První koncentrační tábor nacisté zřídí v březnu 1933 v městečku Dachau západně od Mnichova. O jeho založení rozhodne tehdejší mnichovský policejní prezident Heinrich Himmler. „Rozkládal se na ploše asi 15 hektarů, v nehostinné bažinaté krajině. Obytné bloky stály ve dvou řadách po 17 barácích. Na západ od tábora pak byla postavena kasárna SS,“ podotýká publicista […]
S postupující frontou a úspěchy Sovětského svazu se nacistická moc na Balkánu pomalu hroutí. Na síle naopak nabírají partyzáni v čele s Josifem Titem. Situace na zdejší frontě je tak určována dvěma významnými faktory: množstvím zbraní od Spojenců a situací na východní frontě. S rokem 1944 proto dochází v Albánii, Jugoslávii a v Řecku k […]
Zatímco se zbytky polské armády snaží utéct a přeskupit síly na východě země, 17. září 1939 je všem nadějím na polský úspěch konec. Východní Halič a Lvov, nejvýznamnější město na jihovýchodě Polska, zažívají další invazi, tentokrát z východu, ze Sovětského svazu. Za odeznívajícího německého náletu, v souladu s utajeným paktem Molotov-Ribbentrop, vstupuje do země půlmilionová […]
Koncentrační tábor Bergen-Belsen založí nacisté v roce 1941 jako vězení určené pro válečné zajatce. „Mezi prvními vězni byli Židé, kteří údajně čekali na odvoz do ciziny výměnou za valuty a válečný materiál,“ píše historik Stanislav Zámečník. Od dubna 1943 je Bergen-Belsen veden jako tábor koncentrační, jehož velení je svěřeno do rukou pověstnému válečnému zločinci Josefu […]
Malá ves s rodokmenem, sahajícím do druhé poloviny 19. století, žila z tvrdé práce a nadějných vyhlídek na lepší budoucnost. Stereotypní poklid však 13. července 1943 narušily zvěsti, že se k obci blíží vojsko. Vojsko, které Český Malín po svém příjezdu ihned nekompromisně obklíčilo. S přilbami pevně naraženými na hlavách a samopaly v ruce vojáci bušili […]
Na první pohled se tento lágr podobá ostatním, běžným nacistickým koncentračním táborům. Ale to, co se za jeho branami a důkladným oplocením děje, má zcela jinou podobu. Továrna na smrt – to je mnohokrát již použité, ale nejvýstižnější označení. „Hned po příjezdu byla naprostá většina příchozích vězňů přímo z rampy poslána do plynových komor, jen […]
2. světová válka má na svědomí více než 62 milionů obětí. Dají se ale najít i podobně krvavé konflikty? Kromě 2. světové války došlo k největšímu kolektivnímu utrpení v dávném středověku i o několik let dříve… Světové válce se podobá Čingischánova kampaň. Po sjednocení Mongolů a jmenování Velkým chánem vede nepřetržitou válku s okolními mocnostmi. […]
Vyměnili kabáty a vězeňský lágr za lepší podmínky. Daleko od svých domovů vytvořili Gruzínci prapor podpůrných jednotek bojujících za Německo, dřívějšího nepřítele. Ke konci války ale na nizozemském ostrově Texel otočili podruhé. Teď šli Němce zabíjet. Všichni sovětští vojáci od roku 1940 skládali přísahu, že „vzdát se znamená smrt!“ Josif Stalin (1878–1953) o rok později neústupnost podpoří […]
Během každého vojenského konfliktu pracují vědci na vylepšování technologií, které by mohly zvrátit průběh války. Německo není v tomto směru žádnou výjimkou. Jako první začnou využívat proudového motoru v letadlech. První prototyp tryskového letounu He-178 vzlétne k nebi 27. srpna 1939. Tento den se stane důležitým mezníkem pro vývoj moderních letadel. Technologie ale nejsou jedinou oblastí, kde nacistické […]
Marina Raskova nejspíš nikdy netušila, že se stane vojačkou a padne v boji. Celý život miluje tanec a touží se stát baletkou. Poté, co dostuduje, pracuje v laboratoři jako chemička a nechá se naverbovat na výzkumné pracoviště do Akademie letectva. Stane se první ženou, která na zdejší akademické půdě vyučuje. V tomto svém novém zaměstnání […]
Průběh války se otáčí. Začíná se projevovat celkové vyčerpání nacistického Německa a obrovská ekonomická a vojenská síla Spojených států, jejichž letectvo významně zasahuje do bojů nad Evropou. Bombardéry už nemíří hlavně nad Británii, ale stále častěji nad německá města. Vůbec nejstrašnější nálet v dějinách se odehraje v červenci a srpnu 1943, kdy Spojenci svrhnou tisíce tun bomb […]
Zatímco v první polovině války u německé armády jednoznačně dominovaly zbraně jako samopal MP40 či puška K98k, od roku 1944 se začala situace pozvolna měnit. Osvědčeným zbraním totiž vyvstala konkurence, která v sobě kombinovala to nejlepší z pušky i samopalu – útočná puška Sturmgewehr 44 konstruktéra Huga Schmeissera. Mnohými je považována za první moderní útočnou […]
Když třetí říše zaútočila 1. září 1939 na Polsko, všichni tušili, že Adolf Hitler se s mírovými smlouvami a politikou ústupků jen tak nespokojí. Na druhou stranu vůdce počítal s bleskovou válkou a obsazení Varšavy pro něj byla téměř formalita. Spletl se, stejně jako jeho armádní jednotky. Na brány polské Varšavy zaklepaly německé jednotky 8. […]
Ačkoliv porážka v první světové válce znamenala pro Německo značná omezení ve vyzbrojování vlastní armády, byla to nakonec proslulá společnost Krupp z Essenu, která se z utažené smyčky vítězných mocností vymanila přemístěním svého konstrukčního centra do Švédska, aby mohla nerušeně vyrábět dělostřelecké zbraně. Reichswehr požadoval dělo, které by vzbuzovalo hrůzu u nepřátel na zemi i […]
