Že je země placatá, tvrdil třeba byzantský mnich a zeměpisec Kosmas Indikopleustés (v doslovném překladu Plavec po Indickém oceánu), který žil v 6. století n. l. v Alexandrii.

Myslel si dokonce, že je čtverhranná a na severu ohraničená vysokou horou, kolem které se otáčí Měsíc a Slunce. Když zmizí Slunce za horu, nastane podle něj noc. Pravda je ale taková, že jeho názory nikdo nebral příliš vážně.

Nezpochybnili názory

Jeho tvrzení nezaujala ani učené mnichy, zeměpisce oddané církvi, například Bedu Venerabilise (asi 672–735) nebo mnohem později Tomáše Akvinského (1225–1274). Ani ti totiž nezpochybnili názor tradovaný už od dob řeckého filozofa Aristotela (384–322 př. n. l.), že Země má kulatý tvar.

Tradovaný klam

Přesto se klam o ploché Zemi udržoval ve společnosti velmi dlouho. Perličkou se stává skutečnost, že se vyskytoval dokonce i v učebnici pro anglické školáky ještě v roce 1880. Překvapivě se najdou lidé, kteří tomu věří ještě dnes, jak například v roce 2017 upozornil v rozhovoru astronom a fyzik Jiří Grygar.