„Zase pozdě,“ povzdechne si Platón a lehce protočí oči v sloup. Vidí, jak se další ze studentů trousí na jeho přednášku a zdánlivě nenápadně přisedne k hloučku ostatních. „Co jsem to jen chtěl říci?“ zamyslí se. Konečně znovu naváže nit předchozího vyprávění. Každé vyrušení ho hrozně obtěžuje… Student Alexios se líně protáhne. Sluníčko pronikající oknem do aténského […]
Už Aristoteles předpokládal, že je Země kulatá. Velmi záhy se najde první odvážlivec, který se pokusí zjistit, jak velká naše planeta je, tedy kolik měří její poloměr. Řecký učenec Aristoteles (384–322 př. n. l.) napsal ve třinácté kapitole svého spisu O nebesích, že v centru sluneční soustavy je oheň a Země je jednou z hvězd rotujících kolem […]
Že je země placatá, tvrdil třeba byzantský mnich a zeměpisec Kosmas Indikopleustés (v doslovném překladu Plavec po Indickém oceánu), který žil v 6. století n. l. v Alexandrii. Myslel si dokonce, že je čtverhranná a na severu ohraničená vysokou horou, kolem které se otáčí Měsíc a Slunce. Když zmizí Slunce za horu, nastane podle něj noc. Pravda […]
Jediný pohled na oblohu stačil, aby se člověk stal obětí bludu: Země stojí na místě a nebe kolem ní se pohybuje. Jak je to doopravdy? Už první vědci se v názorech lišili. Filosof, matematik a astronom Pythagoras (570 př. n. l. – po 510 př. n. l.) a jeho žáci se domnívali, že centrem je oheň a Země […]
Píše se rok 1500 př. n. l. Řecká hospodyně bere z ohniště žhavé uhlíky a sype je na plochu keramické pánve. Do rýh po stranách potom vloží špízy z kousků vepřového. Recept i způsob přípravy speciality zvané souvlaki se po tisíciletí prakticky nemění. Rozžhavené uhlíky na pánvi občas zasyčí, když na ně ukápne tuk z masa. Za chvíli […]
Řekové pohrdají penězi, které slouží jako prostředek k vydělávání. Také Platónův žák Aristotelés si myslí, že prodávat zboží nebo služby jenom kvůli tomu, aby se někdo obohatil na úkor někoho jiného, je nemorální. Háček je ale v tom, že sám Aristotelés (384–322 př. n. l.) se už narodí v dostatku peněz. Úvahy o tom, jestli je shromažďování zisku […]
„Kotouč, který obklopuje oceán, a kolem něj se klene nebe ve tvaru přilby,“ tak popisuje první představy o tvaru zeměkoule starověký básník Homér. Jeho následovníci už přesedlají z kotouče na kouli a dostanou chuť rozměry planety změřit a zaznamenat. „Země je hvězdou, obíhající kolem ohně,“ míní antický učenec Aristoteles (384–322 př. n. l.) a odvážně přidává i konkrétní důkazy […]
Pohled na oblohu vzrušuje lidí už dávno. Jenže jak odhadnout, co se na ní bude dít zítra nebo za týden? Starověcí Atéňané sice nemají ani televizi, ani internet, ale zpravodajství o počasí si zajistit umí. Při procházce městem nikdy nezapomenou kouknout na vyvěšená parapegmata, aktuální informace a astronomických a meterologických událostech. Smog už ve starověku […]
Navštivte také naše další internetové projekty: