Domů     Psát rukou, nebo na počítači? Mozek pozná rozdíl!
Psát rukou, nebo na počítači? Mozek pozná rozdíl!
7.10.2026

Napíšete si poznámky na papír, nebo do tabletu? Seznam věcí k nákupu na lísteček na lednici, nebo do telefonu? Zatímco druhá možnost je často rychlejší či pohotovější, ta první však má jiné výhody!

Někdy před 5500 lety vezme člověk poprvé do ruky kousek rákosu a začne s ním rýt do měkké hlíny. Z klínů a obrázků postupně vzniknou písmena. Z hliněných destiček listy papíru. Z rydel pera a tužky. Píšeme ale pořád.

Děti se to učí už od počátku školní docházky, trápí je kaňky, škrábance i bolavé ruce…

Nešlo by to trochu snáz? Už v roce 1714 vynalezne Angličan Henry Mill (1683–1771) jakési domácí zařízení na tisk písmen. Roku 1808 pak Ital Pellegrino Turri (1765–1828) první jednoduchý psací stroj pro svoji nevidomou přítelkyni, aby mu mohla psát dopisy.

A jak to jde dál? Od psacích strojů rovnou k počítačovým klávesnicím, tlačítkům na telefonech a k ikonám na dotykových obrazovkách. Usnadnit psaní i život mají nám všem. Ale skutečně to platí?

reklama
Při psaní rukou se v mozku jemná motorika spojuje se zrakem, jazykem a pamětí.
Při psaní rukou se v mozku jemná motorika spojuje se zrakem, jazykem a pamětí.

Ručně? Trochu dřina

Najděte si papír a tužku a zkuste něco napsat. Zdá se, že stačí pár tahů po papíře, a je tu slovo! Ale co všechno se zatím stalo ve vašem mozku?

Nejprve jste museli správně uchopit tužku nebo propisku, pak ji vhodným směrem a tak akorát přitlačit na papír a nakonec docela složitými pohyby ruky přesně vykroužit jednotlivá písmenka.

V jednom okamžiku takto aktivujete mozkové oblasti zapojené do vizuálních, motorických i jazykových funkcí.

A nejedna vědecká studie již potvrdila, že ony aktivované oblasti našeho myslícího orgánu při psaní čile spolupracují s oblastmi pro učení a formování paměti. Tedy více přemýšlíme o tom, co píšeme, snáze tomu porozumíme a lépe si to zapamatujeme!

Psát na klávesnici je rychlejší, mozek se však tolik nezaměstná a text méně vnímáme.
Psát na klávesnici je rychlejší, mozek se však tolik nezaměstná a text méně vnímáme.

Klávesnice? Pohodička, ale…

Zatímco při psaní na papír musí každá kost i sval na ruce dělat něco jiného, při ťukání do klávesnice je to jednodušší. Jen se trefíme prstem tam, kam je třeba.

Jedna výhoda je nesporná – je to rychlejší! Odhady uvádějí, že zatímco rukou napíšeme v průměru 20 až 25 slov za minutu, na klávesnici jich běžně zvládneme až 60. A zkušený písař klidně ještě dvojnásobek.

Vědci tu však vidí i jiný rozdíl. V mozku se zapojí mnohem méně nervových oblastí! Činnost mozkových center při psaní na klávesnici skenuje třeba Audrey van der Meerová z Norské univerzity vědy a techniky, která dochází k jasnému závěru:

„Onu synchronizovanou aktivitu mezi jednotlivými centry tu vůbec nevidíme.“ Pokud chceme opravdu pochopit a uložit si do hlavy, co jsme napsali, musíme si to zpravidla ještě vícekrát přečíst.

I když stylusem na tabletu vykreslujeme písmena ručně, efekt není úplně stejný.
I když stylusem na tabletu vykreslujeme písmena ručně, efekt není úplně stejný.

Zlatá střední cesta?

Možná vás napadá jedno řešení jako kompromis. Co když si vezmeme stylus a budeme psát do tabletu? Mohlo by se zdát, že psaní stylusem po obrazovce aktivuje v mozku stejné vzorce, jako když píšeme tužkou na papír. Vědecké studie však napovídají, že to zas tak úplně není.

Když neurovědci z Kalifornské univerzity nechají v roce 2021 studenty přečíst krátký text a poté si z něj napsat poznámky, přičemž jedna skupina k tomu dostane tablet se stylusem, druhá klávesnici a třetí klasický diář a tužku, právě jen u třetí skupiny skeny mozku ukážou výraznější aktivitu spojenou s jazykem a pamětí.

Čím to je? U psaní stylusem narazíme namísto papíru na hladké sklo. A to nevytváří dostatečné tření, které nám už tisíce let spouští tu správnou senzomotorickou reakci v temenním laloku!

Zkrátka vypadá to, že mozek si na život bez psaní rukou ještě zcela nezvykl. A proto je třeba psát pořád dál…

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Stavbu dálnice D1 zastavila válka. V krajině zůstaly opuštěné mosty
Dnes po ní denně projíždějí desetitisíce automobilů, její jméno ale provází příběh plný velkolepých plánů, válečných přerušení, technických překážek i pozoruhodných stavebních kuriozit. Dálnice D1 totiž nevzniká až v šedesátých letech, jak si možná mnozí myslí. Její historie se začíná psát už za první republiky. Některé její části čekají na dokončení desítky let! Píše se […]
Věda a technika
Malá pilulka, která něžnému pohlaví změnila život
Je malá, ale její význam je obrovský. Dne 9. května 1960 schvaluje americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv první antikoncepční pilulku určenou k zabránění početí. Ženy najednou získávají možnost rozhodovat o mateřství s mnohem větší jistotou než kdykoli předtím. Zatímco jedni mluví o převratném vynálezu, jiní bijí na poplach kvůli morálce a tradičním hodnotám. […]
Věda a technika
Co skrývá tajemná půlnoční zóna?
Své ploutve o rozpětí až čtyř metrů si s oblibou vyhřívají na sluníčku. Není se co divit, že manty chilské kvůli tomu získají pověst tvorů, kteří se s oblibou drží u hladiny. Až výzkumy ale ukážou, že se tyto majetní ryby řadí k pravidelným návštěvníkům temných oblastí oceánu. Potopit se umí až do dvou kilometrů!   Panuje tu […]
Věda a technika
Antika na cestách: Podváděli s taxametry už staří Římané?
Píše se 1. století našeho letopočtu. Ve stínu olivovníku u cesty mezi letoviskem Baiae a Římem se právě dohadují dva muži. Předmětem jejich zuřivé diskuze je počet kamínků v bronzové míse. Oficiální historii tato scéna možná unikla. Jde však patrně o starověký spor mezi taxikářem a jeho zákazníkem. Neshodnou se totiž na ujeté vzdálenosti. Ve starověkém […]
svět zločinu
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
Stačí jediný vlas na polštáři, na oblečení nebo na podlaze a kriminalisté zbystří. Nenápadný kousek lidského těla totiž může prozradit, zda pochází od člověka, nebo zvířete, z jaké části těla se uvolnil a zda prošel chemickým ošetřením. Cesta vlasu z obyčejného smetí mezi důkazy přitom začíná už v 19. století. Někdy vede až k překvapivému […]
Slavná záchranná akce v Entebbe: 57 minut pro Kulový blesk
Cestující se při athénském mezipřistání naloďují na palubu Airbusu Air France, aby pokračovali do Paříže. Mezi nimi i údajný německý „manželský pár“ Brigitte Kuhlmannová s Wilfriedem Bösem a dvěma Palestinci.   První dva jsou členy západoněmecké radikálně levicové organizace Revoluční buňky a Palestinci patří k PFLP. Pouhých osm minut po startu 27. června 1976 se jim […]
A zase ta fronta… Po stopách únosů letounů v září roku 1970
Na trasách Tel Aviv / Curych – New York, Bombaj – Londýn vzlétají lety El Al 219, TWA 741, Swissair 100, Pan Am 93 a BOAC 775.  Píše se 6. a 9. září roku 1970. Horor na jordánském Dawson’s Field začíná… Patrik Argüello (1943–1970) je nikaragujsko-americký marxisticko-leninský bojovník a člen Sandinistické fronty národního osvobození. Když […]
Zhroucení budovy Rana Plaza: Spadne to? Stejně přijďte!
Sanitky se prodírají mezi lidmi. Lidský řetěz si podává kusy sutin. „Tady! Vidím rukáv!“ křičí menší chlapík. Jde o minuty. Zachráněný ještě žije a brzy leží na nosítkách. Muž s píšťalkou klestí cestu davem. Z trosek se nakonec podaří vytáhnout na 2500 zraněných. O kus vedle ale leží jeden vedle druhého ti, kteří neměli tolik štěstí. Na […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz