Na první pohled obyčejný bodlák u cesty, který se nepříjemně zachytává na oblečení. Právě tahle drobnost ale inspiruje jeden z nejpraktičtějších vynálezů 20. století, a to suchý zip.

Švýcarský inženýr George de Mestral v něm napodobuje přírodu tak dokonale, že jeho nápad dnes používáme denně, aniž bychom o tom přemýšleli.

Příběh začíná ve 40. letech, kdy se George de Mestral (1907-1990) vrací z procházky se svým psem a všímá si, jak pevně se na srsti i jeho kalhotách zachytávají drobné kuličky bodláku lopuchu.

„Tohle není jenom plevel,“ říká si a místo otrhání je zkoumá pod mikroskopem. „Podívejme se na to, samé drobné háčky!“ Vidí, jak se dokonale zachytávají o smyčky v látce i srsti. V tu chvíli ho napadá:

„Když to funguje v přírodě, proč by to nešlo vyrobit?“ Je to moment, kdy se náhoda mění ve skvělý nápad, příroda mu doslova ukazuje konstrukční princip. De Mestral pak roky experimentuje, než vytváří první syntetickou verzi spojení háčků a smyček z nylonu.

Geniálně jednoduchý

Princip suchého zipu je přitom překvapivě jednoduchý, ale geniální. Jedna strana obsahuje drobné háčky, druhá jemné smyčky, při stlačení do sebe zapadají a drží, ale lze je snadno oddělit.

„Je to vlastně velmi prosté, háčky se zachytí a zase uvolní,“ vysvětluje později sám vynálezce. V 50. letech si svůj nápad nechává patentovat pod názvem Velcro, který vzniká spojením francouzských slov velours (samet) a crochet (háček).

„Je to ukázka toho, jak nás příroda může učit technice,“ dodávají odborníci na biomimetiku, vědecký obor, který studuje přírodu a napodobuje její principy kvůli vývoji nových technologií a řešení.

Dnes se tento princip využívá nejen v oděvnictví, ale i v kosmonautice, zdravotnictví či automobilovém průmyslu.

Používá ho i NASA

Suchý zip se stává obrovským komerčním úspěchem hlavně díky své jednoduchosti a univerzálnosti. Nacházíme ho na botách, bundách, sportovním vybavení, ale i v nemocnicích, kde usnadňuje fixaci zdravotních pomůcek.

„Bez něj bychom si dnes spoustu věcí ani neuměli představit,“ říkají technici. NASA ho využívá například v kosmických misích, aby astronauti udrželi předměty na místě v beztížném stavu.

„Je fascinující, že jeden přírodní detail ovlivňuje tolik odvětví,“ shodují se vědci. Dnes je Velcro symbolem toho, jak může pozorování přírody vést k revolučním inovacím.

Bodlák, který lidé dříve jen otrhávají z oblečení, se stává klíčem k jednomu z nejpoužívanějších spojovacích systémů na světě.