Že je země placatá, tvrdil třeba byzantský mnich a zeměpisec Kosmas Indikopleustés (v doslovném překladu Plavec po Indickém oceánu), který žil v 6. století n. l. v Alexandrii.
Myslel si dokonce, že je čtverhranná a na severu ohraničená vysokou horou, kolem které se otáčí Měsíc a Slunce. Když zmizí Slunce za horu, nastane podle něj noc. Pravda je ale taková, že jeho názory nikdo nebral příliš vážně.
![Mapa placaté Země pocházející z roku 1893. FOTO: Orlando Ferguson/Creative Commons/Public domain](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2022/10/2-28-768x529.jpg)
Nezpochybnili názory
Jeho tvrzení nezaujala ani učené mnichy, zeměpisce oddané církvi, například Bedu Venerabilise (asi 672–735) nebo mnohem později Tomáše Akvinského (1225–1274).
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Ani ti totiž nezpochybnili názor tradovaný už od dob řeckého filozofa Aristotela (384–322 př. n. l.), že Země má kulatý tvar.
![Dokonce i Jiří Grygar upozorňuje, že se dodnes najdou lidé, kteří bludu o ploché Zemi ještě věří. FOTO: Michal Maňas/Creative Commons/CC BY 4.0](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2022/10/3-25-768x1024.jpg)
Tradovaný klam
Přesto se klam o ploché Zemi udržoval ve společnosti velmi dlouho.
Perličkou se stává skutečnost, že se vyskytoval dokonce i v učebnici pro anglické školáky ještě v roce 1880. Překvapivě se najdou lidé, kteří tomu věří ještě dnes, jak například v roce 2017 upozornil v rozhovoru astronom a fyzik Jiří Grygar.