo, že lidské oko nemá šanci ho zachytit. Přesto ho dokážou odhalit citlivé vědecké přístroje. Každý z […]
věda a technika
Co skrývá tajemná půlnoční zóna?
Své ploutve o rozpětí až čtyř metrů si s oblibou vyhřívají na sluníčku. Není se co divit, že manty chilské kvůli tomu získají pověst tvorů, kteří se s oblibou drží u hladiny. Až výzkumy ale ukážou, že se tyto majetní ryby řadí k pravidelným návštěvníkům temných oblastí oceánu. Potopit se umí až do dvou kilometrů!   Panuje tu […]
Antika na cestách: Podváděli s taxametry už staří Římané?
Píše se 1. století našeho letopočtu. Ve stínu olivovníku u cesty mezi letoviskem Baiae a Římem se právě dohadují dva muži. Předmětem jejich zuřivé diskuze je počet kamínků v bronzové míse. Oficiální historii tato scéna možná unikla. Jde však patrně o starověký spor mezi taxikářem a jeho zákazníkem. Neshodnou se totiž na ujeté vzdálenosti. Ve starověkém […]
Proč někdy otevřeme lednici a nevíme proč? Mozek nás umí „odpojit“
Stojíte před otevřenou lednicí, díváme se na její obsah a marně pátráte v hlavě po důvodu, pro co jste vlastně šli. Chtěli jste mléko? Něco sníst? Nebo jste jen potřebovali zkontrolovat, jestli tam náhodou nepřibylo něco zajímavého? Podobné okamžiky zažívá téměř každý. Mozek totiž není dokonalý archiv, který nepřetržitě zaznamenává každou naši myšlenku. Někdy jednoduše […]
A přece se točí! Příběh zemské rotace
Proč Slunce ani hvězdy nezůstávají na jednom místě, ale cestují po obloze? Ona zvláštnost nedá spát lidem už od starověku, ovšem najdou pro to vysvětlení.: „Obloha se točí kolem Země!“ Dává to smysl. Anebo ne? Jako jeden z prvních kroutí hlavou Hérakleidés z Pontu (asi 387–312 př. n. l). „Netočí se nebesa, ale Země se […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz