Domů     Obávaný Blitzkrieg se zasekl až na východě
Obávaný Blitzkrieg se zasekl až na východě
27.1.2023

Je 1. září 1939 a německé tanky překračují polskou hranici. Nejkrvavější lidský konflikt v dějinách právě začíná. Během necelého měsíce se polská obrana pod náporem obrovské válečné mašinérie hroutí.

Němci zde uvádějí do praxe účinnou taktiku Blitzkrieg, která jim v počátku druhé světové války „otevře dveře“ do značné části kontinentální Evropy. Má ale tato doktrína skutečně kořeny v nacistickém Německu?

Přestože se stal Blitzkrieg synonymem zejména pro hitlerovská tažení Evropou, k jeho zrození došlo ve Velké Británii během první světové války. Tank byl v té době nejprve považován za pouhého pomocníka pěchoty, který se hodí k prolomení zákopové linie.

Britský ženijní kapitán Giffard Le Quesne Martel (1889–1958) však vybočil z řady a začal si pohrávat s myšlenkou, že zásadní bitvy sehrají právě tankové armády.

Tento koncept dále rozvedl major John F. C. Fuller (1878–1966), který chtěl do války zapojit mobilnost.

Jeho záměrem bylo vybrat pro pohyb tanků nejvhodnější terén k zahájení rychlého útoku, jenž měl demoralizovat nepřítele a prolomit jeho linie. To vše za nezbytné podpory oddílů pěchoty, jezdectva a také letectva. Zde tedy nacházíme první ideu bleskové války.

Pravdou sice je, že v bitvě u Cambrai, kde byla v roce 1917 tato taktika použita proti německé armádě, valný úspěch nepřinesla…

Otec myšlenky

Do skutečného praktického provedení přivedl myšlenku bleskové války německý generál tankových vojsk Heinz Guderian (1888–1954), který je tak považován za „otce Blitzkriegu“.

„Tanky nesmějí být schovány v pěších divizích, ale je nutné vybudovat tankové divize, v nichž budou shromážděny všechny zbraně, které tanky potřebují k co nejefektivnějšímu boji,“ zněla jeho představa.

Byl to právě Guderian, kdo se v roce 1934 setkal s Adolfem Hitlerem (1889–1945), aby mu představil motorizovanou a protitankovou četu. Vůdce byl nadšen a Guderian se záhy stal budovatelem tankových praporů.

Heinz Guderian při cestě na východní frontu v roce 1943 FOTO: Ludwig v. Eimannsberger / Creative Commons / CC BY-SA 3.0
Heinz Guderian při cestě na východní frontu v roce 1943 FOTO: Ludwig v. Eimannsberger / Creative Commons / CC BY-SA 3.0

Jak je psáno v knize

Své představy o bleskové válce přenesl v roce 1936 Guderian také do světa literatury. Vydal totiž knihu Achtung! Panzer, kde předkládá svoji moderní koncepci.

„Panzerdivision bude disponovat svými obrněnými automobily a svým praporem motocyklistů – průzkumníků. Sdruží těžké tanky pro průlom fronty a lehké stroje pro zužitkování strategické výhody. Na palubě tanků bude pěchota úzce spolupracovat na průlomech.

Bude to naprosto nezávislá obrněná armáda.

Její součástí bude prapor protitankových zbraní, dělostřelectvo, protiletadlová obrana, ženijní jednotky pověřené úpravou terénu, opravárenská služba, vozidla k přepravě benzínu a samozřejmě jednotka zajišťující spojení,“ tak zněl plán nacistických úspěchů.

První zkušenosti s nejrychlejším a nejsnadnějším překonáváním dlouhých vzdáleností získali Němci v rámci anšlusu Rakouska v roce 1938. Zde si také uvědomili, jak důležitým faktorem bude logistika zásobování.

Blesková válka v praxi

Když nastal první zářijový den roku 1939, použil se Blitzkrieg poprvé „naostro“. Jeho účinnost pocítilo sousední Polsko, kam již ve 4:45 najížděly první německé tanky.

Proti 30 pěchotním divizím, 11 jízdním, jedné obrněné brigádě a 600 zastaralým letounům nasadili Němci 2000 letounů a 55 divizí, z toho 24 pěchotních, 15 vysoce kvalitních rezervních, šest obrněných (těžké tanky, pěchota a motorizované dělostřelectvo) a deset motorizovaných divizí pěchoty s úkolem upevňovat dobyté pozice.

