Ač Němec, nesnaží se preferovat svůj národ, a ve svém díle vyzdvihuje v polovině 18. století Čechy. To ale Němcům není po chuti. Odsouzení svého díla se naštěstí už nedožije. Německý historik Johann Ehrenfried Zschakwitz (1669–1744) sepisuje Historische und Geographische Beschreibung des Königreiches Böheim (Historický a zeměpisný popis Království českého), který vychází roku 1742. Habsburkové nejsou nadšení Ve svém spise popisuje dějiny Čech až po válku […]
Turci neskousnou v roce 1683 porážku u Vídně. S Rakouskem válčí v letech 1737–1739 a nedají si pokoj ani později. V roce 1787 znovu dorážejí na habsburskou monarchii, pro kterou to ani tentokrát nevypadá zrovna dobře. Císař Josef II. (1741–1790) se proto roku 1789 rozhodne povolat do boje osvědčeného vojevůdce Ernsta Gideona von Laudona (asi 1717–1790). Tehdy už penzionovaný, 72letý válečník odjíždí na Balkán. Daří se mu dobývat zpět města […]
Podnapilý rakouský důstojník skáče po své pušce. Natahuje kohoutek a zpoza převráceného trakaře pálí na nejbližší cíl ve tmě. Domnělý nepřítel jde k zemi. Prásk! A další. Do toho kolem pořád někdo křičí: „Turci, Turci jsou tady!“ Voják je odhodlán nepustit si žádného k tělu, a tak jakmile v dálce zmerčí kohokoliv se zbraní, střílí. […]
27.března 1764 Frankfurt nad Mohanem. „Vleče se v tom nestvůrném oblečení s klenoty Karla Velikého jako v nějakém přestrojení,“komentuje ironicky slavnostní korunovaci Josefa II. římským králem tehdy ještě naprosto neznámý patnáctiletý chlapec. Jmenuje se Johann Goethe. Jízlivý postřeh budoucího slavného německého básníka Johanna Wolfganga Goetha (1749 – 1832) opravdu „sedí“. Čerstvý panovník Josef II. (1741-1790) se na ceremoniálu cítí dost nesvůj, protože asketickému následníkovi […]
František z Ditrichštejna otráveně rozlomí císařskou pečeť. Určitě zase chce peníze. Očima přelétne text. No jistě, Ferdinand II. ho žádá o 200 000 zlatých. Jenže kde je má, proboha, tak narychlo sebrat? Rozčileně listinu zmačká a hodí na zem. „Žádná jiná země není tak obtížena odváděním obilí, střelného prachu, munice, zbraní i velikého počtu koní pro potřeby armády jako Morava,“ vyčítá v roce 1635 olomoucký biskup František z Ditrichštejna (1570–1636) rakouskému císaři Ferdinandovi II. (1578–1637). A to nemluvě o obrovských kontribucích […]
Josef drží v roce 1780 za ruku svůj poklad, sedmiletou dceru Marii Terezii. Přestože si o něm všichni myslí, že je povýšený a necitlivý člověk, ve dne v noci sedí u lůžka nemocné dívky a podává jí léky. „Nezbylo mi už vůbec nic,“ prolétne mu hlavou, když holčička, jediná památka na milovanou Isabelu 23. ledna zemře. Krátce před […]
„Touto branou obloukem vylétl císař Josef II.,“ stojí dodnes v jednom z domů ve vídeňské čtvrti Spittelberg. Habsburský monarcha je tady od poloviny 60. let 18. století pravidelným hostem. Nechodí sem ovšem na společenskou návštěvu, ale za ženami, provozujícími nejstarší řemeslo. Podle tradované pověsti ale jedné noci roku 1778 není císař Josef II. (1741–1790) s jejich službami příliš spokojen. […]
„Čert nám byl tohle všechno dlužen,“ mumlá si pod vousy urostlý sedlák, kdyže ho císařský důstojník žene rákosím. Hanbou by se nejraději propadl. Rukama si přidržuje kalhoty, od kterých mu voják právě uřízl knoflíky. Chlumečtí měšťané teď mají na břehu rybníka směšnou podívanou… Kolem dnešního Hradce Králové táhnou vojska vracející se z války. Úroda je […]
Už od 16. století se objevuje další druh literatury předurčený pro plameny, a tentokrát jde o politické spisy. Habsburkové totiž zuří, kdykoli si o sobě přečtou něco ošklivého. Císař Ferdinand I. Habsburský (1503–1564) proto po nevydařeném stavovském povstání v roce 1547 zakazuje v Čechách veškerý tisk. Jeho nařízení ale ve skutečnosti skoro nikoho nezajímá a nedodržuje se. […]
Nenápadná žena s velkým bříškem vklouzne do tajných dveří. Úlevně vydechne. Každým dnem očekává potomka. Utekla do Prahy, aby nemusela snášet hanbu, jak si na ni celá vesnice bude ukazovat prstem, že čeká nemanželské dítě. Tady může v klidu porodit a nikdo se nebude na nic ptát. Když císař Josef II. (1741-1790) v roce 1786 navštíví Prahu, […]
Habsburkové vypovídají 2. února 1788 Turkům válku. Během bojů si ale vojsko vedené horkokrevným císařem Josefem II. (1741‒1790) nevede zrovna profesionálně. Promešká šanci překročit řeky Dunaj a Sávu ve chvíli, kdy Osmané ještě nejsou připraveni k boji. K vybudování vojenského tábora pak zvolí to nejhorší místo – močály kolem Zemunu poblíž Bělehradu. Horko a nedostatek vody způsobí […]
V barvířské tradici svých předků pokračuje Josef Jan Leitenberger, který se po dokončení páté školní třídy zapojí do práce v barvírně v Levíně na Litoměřicku. Aby nemusel celý život stát u kádě s barvou, podaří se mu ve svých dvaceti letech dát dohromady peníze a vyplatit se z nevolnictví. Josef Jan Leitenberger (1730 – 1802) vyráží na zkušenou po […]
„Úředník musí zacházet opatrně s penězi, které nejsou jeho a rozhodně se nemá obohacovat na vlastní účet,“ míní v roce 1782 rakouský zemský ministr Josef Antonín Riegger, když upozorňuje na aféru hejtmana Filipa Kolovrata-Krakovského. Jenže snaha zabránit kolovratskému hraběti, aby při rušení kláštera shrábl i peníze, které mu nepatří, se Rieggerovi nakonec vymstí. Nadějný student Josef Antonín […]
Malé nevinné dítě otočí hlavu a rukou po paměti sáhne do nádoby. Vzápětí vytáhne ruku a ukáže lístek s číslem 11. Všichni čtyři komisaři, kteří za 12 zlatých přihlížejí, že losování proběhne v pořádku, pokývnou spokojeně hlavou. Píše se 21. října 1752. Před vídeňským palácem hrabat Lobkowiczů probíhá první veřejné losování malé loterie. Za obrovského jásotu přihlížejících […]
