Zákaznicím v obchodě nabízí výuku šití na stroji i český návod. Obchod Ludmile ale připravuje víc starostí než radostí.
Nejednou prodává na dluh. „Já mám též státi peníze za několik strojů a nikdo nechce platit, “ stěžuje si v roce 1865 Vojtěchu Náprstkovi.
„Uška,“ tak doma přezdívají Ludmile Křížkové (1844–1879), dceři vinopala Adolfa Křížka (1811–1891). Její otec pracuje v domě U Halánků č.p. 269 na pražském Betlémském náměstí, který patří rodině Náprstkových.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Hezké a chytré děvče sem často chodívá do společnosti. Vojtěch Náprstek (1826–1894) po ní pokukuje jako po své budoucí nevěstě a půjčuje jí knihy.
![Ludmila Křížková se odvážně pouští do podnikání a neustále bojuje s financemi.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2020/01/img_20191122_121845.jpg)
Ve svém deníku si dokonce 25. dubna 1859 poznamenává, že se s Ludmilou tajně zasnoubil. Má ale smůlu. Dívka se v jeho domě setkává i s jistým Františkem Šimáčkem (1834–1885) a Vojtovi nakonec dá košem.
Proč? Ve hře je zřejmě skutečnost, že Vojtova matka, Anna Fingehutová (1788–1873), má na syna obrovský vliv. Temperamentní Ludmila se bojí, aby v případném manželství neurčovala pravidla tchyně. Její obavy se naplní….
![Ludmiliným vyvoleným mužem se nakonec stane novinář František Šimáček.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2020/01/frantisek_simacek_1885_vilimek_wiki-768x969.png)
Odmítnutého nápadníka získává sestra
Vojtěch si nakonec vybere nevěstu z rodiny Křížkových, Ludmilinu sestru Josefu (1838–1907). Pepička, jak jí doma říkají, musí na sňatek léta čekat, protož paní Fingehutová s ním odmítá dát souhlas. Náprstek ale své bývalé lásce stále radí.
Sebevědomá Uška touží po vzdělání, a na jeho popud se s Pepičkou stává jednou ze zakladatelek Amerického klubu dam, spolku, který svými přednáškami rozšiřuje ženám obzory. Vojtěch nadšeně sleduje všechny nové vynálezy.
Chápe, že práce v domácnosti je pořádná dřina. Sám proto vyhledává vymoženosti, které by ženám ulehčily práci. V roce 1862 se vydává na světovou výstavu do Londýna, kde mu padne do oka šicí stroj.
![Americký klub dam patří ve 2. polovině 19. století k centru ženského vzdělávání.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2020/01/clenky-americkeho-klubu-dam-768x496.jpg)
Agentka americké firmy
Po svém návratu představí 4. ledna 1863 vynález na přednášce, na které se sejde více než 200 žen. Akce vzbudí rozruch a její pořadatel stroje zakoupí.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Informují o tom Národní listy 26. ledna 1863: „Šicí stroje (počtem šest), kteréž byl pan Vojtěch Náprstek objednal pro některé rodiny české, došly předevčírem do Prahy a včera se na nich odbývaly zkoušky pod vedením agenta americké továrny Wheeler a Wilsons pana Johna B. Kirshe…“ Zkoušky, kterých se zúčastní celkem 48 žen, dopadnou na jedničku a do Prahy putuje další zásilka se šesti stroji.
Firma také získává svoji první agentku v Čechách. „Aby se u nás šití na těchto strojích co možná nejvíce rozšířilo, odhodlala se jedna mladá dáma (Ludmila Křížková) vstoupiti u p. Kirshe v učení a odebere se tyto dni do Vídně,“ informují opět Národní listy.
![Šicí stroje od firmy Wheeler and Wilson jsou pro české ženy nákladnou záležitostí.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2020/01/wheeler_and_wilson_wiki-768x1186.jpg)
Boj nevzdává
Ludmila se do odvážného podniku pouští na Náprstkovu radu. Rodičům z Vídně píše, že jí nechybí „odhodlanost a vytrvalost sedět u stroje třeba 6-7 hodin bez přestání.“ Po návratu ze školení se stává první obchodní zástupkyní u nás.
Svůj obchod a „showroom“ se šicími stroji otevírá 5. června 1863 ve Spálené ulici č.p.
112. V prodeji a předvádění šicích strojů nepřestává ani po svatbě v říjnu 1863. V dalších letech se svým obchodem vystřídá několik adres, chvíli působí na Betlémském náměstí, v Bartolomějské, Perlové, a nakonec v Ostrovní ulici, kde obchod v roce 1870 definitivně zavře.
Šicí stroje jsou příliš nákladné a málokterá domácnost si je může dovolit, proto se Šimáčkovi několikrát zadluží.
Ludmila ale boj nevzdává a zvládne i další aktivity, například v roce 1872 vydává knihu „Vynikající ženy mimo rodinný kruh.” Umírá na zdravotní komplikace v pouhých 35 letech.
Podle příznaků, které líčí ve svých dopisech příbuzným a přátelům, zřejmě na tuberkulózu.