Němci chtěli nepřítele zejména překvapit a okamžitě zabránit mobilizaci polské armády. Klíčovou roli sehrál také bleskový úder Luftwaffe, který zcela eliminoval nepřátelské letectvo a omezil sítě štábů a dopravy polské armády.

Stíhačky a bombardéry zasévaly oheň a hrůzu, tankové divize postupovaly vpřed neuvěřitelnou rychlostí a na polském území se záhy „promenádovalo“ 1,5 milionů německých vojáků.

Když se 7. září 4. německá armáda, postupující z Pomořanska, spojila se 3. armádou, která mířila z Východního Pruska, došlo k zablokování gdaňského koridoru. Přístup k moři byl tak pro Poláky uzavřen.

Vzhledem k tomu, že žádná pomoc od Britů ani Francouzů nepřišla, byla již 17. září obklíčena Varšava, která po deseti dnech intenzivního bombardování kapitulovala a 6. října následně celé Polsko.

Nutno dodat, že Němci nebyli jedinými „vetřelci“ na polském území, zemi totiž okupovali také Sověti. Oba státy si tak Polsko rozdělily na dvě části.

Luftwaffe nad Polskem na podzim 1939 FOTO: Bundesarchiv Bild / Creative Commons / CC BY-SA 3.0 de
Luftwaffe nad Polskem na podzim 1939 FOTO: Bundesarchiv Bild / Creative Commons / CC BY-SA 3.0 de

Takhle by to šlo

Po rekordním vítězství v Polsku, jenž překvapilo i samotné německé velitele, soustředil Hitler svoji pozornost na sever, a hlavně pak na obsazení Francie. Také v tomto případě měla vyniknout taktika bleskové války.

9. dubna 1940 byla zahájena operace Weserübung, jejíž cílem byla rychlá okupace Dánska a Norska. Dánové nebyli na válečný konflikt vůbec připraveni a během jediného dne se museli smířit s obsazením své země.

Norský odpor byl houževnatější, a tak díky podpoře spojenců statečně vzdorovalo až do 8. června. Současně byl však 10. května „uveden do chodu“ další Blitzkrieg, kdy německá armáda vtrhla do Nizozemska, Belgie a Lucemburska v rámci operačního plánu Fall Gelb.

Nizozemci museli záhy čelit náporu německých výsadkářů, kteří cílili na Rotterdam a současně se také ze všech sil snažili ubránit své opevněné pohraničí. Do toho všeho Luftwaffe nekompromisně bombardovala důležité cíle.

Německá tanková vojska tohoto zmatku využila, pronikla mezerou na jižním křídle a spojila se s výsadkáři v Rotterdamu, a to ještě před pomocí francouzské 7. armády.

Již 15. května byla podepsána nizozemská kapitulace a královna Wilhelmina (1880–1962) společně s celou vládou prchly do Velké Británie.

Nás nezastaví

V Belgii počítala německá armáda s větší mírou odporu, a to zejména v pevnosti Eben-Emael, jež představovala klíčový bod belgického obranného systému.

Ani zde se však Němci nemuseli dlouho zdržovat, a to i přes přítomnost spojeneckých sil, které v Belgii figurovaly.

Klíčovým cílem obrněných divizí Wehrmachtu bylo v tomto tažení překonání zalesněného terénu v Ardenách a následný postup do francouzského Sedanu přes řeku Másu. Německým obrněným jednotkám pod velením Heinze Guderiana se to povedlo bravurně.

K břehům Másy a následně do jižní Belgie a Lucemburska pronikly během pouhých dvou dnů. Nesmírně důležitý přechod řeky Másy se stal další ukázkou síly Blitzkriegu. Guderian zde díky své iniciativě udeřil na nepřítele s podporou Luftwaffe.

Obrana v podobě francouzských děl tak byla umlčena jednak ze vzduchu a zároveň dělostřeleckou palbou. Pěchota tedy mohla v klidu překročit řeku následována ženisty, kteří budovali pontonové mosty.

Po jejich dokončení už přijížděly tanky, které francouzskou obranu definitivně prolomily.

Malé zdržení

Pokračující německé tažení bylo na základě Hitlerova rozkazu překvapivě zastaveno u přístavu Dunkerque. Útok zde mohlo provádět pouze Luftwaffe. Jaké pro to měl „Vůdce“ důvody?

Jednak chtěl, aby stažené německé jednotky útočily na jihu, kde byl zbytek francouzské armády zformován u Sommy. Dále se obával, že tanky neprojedou těžkým terénem ve Flandrech a také si přál doplnit tankové síly.

Každopádně zde došlo mezi 26. květnem až 4. červnem k evakuaci více než 340 tisíc britských a francouzských vojáků. Nebyla to válečná chyba? Toť otázka pro vojenské historiky.

Galský kohout na kolenou

Další německá ofenziva však na sebe nenechala dlouho čekat a 5. června 1940 byly tankové jednotky urychleně přesunuty na jih.

S pouhými padesáti demoralizovanými divizemi proti pětadevadesáti německým divizím zorganizoval francouzský generál Maxime Weygand (1867–1965) poslední obrannou linii na řece Sommě.

Němci ji ale snadno prolomili a mířili dál třemi hlavními směry – přes Normandii do Bretaně, oblastí Champagne za Maginotovu linii a jižně na Lyon. V tu chvíli již však nebyly boje příliš náročné.

Obrněné divize si razily cestu téměř bez zastavení za doprovodu pěchoty při urychlených přesunech o délce 40 až 60 kilometrů denně.

10. června překračuje Wehrmacht Seinu a o dva dny později prohlašuje francouzská vláda Paříž za „otevřené město“, aby předešla jejímu zničení.

22. června pak přistoupila Francie na tvrdé kapitulační podmínky, a to potupně ve stejném vagonu, kde se odehrála německá kapitulace na konci první světové války.

Faktor vítězství

Stejně jako v Polsku tedy taktika bleskové války zabodovala i při tažení do Francie. Úspěch naplno prokázal Guderianovo tvrzení, že tanky musí být nasazeny hromadně.

Němci se tím na rozdíl od Francouzů řídili, a proto slavili triumfální vítězství, přestože 10. května žádnou početní výhodou nedisponovali.

Dominance spočívala v revoluční koncepci taktiky s využitím momentu překvapení, množstvím použitých sil a fascinující rychlostí.

Zastávka na Balkáně

Z dosažených „kořistí“ v Evropě mohl Hitler „skákat radostí“, jeho ambice ale zdaleka nekončily. Nyní se zaměřil na velkého východního rivala v podobě Sovětského svazu, přestože mezi oběma zeměmi platil pakt o vzájemném neútočení.

Plán Barbarossa o invazi na východ se začal rodit již na podzim 1940, jeho realizace se ale musela odložit kvůli pomoci italským spojencům na Balkáně.

Také zde zafungoval Blitzkrieg a Němci zajistili pro svoji říši přístup k velkým potravinovým a surovinovým zdrojům.

Vzhůru na východ

K útoku na Sovětský svaz došlo 22. června 1941. Také na východní frontě měla být použita osvědčená taktika bleskové války, a to se vší krutostí k nepříteli.

Hitler totiž zamýšlel podrobení slovanských národů germánské rase a jejich postupné vymazání ze světové mapy. Němci vytvořili přibližně 3 tisíce kilometrů dlouhou frontu – od Baltského moře k Černému moři.

Na sovětské území vpadly tři armádní skupiny a počáteční úspěch na sebe nenechal dlouho čekat. Již 15. července došlo k obklíčení více než 300 000 sovětských vojáků v prostoru Bialystoku, Minsku a Smolenska.

Sovětský debakl byl zapříčiněn zejména špatným rozmístěním jednotek. Po několikatýdenní pauze pak Němci dobyli také Kyjev a chystali se na Moskvu.

U Stalingradu Němci neuspěli. FOTO: Bundesarchiv Bild / Creative Commons / CC BY-SA 3.0 de
U Stalingradu Němci neuspěli. FOTO: Bundesarchiv Bild / Creative Commons / CC BY-SA 3.0 de

Kormidlo“ se obrací

Do prvotních úspěchů při dobývání Moskvy zasáhla ruská zima, která Němcům komplikovala další postup. Po několika nezdařených útocích se tak v prosinci 1941 situace obrátila a německá armáda musela poprvé ustupovat.

V květnu 1942 dosáhli nacisté posledního velkého vítězství u Charkova. Poté již následovaly porážky u Stalingradu a zejména u Kursku, po které již Němci definitivně přešli do defenzivy.

Bitva u Kursku byla dle některých historiků největší tankovou bitvou v dějinách – zúčastnilo se jí asi 6000 tanků, dva miliony vojáků a 4000 letadel.

Proč to nevyšlo?

Osvědčený Blitzkrieg na východě tvrdě narazil. Jaké byly příčiny nezdaru? Především podcenění počasí a protivníka, který byl schopen neustále nahrazovat své ztráty.

Překvapením se stalo také nasazení silného sovětského tanku T-34. Dalším faktorem bylo, že pro vedení války na tak velkém území neměli Němci dostatek bojových jednotek, kterým navíc zoufale chyběla mobilita.

Sověti naopak disponovali velkým počtem motorizovaných a tankových divizí s vysokou pohyblivostí a velkou palebnou silou. Paradoxem je, že Sověti dokázali v průběhu války převzít některé prvky Blitzkriegu.

Získali totiž vzdušnou převahu a měli početnější pozemní vojsko. Osvojenou bojovou doktrínou bleskové války tak začali drtit německou defenzivu, a to až do Berlína.

Foto: Bundesarchiv Bild / Creative Commons / CC BY-SA 3.0 de, Ludwig v. Eimannsberger / Creative Commons / CC BY-SA 3.0
reklama
Související články
Historie
Boty na podpatcích nosili už starověcí egyptští řezníci
První podpatky se objevují už na vyobrazeních ze starověkého Egypta. V říši na březích Nilu určovaly společenské postavení svého nositele. Pyšnili se jimi lidé, kteří se řadili k tehdejší společenské smetánce. Podpatky zde nosili i řezníci, ovšem z ryze praktického důvodu, ato aby se mohli brodit v krvi mrtvých zvířat. V antickém Řecku a Římě znali sandály s vysokou platformou, […]
Historie
Skryté památníky druhé světové války: Kde je najdeme?
Od konce druhé světové války nás dělí již dlouhé časové období. Krajina Evropy dávno zahladila stopy po bojích a druhoválečná vojenská technika si našla místo v muzejních expozicích. Jsou zde ale i skryté památníky, přízrační svědkové nelítostného globálního konfliktu. Najdeme je ve vodním prostředí. Právě zde můžeme v některých lokalitách na válečná mementa  narazit. Někdy nám […]
Historie
Proč dostal Mikuláš II. přezdívku „krvavý car“?
„Tato událost téměř čítankově ilustruje, jak silnému vlivu svých starších rodinných příslušníků byl vystaven tehdy osmadvacetiletý Mikuláš na začátku své vlády,“ vysvětluje současná rakouská autorka Elisabeth Hereschová. Na mysli má událost, ke které dojde 30. května 1896 na Chodynském poli v Moskvě. Jde o oslavu korunovace ruského cara Mikuláš II. Alexandrovič (1868–1918) pro lidové masy. […]
Historie
Mt. Rushmore: Svatyně demokracie v Černých horách
Hlavy čtyř amerických prezidentů, vytesané do skály, se staly jedním ze symbolů Spojených států. Známé skalisko Mt. Rushmore se nachází v Černých horách, 244 jižně od Keystonu v Jižní Dakotě. Hlavy v žulových skalách jsou vysoké 18 metrů. Sochy dokončené v roce 1941 každý rok navštíví na 2 000 000 návštěvníků. Black Hills si bez nich nyní dokáže […]
reklama
historie
Bitva na Bílé Hoře 1620: Předehra k dlouhé válce
Třicetiletá válka je teprve na svém začátku, ale pro české stavy nadchází okamžik pravdy. Už zítra, v neděli 8. listopadu 1620, vypukne bitva, která ovlivní české země na dlouhá staletí. Skoro dvacet tisíc výhodně postavených stavovských vojáků se šikuje proti početnějším katolickým armádám. Výsledek nelze předpovídat, jedno je ale jisté – Bílá hora u Prahy bude […]
Oradour-sur-Glane: Francouzské Lidice nepřežilo 643 lidí
Dětský pláč rezonuje kostelem. Vojáci zamknou dveře. Až vyrabují vesnici, vrátí se ke svatostánku a odpálí zápalnou bombu. Kdo se pokusí utéct, zahyne dávkou z kulometu. Umře 248 žen a 205 dětí. Nejmladšímu z nich bude jen 8 dní. Zůstává jen otázka: Proč? Když 10. června 1944 kolem 13.30 hodin obklíčí 150 nacistických vojáků vesničku […]
(Ne)obyčejné stříbro: Zbraň, měna i lék
Když se řekne stříbro, většina lidí si vybaví šperky nebo chemickou značku Ag. Ale věděli jste, že je to jeden z prvních kovů, který naši předci používali? Hodí se nejen na výrobu nádob nebo mincí, ale i k fotografování, v medicíně nebo jako zbraň proti vlkodlakům. Stříbro je známé už od dávných dob a patří […]
„Časové konzervy“ v archeologii: Po otevření urychleně spotřebujte! Ale jak?
Známe to všichni z etiket konzervovaných či jinak stabilizovaných potravin. Poučky typu: po otevření urychleně zkonzumujte – nejlépe hned, do 24 hodin, do tří dnů… Důvod je jasný. Obsah takové „konzervy“ se začne brzy po otevření kazit. Co když ale hovoříme o pomyslné „časové konzervě“, která byla a je archeologickou senzací? Když se znovu na […]
reklama
historie
Kde se vzaly zraku pomáhající brýle?
Dnes už bereme jako samozřejmost, že když se nám začne obraz před očima rozmazávat, sáhneme po brýlích, jejichž dioptrie jsou nám dělány na míru. V minulosti ale problémy se zrakem tak lehce vyřešit nejdou. Člověk jako tvor vynalézavý zkouší ledacos. Například kouli, naplněnou vodou, s pomocí které čte knihy slavný římský filozof Seneca (4 př. […]
Zlověstný Totenburg: Poslední zachovalé nacistické kultovní místo v Evropě!
Jeho zdi připomínají dávnou asyrskou pevnost, která je ovšem ukrytá ve středoevropském lese, navíc jen pár set metrů od rušného městského centra. Totenburg, stavba monumentální nacistické architektury, se kterou si nikdo neví příliš rady. Patrně je to jediný objekt svého druhu v celé Evropě. Totenburg se nachází v polském městě Walbrzych na území současného Dolnoslezského vojvodství. […]
Stalinova čistka: Zrada, nebo osobní msta?
Jen pouhé čtyři roky před Hitlerovým vpádem do Sovětského svazu zcela zásadním způsobem oslabil tehdejší první generální tajemník Komunistické strany Sovětského svazu Josif Vissarionovič Džugašvili, zvaný Stalin, obranyschopnost SSSR. Od konce 20. let 20. století byl J. V. Stalin (1878-1953) fakticky diktátorem ve své zemi. Popravou tehdejšího ministra obrany Michaila Tuchačevského 12. června 1937 začala […]
Ideál krásy napříč stoletími
To, co bylo u žen vnímáno za ideál krásy, se v čase neustále mění. Který z těchto historických trendů nejvíce sedí vám? Starověk (3500 př. n.l. – 6./7. stol n.l.) – ve starověkém Egyptě byla ideálem krásy štíhlá žena s úzkými rameny, vysokým pasem a symetrickým obličejem. Oproti tomu v Řecku byla uctívána především mužská krása, ženy […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Plněná cuketa s kuskusem, zeleninou a šunkou posypaná sýrem
tisicereceptu.cz
Plněná cuketa s kuskusem, zeleninou a šunkou posypaná sýrem
Suroviny 4 rajčata 3 cibule 8 lžic kuskusu 150 g uzené slaniny 200 g šunky 200 g strouhaného sýra Postup Cuketu podélně rozřízněte a vnitřek vydlabejte. Vydlabaný vnitřek nakrájejte na m
Hrádek u Nechanic: Po stopách šlechtického rodu Harrachů
epochanacestach.cz
Hrádek u Nechanic: Po stopách šlechtického rodu Harrachů
Reprezentační sídlo starobylého rodu Harrachů je ideálním prostředím k udržování starých tradic. A na zámku Hrádek u Nechanic dobře vědí, co zajímavého pro své návštěvníky připravit. Známý novogotický zámek Hrádek u Nechanic byl vystavěn hraběcí rodinou Harrachů mezi lety 1839 až 1857 jako jejich letní lovecké a reprezentační sídlo. Vyznačuje se nejen anglickou architekturou, bohatě zdobenými
