Domů     Psát rukou, nebo na počítači? Mozek pozná rozdíl!
Psát rukou, nebo na počítači? Mozek pozná rozdíl!
7.10.2026

Napíšete si poznámky na papír, nebo do tabletu? Seznam věcí k nákupu na lísteček na lednici, nebo do telefonu? Zatímco druhá možnost je často rychlejší či pohotovější, ta první však má jiné výhody!

Někdy před 5500 lety vezme člověk poprvé do ruky kousek rákosu a začne s ním rýt do měkké hlíny. Z klínů a obrázků postupně vzniknou písmena. Z hliněných destiček listy papíru. Z rydel pera a tužky. Píšeme ale pořád.

Děti se to učí už od počátku školní docházky, trápí je kaňky, škrábance i bolavé ruce…

Nešlo by to trochu snáz? Už v roce 1714 vynalezne Angličan Henry Mill (1683–1771) jakési domácí zařízení na tisk písmen. Roku 1808 pak Ital Pellegrino Turri (1765–1828) první jednoduchý psací stroj pro svoji nevidomou přítelkyni, aby mu mohla psát dopisy.

A jak to jde dál? Od psacích strojů rovnou k počítačovým klávesnicím, tlačítkům na telefonech a k ikonám na dotykových obrazovkách. Usnadnit psaní i život mají nám všem. Ale skutečně to platí?

reklama
Při psaní rukou se v mozku jemná motorika spojuje se zrakem, jazykem a pamětí.
Při psaní rukou se v mozku jemná motorika spojuje se zrakem, jazykem a pamětí.

Ručně? Trochu dřina

Najděte si papír a tužku a zkuste něco napsat. Zdá se, že stačí pár tahů po papíře, a je tu slovo! Ale co všechno se zatím stalo ve vašem mozku?

Nejprve jste museli správně uchopit tužku nebo propisku, pak ji vhodným směrem a tak akorát přitlačit na papír a nakonec docela složitými pohyby ruky přesně vykroužit jednotlivá písmenka.

V jednom okamžiku takto aktivujete mozkové oblasti zapojené do vizuálních, motorických i jazykových funkcí.

A nejedna vědecká studie již potvrdila, že ony aktivované oblasti našeho myslícího orgánu při psaní čile spolupracují s oblastmi pro učení a formování paměti. Tedy více přemýšlíme o tom, co píšeme, snáze tomu porozumíme a lépe si to zapamatujeme!

Psát na klávesnici je rychlejší, mozek se však tolik nezaměstná a text méně vnímáme.
Psát na klávesnici je rychlejší, mozek se však tolik nezaměstná a text méně vnímáme.

Klávesnice? Pohodička, ale…

Zatímco při psaní na papír musí každá kost i sval na ruce dělat něco jiného, při ťukání do klávesnice je to jednodušší. Jen se trefíme prstem tam, kam je třeba.

Jedna výhoda je nesporná – je to rychlejší! Odhady uvádějí, že zatímco rukou napíšeme v průměru 20 až 25 slov za minutu, na klávesnici jich běžně zvládneme až 60. A zkušený písař klidně ještě dvojnásobek.

Vědci tu však vidí i jiný rozdíl. V mozku se zapojí mnohem méně nervových oblastí! Činnost mozkových center při psaní na klávesnici skenuje třeba Audrey van der Meerová z Norské univerzity vědy a techniky, která dochází k jasnému závěru:

„Onu synchronizovanou aktivitu mezi jednotlivými centry tu vůbec nevidíme.“ Pokud chceme opravdu pochopit a uložit si do hlavy, co jsme napsali, musíme si to zpravidla ještě vícekrát přečíst.

I když stylusem na tabletu vykreslujeme písmena ručně, efekt není úplně stejný.
I když stylusem na tabletu vykreslujeme písmena ručně, efekt není úplně stejný.

Zlatá střední cesta?

Možná vás napadá jedno řešení jako kompromis. Co když si vezmeme stylus a budeme psát do tabletu? Mohlo by se zdát, že psaní stylusem po obrazovce aktivuje v mozku stejné vzorce, jako když píšeme tužkou na papír. Vědecké studie však napovídají, že to zas tak úplně není.

Když neurovědci z Kalifornské univerzity nechají v roce 2021 studenty přečíst krátký text a poté si z něj napsat poznámky, přičemž jedna skupina k tomu dostane tablet se stylusem, druhá klávesnici a třetí klasický diář a tužku, právě jen u třetí skupiny skeny mozku ukážou výraznější aktivitu spojenou s jazykem a pamětí.

Čím to je? U psaní stylusem narazíme namísto papíru na hladké sklo. A to nevytváří dostatečné tření, které nám už tisíce let spouští tu správnou senzomotorickou reakci v temenním laloku!

Zkrátka vypadá to, že mozek si na život bez psaní rukou ještě zcela nezvykl. A proto je třeba psát pořád dál…

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Antika na cestách: Podváděli s taxametry už staří Římané?
Píše se 1. století našeho letopočtu. Ve stínu olivovníku u cesty mezi letoviskem Baiae a Římem se právě dohadují dva muži. Předmětem jejich zuřivé diskuze je počet kamínků v bronzové míse. Oficiální historii tato scéna možná unikla. Jde však patrně o starověký spor mezi taxikářem a jeho zákazníkem. Neshodnou se totiž na ujeté vzdálenosti. Ve starověkém […]
Věda a technika
Proč někdy otevřeme lednici a nevíme proč? Mozek nás umí „odpojit“
Stojíte před otevřenou lednicí, díváme se na její obsah a marně pátráte v hlavě po důvodu, pro co jste vlastně šli. Chtěli jste mléko? Něco sníst? Nebo jste jen potřebovali zkontrolovat, jestli tam náhodou nepřibylo něco zajímavého? Podobné okamžiky zažívá téměř každý. Mozek totiž není dokonalý archiv, který nepřetržitě zaznamenává každou naši myšlenku. Někdy jednoduše […]
Věda a technika
A přece se točí! Příběh zemské rotace
Proč Slunce ani hvězdy nezůstávají na jednom místě, ale cestují po obloze? Ona zvláštnost nedá spát lidem už od starověku, ovšem najdou pro to vysvětlení.: „Obloha se točí kolem Země!“ Dává to smysl. Anebo ne? Jako jeden z prvních kroutí hlavou Hérakleidés z Pontu (asi 387–312 př. n. l). „Netočí se nebesa, ale Země se […]
Věda a technika
Plovoucí elektrárny: Pevnině dojde šťáva, pomoc připluje po moři
Řešení energetické krize na Kubě opět ukázalo na jedno originální technické řešení, které představují plovoucí elektrárny.  Největším provozovatelem specializované flotily plovoucích elektráren je nyní společnost Karpowership, dceřiná společnost tureckého holdingu Karadeniz Holding. Turecké plovoucí elektrárny v kubánských přístavech měly společných několik rysů. Vznikly přestavbou starších nákladních lodí a jsou palivově flexibilní. Co to znamená? Mohou […]
lifestyle
Curt Cobain a Nirvána plná bolesti
Není roku, kdy by svět nešokovala zpráva o sebevraždě nějaké celebrity. