Gamblerství je staré jako lidstvo samo. Trpělivost s ním ovšem dochází členům Velké rady v Benátkách, kteří se proti hazardu na ulicích, jenž bují hlavně v době karnevalu, rozhodnou zakročit a obohatit městskou pokladnu…

„Na jaké číslo si vsadíte, pane?“ ptá se krupiér džentlmena v masce. I když benátští radní hlásají, že kasino Il Ridotto je určeno pro všechny, kvůli přísnému dress code a vysokým sázkám sem může jen městská smetánka. Ta holduje třeba hře zvané biribi.

Zaměstnanec kasina – bankéř – tahá z pytlíků číslo – jedno ze 70. Kdo má správně vsazeno, odchází s kupou peněz. Ostatní mají smůlu.

„Ti největší boháči nám tu chudnou,“ uvědomuje si s hrůzou benátská Velká rada a roku 1774 Il Ridotto i navzdory příjmům, které z něj má, raději zakazuje.

Módní díky Napoleonovi

Každý, kdo v Evropě něco znamená, míří v polovině 19. století strávit léto do německého Baden-Badenu. Samozřejmě nejde o zdejší lázně.

Vyvolené sem láká kasino, jehož historie sahá do roku 1750. Slávu mu zajistí až Francouz Jacques Bénazet (1778–1848).

Syn kováře z Pyrenejí dříve vedl kasino v Paříži, ale král Ludvík Filip (1773–1850) v roce 1838 hazard ve své zemi zakázal. Bénazet nachází uplatnění za Rýnem.

Do Baden-Badenu zve celebrity své doby, aby si u hracích stolků vyzkoušely vingt-et-un, předchůdce Black Jacku. Co na tom, že Napoleon (1769–1821) padl, tohle byla jeho oblíbená hra a díky tomu se stále drží v módě.

Záře křišťálových lustrů a lesk diamantů na šatech dam v Baden-Badenu pohasnou až s rokem 1872. Strohý režim nového německého kancléře Otto von Bismarcka (1815–1898) hazard v Německém císařství zakazuje.

Přetahovaná s konkurencí

Ze zákazů gamblingu ve Francii a posléze i v Německu nejvíce těží miniaturní knížectví na Azurovém pobřeží – Monako. „Zdejší klima je ideální pro vaše zdraví,“ píše monacká kněžna Karolína (1793–1879) své přítelkyni, madame Blancové.

Ve skutečnosti jí jde o jejího manžela Françoise Blanca (1806–1877), proslulého provozovatele kasina v německém Bad Homburgu. „Grimaldiové brzy zbankrotují,“ uvědomila si praktická Karolína.

Jedinou možnost, jak opět zbohatnout, vidí v tom, že z Monaka vybuduje hráčský ráj.

Blanc však jejím nabídkám dlouho vzdoruje. Když se pak konečně přece jen uvolí přijet, zakládá kasino Monte Carlo, pojmenované na počest Karolínina syna, knížete Karla (1818–1889).

Vládnoucí rodina Grimaldiů bude mít napříště ve společnosti provozující kasino významný podíl. Zisky jí v 19. století plynou především z rulety. Po Blancově osobní inovaci se tato hra stává pro návštěvníky kasin mimořádně atraktivní.

Pomsta za neschopnost

Série střel ukončí pozdě večer 20. června 1947 život mafiána Bugsyho Siegela (*1906). Důvod vraždy? Neznámý!

Nelze ovšem vyloučit, že si s ním takto nevyřídily účty mafiánské klany, které investovaly horentní sumy do jeho kasina Flaminga v americkém Las Vegas a nedočkaly se vytouženého zisku.

Kasino Flamingo, otevřené v roce 1946, je nicméně prvním skutečně velkým kasinem v poušti od chvíle, kdy stát Nevada v roce 1931 povolil hazard.