„Nechte ty role tady,“ mávne Arthur Scott rezignovaně rukou směrem k firemnímu skladu. Zuří, že mu jeho dodavatel poslal naprosto nepoužitelnou zásilku papíru. „Co s tím budu dělat? Toaletní papír se z toho vyrobit nedá, lidé by si s tím odřeli zadek,“ přemítá. Nic ho nenapadá, a proto dodávku zmetků zatím pustí z hlavy.

Američan Arthur Scott (1875–1927), majitel firmy Scott Paper Company (nyní je součástí výrobního a obchodního gigantu Kimberly Clark zaměřeného na hygienické a sanitární výrobky), se v roce 1907 naštve, když k vratům jeho továrny ve Philadelphii dorazí zásilka papíru z druhého konce USA.

Kotouče se na výrobu toaletního papíru nehodí, jsou nešikovně rolované, papír je příliš tlustý. Scott neví co s nimi, a tak je nechá ležet ve skladu. Možná by na ně zapomněl, nebýt chřipkové epidemie, která ve městě zanedlouho vypukne.

Učitelka si poradí s epidemií

Nemoc si mezi sebou předávají dospělí i děti. Jedna ze školních učitelek se ale zachová duchapřítomně. Trápí ji, že děti hromadně uléhají s příznaky chřipky do postele. Vezme proto stoh jemných průklepových papírů určených pro pořizování kopií na psacím stroji a nařeže je na kusy, které rozdá dětem.

„Utírejte si do toho nosy,“ přikáže jim. Děti ji poslechnou. Nudle z nosu utírají do papírů a nepoužívají k tomu společné ručníky na školních toaletách. Učitelce se opatření vyplatí. Nákaza se nešíří tak rychle.

Jak využít zkažené role?

Historka o vynalézavé učitelce dorazí i ke Scottovým uším. Obchodníkovi vrtá nápad hlavou a vycítí v něm zisky. Vzpomene si na nešťastné role, které mu zabírají místo ve skladu. „Naperforujte ten papír,“ rozkáže svým dělníkům.

Poté poručí jednotlivé role zabalit a pod názvem Sani-Towels (sanitární ručník) je nabídne obchodům. Mezi prvními novince přijdou na chuť hotely, restaurace a úřady.

Genialita spočívá v jednoduchosti

10. listopadu 1910 podává Scott na patentovém úřadě přihlášku s číslem 1141495. „Mým cílem je vyrobit čistý ručník s antibakteriálními vlastnostmi, co nejlacinější a tak, aby mohl být po použití zničen,“ komentuje svůj patentovaný vynález.

Balení papírových utěrek je také jeho nápadem. „Ručníky jsou uloženy v rolích, takže se vždy odtrhne jenom jeden kousek. Role, ve kterých jsou ručníky stočené, chrání ostatní dosud nepoužité kusy, aby nepohlcovaly vlhkost a plyny z atmosféry,“ vysvětluje.