Skip to content
reklama

Šlechtické tituly u nás: Za jejich užití za 1. republiky hrozila pokuta 50 000 Kčs

Šlechtické tituly u nás do roku 1918 vždy uděloval panovník. Protože poslední rakousko-uherský císař Karel I. Habsburský neabdikoval, ale rezignoval na výkon vladařských pravomocí, povyšoval do šlechtického stavu osoby i po svém odchodu do švýcarského exilu.

Aby dosáhl uznání těchto povýšení, obvykle je antidatoval. Úplný soupis povýšení té doby ale neexistuje. Za jedno z posledních můžeme v rámci monarchie tedy považovat udělení šlechtického stavu velkoprůmyslníku ve Vídni Wilhelmu Eduardu Hardymu z 29. října 1918.

Rakouskouherský císař Karel I. Habsburský uděloval tituly i po dochodu do exilu. FOTO: Bain News Service, Publisher/Creative Commons/Public domain

Zrušeny zákonem

Pokud jde o čistě české prostředí, jednou z posledních povýšených byla 21. října 1918 Adolfina Čenská a její syn Jaroslav. Po vzniku Československa je užívání šlechtických titulů zákonem z 18. prosince 1918 zrušeno.

V roce 1920 jsou k zákonu připojeny i sankce.

blank
Šlechta zažívala na přelomu 19. a 20. století v pohodlí salonů pěkné časy, za republiky se ale svými tituly už pyšnit nemohla. FOTO: pxhere

Nikdo není stíhán

Za úmyslné a veřejné užití šlechtického titulu má viník zaplatit pokutu od 15 000 do 50 000 korun nebo může být potrestán vězením v délce od jednoho do 14 dnů. Přestože se za první republiky zákon hojně porušuje, historikové neznají případ, že by byl někdo stíhán.

Foto: Creative Commons, pxhere, Úvodní fotografie: Wilhelm Gause/Creative Commons/Public domain
Právě v prodeji
reklama
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Zajímavosti
Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články