Velikonoce s Baronem
iluxus.cz
Velikonoce s Baronem
Velikonoce klepou na dveře, a jak lépe je strávit než v přítomnosti prvotřídních českých ovocných specialit a pálenek Baron Hildprandt. Nenechte se zaskočit dospělými koledníky, a kromě obarvených vaj
Čočková polévka s cizrnou a zeleninou
panidomu.cz
Čočková polévka s cizrnou a zeleninou
V této vegetariánské verzi supluje bílkovinu zelená čočka a cizrna, která chuťově doplňuje rajčata i brambory s řapíkatým celerem. Klidně uvařte toto jídlo z dvojnásobné dávky, určitě si nikdo nebude stěžovat ani druhý den, kdy se skvěle rozleží. Ingredience 300 g brambor 3 řapíkaté celery (200 g) 2 stroužky česneku 1 menší cibule 2 lžíce olivového
Jak shodit kila a nepřibrat
nejsemsama.cz
Jak shodit kila a nepřibrat
Přejídáte se, jenže pak si vyčítáte nadbytečná kila? Do posilovny vás nikdo nedostane? Moc toho nenaspíte a v práci máte stres? Zkuste na to jít jinak. Asi vás překvapí, že váš chytrý metabolismus sám od sebe spálí 1300 až 2000 kalorií denně, bez jakékoli aktivity. Kolik přesně, to už záleží na vaší váze, výšce i jiném. Už to je ale přece dobrý
Co vše skrývá zřícenina hradu Házmburk?
enigmaplus.cz
Co vše skrývá zřícenina hradu Házmburk?
Zřícenina gotického hradu Házmburk, jež najdeme u vsi Klapý, asi 3,5 kilometru severozápadně od města Libochovice v okrese Litoměřice, je opředena nejednou bájí a pověstí, tak jako ostatně každé staro
Průmyslové potraviny jako zhouba našeho zdraví?
21stoleti.cz
Průmyslové potraviny jako zhouba našeho zdraví?
Člověk je tvor nepoučitelný, zejména co se skladby jídelníčku týká. Jakmile má možnost dopřát si potraviny s vysokým obsahem cukru, soli nebo tuku, nedokáže odolat. Přitom by měl. S každou další porcí
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Jak jsem zkoumala svůj rozvětvený rod
skutecnepribehy.cz
Jak jsem zkoumala svůj rozvětvený rod
Seděla jsem nad archivem dlouho do noci a kolem mě se promenádovali duchové mých předků. Pak zamířili do jídelny ke kulatému stolu. Do toho domu po prarodičích jsem se přistěhovala nově, bydlela jsem tu zatím jen pár dní. Domek byl hodně dlouho opuštěný, protože babička s dědou už před lety odešli bydlet do domova seniorů, kde měli
Kameny Ica: Dokazují, že jsme žili s dinosaury?
epochalnisvet.cz
Kameny Ica: Dokazují, že jsme žili s dinosaury?
Na více než 15 000 kamenech s rytinami najdeme údajně potvrzení prakticky všeho, o čem dnešní záhadologové sní. Obrázky zachycují dinosaury, pokročilé lékařské zákroky nebo pokročilé technologie, nápadně připomínající ty moderní. Jsou kameny skutečné? Kdo je mohl vytvořit a co všechno by měly dokazovat?   Peruánský lékař Javier Cabrera Darquea (1924–2001) slaví 42. narozeniny. Mezi dary se
Richard Lví srdce krutostí šokoval muslimy i křižáky
historyplus.cz
Richard Lví srdce krutostí šokoval muslimy i křižáky
S rukama pevně svázanýma za zády je postupně vyvádějí z města do pouště. Tam na ně již čekají kati. Marně budou muslimští vojáci sultána Saladina bušit do křesťanských řad, aby zachránili své souvěrce. Jejich osud je zpečetěn. Přezdívají mu Lví srdce. Už jeho současníci pohlížejí na anglického krále Richarda I. (1157–1199) jako na hrdinu, rytíře
Radostná událost v rodině Leoše Mareše!
nasehvezdy.cz
Radostná událost v rodině Leoše Mareše!
U Marešových se slaví! Syn Jakub (18) se dostal na prestižní univerzitu Florida Southern College v Americe, kde se kromě studií byznysu bude také věnovat vodnímu lyžování, ve kterém je opravdu dobrý.