„Je malý, má sotva loket míry,“ říkají si na konci 13. polští velmožové. Vladislav, který si tehdy ke svým úspěchům může už připsat tituly břešťského a sieradzského knížete a kujavského a velkopolského vévody, sice nevyrostl příliš do výšky, jenže podcenit jeho snahu o sjednocení Polska je velká chyba. Přezdívku „lokýtek“ získává pozdější polský král Vladislav […]
„Dostanu groš,“ žádá řezník za zabití a rozporcování prasete. „To je moc,“ rozčiluje se ale majitel vepříka, který ještě před chvílí pobíhal po dvorku. „Za tak velké prase je to ještě dobrá cena,“ dohaduje se ale řezník. V polovině 15. století přitom u nás činí cena za zabití vepře od pěti stříbrných peněz (12 jich dalo […]
28. listopadu 1310 dorazí Jan Lucemburský k branám Prahy. Chystá se zaútočit na město. Nakonec ale ušetří svoje síly. 3. prosince 1310 vyrazí pražští řezníci Lucemburkovi vstříc. Zaženou korutanské žoldáky pryč od brány svatého Františka (stávala na rohu Revoluční ulice). V roce 1310 se o český trůn přetahují Jan Lucemburský (1296-1346) s Jindřichem Korutanským (1265‒1335). Porcovači […]
Na kopci nad řekou Dunaj se tyčí masivní zdi starého hradu. Kočár, kterým přijíždí Karel IV., teprve devatenáctiletý moravský markrabě, drncá po cestě. „Už abychom dojeli nahoru,“ pohlédne dychtivě do výšky na malou kamennou tečku. Těší se na další diplomatické zkušenosti. Visegrád je jeho úplně první státnickou reprezentační cestou… Proti českému králi Janovi Lucemburskému (1296–1346) a jeho synovi ostře vystupuje římský císař Ludvík Bavor (1282–1347), který jim […]
Papež Alexandr IV. uznává v říjnu roku 1260 nemanželské děti českého krále Přemysla Otakara II.: syna a dvě dcery. Do Čech ale putuje listina, která jasně říká, „že žádné z těchto dětí nemá v budoucnu právo usednout na český trůn.“ Královský trůn jim tak unikne jen o vlásek. Kdyby hlava církve rozhodla jinak, mohl se Mikuláš I. po vraždě Václava III. stát českým […]
Vzdělání ve středověku zdaleka nepatří k samozřejmostem. Negramotnost nebyla vůbec neobvyklým jevem. Kdo byl prvním českým gramotným panovníkem? Svatý Václav (907–935). První staroslověnská legenda o jeho životě líčí, že četl jak latinské, tak i slovanské a řecké knihy. Až do 13. století jsou ale bohužel tyto schopnosti u našich panovníků spíše vzácností. Poručník mu nepřeje Číst […]
První polovina 15. století. Kat si nabrousil ostří meče a rozhlíží se. Kolem něho už se shromažďují zvědavci. Na pražském Staroměstském rynku se právě chystá krvavé divadlo. Staroměstský konšel Jan Ortlin, zvaný Janek od Zvonu, za chvíli sejde katovou rukou ze světa. Dodnes nevíme proč, snad kvůli sousedské nebo národnostní zášti… Zvon, umístěný na rohu dnešní domu U Kamenného Zvonu (Staroměstské náměstí č. p. 605/13), symbolizuje příchod českého krále Jana Lucemburského (1296–1346) do […]
Odbojný rytíř Mikuláš z Potštejna (†1339) mstí smrt svého otce. Nevyplatí se mu to. Sám přitom přichází o život. Hříšníkovi se stává osudným obléhání jeho hradu tehdy královských synem Karlem IV. Procek (†1311) vlastní na počátku 14. století hrad Potštejn. V roce 1310 vyráží do Prahy, kde se chystá zúčastnit sněmu české šlechty. Jenže v […]
Je to zrádce, slyší Jan Lucemburské o Jindřichovi z Lipé. Jenže když ho uvězní na hradě Týřov, najednou pochopí, jak málo si česká šlechta svého panovníka váží. Nakonec ho ale propouští a netrvá dlouho a opět mu svěřuje úřad podkomořího. Sotva na podzim 1310 překročí hranice země vojsko Jana Lucemburského (1296–1346), připojí se k němu u […]
Astrální prvky v sobě ukrývá doslova každý počin českého krále a římského císaře Karla IV. I schránka na české korunovační klenoty – hrad Karlštejn. Položení základního kamene 10. června 1348 je dnem planety Mars a hodina a minuta Venuše charakterizují hrad jako dílo na chránící poklady. Karel IV. (1316–1378) bere velice vážně astrologii i numerologii. Navíc […]
Sotva pětiletý chlapec je polomrtvý únavou, když ho jeho průvodce sundává z koně. Vystrašené dítě ze sebe vzápětí vypraví několik předem naučených vět v němčině. Jeho příjezd na dvůr Jindřicha Korutanského není ani přes honosný doprovod zrovna velkolepý. Sňatková diplomacie se ale na pocity dítěte neptá. Český král Jan Lucemburský (1296–1346) se rozhodl získat důležité Tyroly, […]
„K večeru po předchozím požehnání byli ženich a nevěsta spojeni na lůžku,“ líčí kronikář František Pražský závěr svatební slavnosti 1. září 1310. Novomanžele Elišku Přemyslovnu a Jana Lucemburského teď čeká první plnění manželských povinností. 14. srpna 1310 vyráží Eliška Přemyslovna (1292–1330), sestra zavražděného českého krále Václava III. (1289–1306), z Prahy do německého města Špýru. Má se tam […]
Navštivte také naše další internetové projekty: