Píše se rok 1500 př. n. l. Řecká hospodyně bere z ohniště žhavé uhlíky a sype je na plochu keramické pánve. Do rýh po stranách potom vloží špízy z kousků vepřového. Recept i způsob přípravy speciality zvané souvlaki se po tisíciletí prakticky nemění.

Rozžhavené uhlíky na pánvi občas zasyčí, když na ně ukápne tuk z masa. Za chvíli je maso propečené do měkka a pochutnává si na něm celá rodina. Přenosný gril, na kterém kuchařky pochoutku připravují, si v ničem nezadá se svojí dnešní konkurencí.

Nejstarší dochované grily pocházejí z řeckého ostrova Santorini a jsou staré až 4000 let. Prastarý je i pokrm souvlaki, masový špíz, o kterém se zmiňuje i básník Homér (8. století př. n. l.) v Iliadě nebo filozof Aristoteles (384‒322 př. n. l) ve svých spisech.

Hledání hlíny

Když při vykopávkách v Nestorově paláci asi 65 km západně od Sparty vyhrabe americká archeoložka a specialistka na starověkou kuchyni Julie Hrubyová z hlíny obdélníkové keramické pánve se zářezy datované do mykénského období (1700‒1100 př. n.

l.), hlavou jí víří spousta otázek. Láme si hlavu s tím, k jakému účelu sloužily. Záhadu chce rozluštit, a proto si pozve na pomoc keramičku Connie Podleskiovou. Společně se snaží přijít na správný kuchařský postup.

Nejdříve se potýkají s tím, kde najít vhodný materiál, který by složením odpovídal starořecké hlíně. Úsilí se jim ale nakonec vyplatí, použijí americké jíly podobné řeckým a prach ze silnic. Hlína potom splňuje jejich požadavky.

Vyrobí věrné repliky starořeckého nádobí a pustí se s nimi do pokusů.

Přenosné náčiní na piknik

Nejprve zkoušejí dát pánev se souvlaki na žhavé uhlíky. „Maso se dostatečně neprohřálo. Je stále polosyrové,“ poznamenává ale Hrubyová a oběma účastnicím experimentu je okamžitě jasné, že tohle není ten pravý způsob přípravy.

Ovšem ve chvíli, kdy uhlíky nasypou přímo na pánev, výsledek vypadá úplně jinak. Maso je dokonale propečené a Hrubyová představí na počátku roku 2014 výsledky svého výzkumu veřejnosti. Pánev přitom považuje za neobyčejně praktickou pomůckou.

Podle Barteka Lise z Polské akademie věd totiž staří Řekové navrhli podnos na souvlaki jako přenosný.

Hrubyová s ním souhlasí: „Misky byly dobré na cestování nebo na pikniky.“ Keramický gril je poměrně těžký, ale jinak se příliš neliší od těch dnešních. Nejvíce pánví se objevuje v ruinách velkých paláců, proto si archeoložka myslí, že je používali hlavně profesionální kuchaři pracující pro tehdejší šlechtu.

„Elity vařily a stravovaly se jinak než ostatní společenské třídy,“ říká Hrubyová. Předpokládá, že souvlaki připravovali z vepřového, hovězího a skopového masa.

Jak nepřilepit chleba

„Našli také mřížky, o nichž se domnívali, že slouží k výrobě chleba. Na jedné straně byly mřížky hladké, na opačné straně s malými perforacemi. Archeologové si nebyli jisti, která strana šla nahoru,“ uvádí současná americká reportérka Maanvi Singhová. Archeoložka s keramičkou si lámou hlavu i nad funkcí tohoto kuchyňského náčiní. Předpokládají, že perforace napomáhala k tomu, aby se pokrm nepřilepoval. Zkusí proto povrch polít dostatečným množstvím oleje.

Na mřížce s texturou se jim potom povede upéct plochý chléb z pšenice a ječmene velmi podobný tomu starořeckému.