Křest ohněm při železničních přesunech si odbude pruská armáda v roce 1846 a poté během prusko-dánské války roku 1864. Do třetice vlaky využije v roce 1866, kdy bojuje s Rakouskem. Pruský generální štáb doplní v polovině 60. let 19. století tzv. železniční skupina. „Musíme využít jejich zkušeností,“ prohlašuje pokrokový generál Helmut von Moltke (1800‒1891) a vytvoří výbor, ve kterém […]
V průjezdu tmavého pražského domu se o zeď opírají tři ženy. Pochechtávají se, a jakmile se kolem mihne nějaký muž, lehce nadzvednou sukni, pod kterou jsou vidět barevné punčochy. Současně vyzývavě vyšpulí červeně nalíčené rty a hodí po něm očima. Jenže náhle se z večerního šera vynoří dva četníci. „Půjdete s námi,“ přikážou nevěstkám. „Máte zdravotní knížky?“ ptají se tří zadržených dam četníci na stanici. Umožňuje jim […]
Na počest sjednotitele Itálie, krále Viktora Emanuela II. (1820 – 1878), vzniká v letech 1895 – 1911 v Římě monumentální mramorový památník. Kontroverzní stavbě později Římané posměšně přezdívají svatební dort nebo psací stroj, který budova s použitím fantazie trochu připomíná. Nechybí na ní ani donedávna největší bronzová jezdecká socha na světě. Vysoká je 12 metrů a stejně dlouhá. Do útrob díla sochaře E. Chiaradia se […]
Pruský premiér Bismarck 13. července 1870 právě večeří v Berlíně, když mu komorník přinese telegram od krále Viléma. Otevře ho a očima rychle přelétne text. „Pánové, jsou pruská vojska připravena na vítězný boj s Francií?“ zeptá se potom svých spolustolovníků. „Samozřejmě,“ potvrdí mu jeho ministr války Albrecht von Roone (1803– 1879) a náčelník generálního štábu, […]
Zklamání. I tak se dají popsat pocity Francouzů, kdy Rakousko prohraje v roce 1866 válku s Pruskem. Mnohem raději by byli, kdyby válečné štěstí stálo při Vídni. Pruské vítězství a následné rychlé uzavření míru mezi oběma zeměmi považují za vlastní selhání. Francouzský císař Napoleon III. (1808–1873) chtěl v tomto sporu hrát prostředníka. Počítal s tím, […]
Gamblerství je staré jako lidstvo samo. Trpělivost s ním ovšem dochází členům Velké rady v Benátkách, kteří se proti hazardu na ulicích, jenž bují hlavně v době karnevalu, rozhodnou zakročit a obohatit městskou pokladnu… „Na jaké číslo si vsadíte, pane?“ ptá se krupiér džentlmena v masce. I když benátští radní hlásají, že kasino Il Ridotto je určeno pro všechny, […]
Postavím tu největší železárny v Rakousku,“ plánuje baron Strousberg směle v roce 1868, když se rozhlíží po svém novém panství ve Zbirohu. Má velké vize. Jenže kapitalistický dobrodruh se zaplete do nebezpečných machinací… Henry Bethel Strousberg (1823–1884) původem Němec, který si v Londýně poangličtil jméno, najde svoji životní příležitost roku 1856 v Berlíně. Jako zástupce anglické pojišťovny Waterloo […]
„Šest měsíců hodlám starého nechat v klidu, potom povládnu sám,“ prohlašuje nadutě nový německý císař Vilém II. v roce 1888 o svém kancléři Otto von Bismarckovi, kterého zdědil po svém otci i dědovi. Vždy ho obdivoval a stařičký státník se považoval za Vilémova přítele, teď se ale situace mění. S korunovaným militaristou, věčně oděným do nablýskané uniformy, Bismarck […]
Když v roce 1871 Francie prohraje prusko-rakouskou válku, musí právě sjednocenému Německu zaplatit 5 miliard franků válečných reparací. Spousta peněz sice Německo postaví na nohy, ale jenom na krátkou dobu. Finanční injekce nahrává spoustě podvodníků. V roce 1870 tahá za nitky evropské politiky pruský premiér Otto von Bismarck (1815 – 1869). Svými obratnými pletichami vžene Francii do […]
Kancléř Otto von Bismarck znechuceně odvrátí. Černé šaty. Nesnáší černou. „Ať už je to všechno pryč,“ pomyslí si otráveně. Gratulovat někomu k narozeninám v černém. Jaká ohavnost! Překvapivé je, že i ten, který sjednotil Německo „krví a železem“ nenávidí každého, kdo mu nějak připomene jeho konec. Ano, Ottovi von Bismarckovi (1815 – 1898), muži s přezdívkou „železný kancléř“ […]
Navštivte také naše další internetové projekty: