Koprofágie neboli pojídání vlastních výkalů se na první pohled může zdát jako něco odporného. Ve zvířecí říši se však této činnosti dopouštějí mnozí zástupci od hmyzu, plazů, ryb a ptáků až po savce. Co jim na tom tak chutná?
![Vlci často trus vyměšují mimo doupě a následně po sobě uklidí jeho pozřením. Nehrozí žádné riziko nákazy střevními parazity, jelikož jejich vajíčka se ve výkalech líhnou až za několik dní. Čerstvé výkaly jsou tedy bezpečné. Foto: Pixabay](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2022/08/ono-2-768x512.jpg)
Požírání výkalů u živočichů většinou není bezúčelné. Mouchy do trusu kladou vajíčka, aby se vylíhlé larvy měly čím živit. Vruboun posvátný si z něj uválí kuličku, kterou si odkutálí do připravené díry v zemi a taktéž do ní naklade vajíčka.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Vlastní exkrementy pojídají i psi. Koprofágie je častější u bezobratlých živočichů, zatímco u obratlovců je to spíše jev periferní.
Mateřská péče
Naši čtyřnozí psí mazlíčci si pravděpodobně uchovali tento návyk z dob, kdy ještě žili ve smečkách. U psů to není nijak neobvyklé chování. Když fena porodí štěňata, stává se pro ni automatickým, že dbá o jejich hygienu – požíráním výkalů udržuje pelíšek čistý.
Jedná se o velmi důležitý akt, který zabraňuje rozšíření infekce a zmírnění zápachu, což v přírodě znesnadňuje různým predátorům vrh vypátrat. Koprofágie je v tomto případě nepodmíněným reflexem, spadajícím do projevů mateřského chování.
![Psi si tyto behaviorální predispozice adaptovali. Foto: Pixabay](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2022/08/ono-3-768x590.jpg)
Jaké jsou faktory?
Mezi nejčastěji uváděné vnější faktory koprofágie, které mohou psy ovlivňovat při výběru nevábné potravy, patří např. odkoukání od matky a sourozenců, malé množství vlákniny v přijímané stravě, nepravidelné krmení s velkými časovými rozestupy, nedostatek potravy, nudné prostředí, nedostatek pozornosti majitele.
Na koprofágii se může podílet i více faktorů najednou.
Dále se tato činnost dělí do několika variant, kdy pes požírá vlastní výkaly (autokoprofágie), výkaly jiného psa (intraspecifická koprofagie), jiného druhu (mezidruhová koprofága) či pouze zmrzlé výkaly v zimě.
Pes se může tento zlozvyk odnaučit. Neexistuje však žádná spolehlivá metoda, která by zabránila tomuto nešvaru. Problém by se např. mohl vyřešit změnou prostředí, krmiva a dostatkem pozornosti.
![Nenašla se žádná souvislost mezi koprofágií a výchovou psa, nedostatkem vitamínů, či jiným faktorem, který by mohl ke koprofágii vést. Foto: Pixabay](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2022/08/ono-4-768x512.jpg)
Výzkum
Vědci z Centra pro výzkum zvířecího chování na Kalifornské univerzitě v Davisu pod vedením Benjamina L. Harta provedli internetovou analýzu. Data o psí koprofágii byla získána přibližně od 3000 respondentů.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Výsledky uvedly, že 16 % psů požírá velmi často výkaly jiných psů, toto chování bylo zaznamenáno majiteli minimálně šestkrát. Také se zjistilo, že 82 % psů dávalo přednost čerstvým výkalům, maximálně den dva starým.
62 % koprofágních psů vyhledává exkrementy denně. To potvrzuje teorii, že jde o pozůstatek vrozeného chování předchůdců domácích mazlíčků – psů divokých a vlků.
![Vědcům se však nepodařilo zjistit, jak psi odnaučit pojídání výkalů, budou tedy ve výzkumu i nadále pokračovat. Foto: Pixabay](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2022/08/ono-5-768x512.jpg)