Skip to content

Přežilo by lidstvo jadernou válku?

Ještě na konci minulého století se odborníci na jaderné zbraně domnívali, že lidstvo nebude mít v případě jaderného konfliktu žádnou šanci na přežití. V současné době připouštějí, že až se po 25–30 letech konečně nad Zemí roztrhají mraky, může lidstvo začít psát svou další kapitolu. 

Začátek jaderného konfliktu by vypadal nenápadně. První jaderné bomby totiž nemají dopadat do středu měst či na stanoviště velení vojenských paktů. Interkontinentální balistické střely by letěly vysoko do atmosféry a explodovaly by ve výšce 500 kilometrů nad USA, Evropou, Ruskem či dalšími jadernými mocnostmi.

Generálům pulzy nevadí

Jen tak může elektromagnetický pulz vyřadit z provozu veškerou civilní elektroniku. Dojde k nekontrolovatelným pádům neřiditelných letadel, kolapsu hromadné dopravy velkých měst, zkolabují počítače, řídící nemocnice i obchodní centra. Armádní špičky mocností ale v klidu mohou otevřít své jaderné kufříky a zahájit 3. světovou válku. Jejich velicí centra jsou proti elektromagnetickým pulzům chráněna.

Jadernými raketami disponuje několik států.

Na zázrak máte maximálně půlhodinku

Na to, abyste si alespoň na pár dnů zachránili život a doběhli do protiatomového krytu, máte deset minut, maximálně půlhodinku. Tak dlouho totiž letí rakety s jadernou hlavicí. To, že je konec, se patrně dozvíte z internetu. Až se na sociálních sítích objeví zprávy od těch, nad jejichž hlavami právě rakety se smrtícími hlavicemi vylétají.

Koule o průměru 1,5 kilometru zničí vše živé

První ránu dostanou Moskva a Washington. Jak to bude vypadat? Nad Bílým domem a Kremlem se možná ve stejnou chvíli objeví strašlivá ohnivá koule o průměru 1,5 kilometru. Ti, kdo se dostanou dovnitř, nemají sebemenší šanci na přežití, vždyť budou vystaveni teplotě 5,5 milionu stupňů Celsia. Zemřou dříve, než si stačí uvědomit, co se stalo.

Nekoukejte se směrem k výbuch. Záblesk vám vypálí oči!

Ty ostatní, kteří budou v okamžiku výbuchu mimo pekelnou kouli, zabije naprosto šílená tlaková vlna. Teplo, které se šíří od místa výbuchu, dokáže všem v okruhu devíti kilometrů od smrtící exploze způsobit popáleniny třetího stupně. Pokud jste absolvovali brannou výchovu, jistě si vzpomínáte na doporučení, abyste se nedívali směrem k místu výbuchu. Záblesk světla má takovou sílu, že vám vypálí oči i několik kilometrů od výbuchu.

Po výbuchu se šíří tlaková vlna.

Příčina smrti: nemoc z ozáření

Jak to na Zemi bude vypadat pak? Rok poté bude planeta obklopena tmavými mraky. Větrné smrště zamoří celou Zemi radioaktivním spadem. Přeživší budou nejčastěji umírat na nemoc z ozáření. V neobývaných zónách začne proces devastace dosud stojících staveb. Na katastrofické obrázky typu osiřelých mrakodrapů ztrácejících se v džungli si budeme muset ještě pár let počkat. Navíc, naši kdysi živou planetu navštíví paní Zima. Novodobá doba ledová bude trvat minimálně 20 let.

Planeta se po jaderném výbuchu zahalí tmavými mraky.

Dvacet let poté

Za dvě desítky let zemře na následky jaderné katastrofy 90 % z původního počtu obyvatel. Podle amerického úřadu pro sčítání lidu žilo na Zemi v září 2019 7,597 miliardy lidí. Dvacet let „po“ by to bylo v lepším případě 759 milionů. Pár jich dosud bude žít v krytech, většina přeživších se koncentruje na území dnešní Argentiny, Brazílie, Austrálie a Jihoafrické republiky.

Navštivte vykopávky v New Yorku

Je 100 let po jaderné válce, ale na velké oslavy to pořád ještě není. Z potomků přeživších se stali migranti, kteří na nově se probouzející planetě putují za teplejším klimatem. Stařešinové vzpomínají na vyprávění o civilizaci, která prý uměla létat ke hvězdám. A sem tam pustí neochotní roboti poutníky do trosek jakéhosi obřího sídla. Možná tam ještě novodobí archeologové pod tunami prachu najdou desku s nápisem New York.

Foto: Shutterstock.com, wikimedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Technologie
Zobrazit více …