Po smrti své milované první ženy musí Josef II. do chomoutu. Matka Marie Terezie mu dá na výběr ze dvou urozených nevěst. Kunhutu Saskou a Marii Josefu Bavorskou. Josef II., který od roku 1764 spoluvládne se svou matkou, si ale klade podmínku. „Chci obě princezny předem vidět,“ prohlásí Josef II. (1741–1790) neoblomně. V té době je […]

Ztratil už druhou manželku, tentokrát Marii Josefu Bavorskou. Jeho matka, Marie Terezie na něj opět naléhá, aby si opět našel novou nevěstu. Tentokrát má smůlu. Nic na světě ho k tomu nedonutí. Josef II. (1741–1790) zůstává neoblomný. Zatouží však po milence a vybere si kněžnu Eleonoru Liechtensteinovou (1745–1812). Ta ale jeho pokusy navázat milostný vztah odmítne. […]

O vydání prvních privilegií Židům žijícím u nás se postaral Václav I. (1205–1253), jejich znění ale bohužel neznáme. Postavení Židů pak v letech 1254–1262 upravuje jeho syn Přemysl Otakar II. (kolem R. 1233–1278) ve spise Statuta Iudaeorum. Stávají se královským majetkem, protože získávají postavení služebníků královské komory. Útok na ně se tak v podstatě rovná útoku přímo […]

Habsburský císař Josef II.  žádá roku 1782 po dolnorakouskému maršálkovi a místodržícímu, hraběti Janu Antonínu Pergenovi, aby zreformoval policii. Ten vážně přikyvuje císaři, s jehož názorem se naprosto shoduje. Dobře ví proč. V roce 1776 dojde ke zmírnění trestů v rakouském soudnictví, a dokonce bylo odstraněno mučení. „Nekalé živly mohou získat pocit, že si mohou dovolit více než […]

Ačkoli mu lékaři doporučují denně vypít sklenku tokajského vína, Josef většinou dává přednost obyčejné vodě. Podobá se spíše mnichovi než panovníkovi. Vstává v pět, v zimě v šest a od sedmi pracuje. Josef II. (1741–1790) jí málo, ráno snídá a ve dvě hodiny obědvá. Obejde se bez večeře a nepotřebuje dvorní kuchyni, stačí mu jediná kuchařka. Světlo v jeho […]

Vydává toleranční patent, ruší nevolnictví a touží po jediném – stát se slavným vojevůdcem. Strategické schopnosti ale rakouskému císaři bohužel chybí. Místo na bojiště dovede své muže do bažin a sladké vítězství nad nepřáteli se změní v opileckou hádku.   Budovat armádu na papíře se rakouskému císaři Josefovi II. (1741‒1790) jeví jako snadný úkol. 245 000 mužů, […]

Na vídeňském dvoře se šušká leccos. Třeba i to, že mezi Josefem II. a šlechtičnou Marií Josefou Dittrichsteinovou propukly vzájemné sympatie. Může být na těchto klevetách alespoň zrnko pravdy? Nemůžeme vyloučit, že rakouský císař Josef II. (1741–1790) s touto ženou skutečně „něco měl“. Marie Josefa z Dietrichsteinu (1768–1822)  byla snoubenkou Filipa Kinského (1742–1827), který patřil mezi […]

Přijeli verbíři. Kdo neutekl, musel narukovat. Přesně tak se v pohádkách vypráví o tom, jak králové získávali vojáky do své armády. Jejich vyvolené pro ně plakaly, protože se měli vrátit domů až po dlouhých letech.  Jak to s verbováním opravdu bylo? U nás vznikla první stálá armáda v roce 1649. Tehdy císař Ferdinand III. (1608–1657) ponechává několik armádních […]

Když Tataři v roce 1241 zamířili na Moravu, v době jejich nájezdu se údajně na kopci Hostýně asi tři kilometry od Bystřice pod Hostýnem ukrývali místní lidé. Trpěli však zoufalým nedostatkem vody. Dlouho se modlili, aby jim Bůh pomohl. Z hory pak zázračně vytryskl pramen a tatarské nájezdníky navíc zahnala velká bouře. Příběh vypráví jezuita Bohuslav Balbín (1621–1688) […]

„Vezměte koště a alespoň zameťte, holoto líná,“ napomíná hospodyně zlobivé děti. V celé chalupě se smýčí ostošest. Mlýn na potoce na kraji vsi mele mouku dlouho do noci. Mlynář se svojí chasou sotva zamhouří oči, aby se na všechny dostalo. Plno práce mají i v nedalekém pivovaru. V neděli se připravuje posvícení, svatý František, kterému je […]

„K jaké víře se chcete přihlásit?“ ptá se císařský komisař s archem v ruce. Dotázaný rolník na něj jenom zaraženě kouká. Otázce rozuměl, ale odpověď nezná. Ví pouze, že nemá rád katolictví. Nezná příliš reformační řády ani jejich teologii. Komisař ho proto krátce vyzpovídá a nějaké z nově tolerovaných vyznání mu podle toho přidělí. Od […]

Německý historik Johann Ehrenfried Zschackwitz (1669–1744) sepisuje Historische und Geographische Beschreibung des Königreiches Böheim (Historický a zeměpisný popis Království českého), který vychází roku 1742. Ve svém spise líčí dějiny Čech až po vypuknutí války o rakouské dědictví (1740). Vládnoucím Habsburkům se ovšem jeho líčení, prokazatelně stranící Čechům, rozhodně nelíbí. Spis nechá spálit Proto kniha musí […]

V jednom z vídeňských nevěstinců v pověstné čtvrti Spittelberg dojde jednoho dne roku 1778 k veliké strkanici. „Nestydíte se říkat si o tolik peněz?“ vyčítá zámožně oblečený host lehké děvě. „To je moje obvyklá taxa,“ brání se srdnatě děvče. Nedorozumění si všimne bordelmamá a chystá se zakročit ve prospěch svojí svěřenkyně. „Koukejte zaplatit. Když nemáte na děvku, […]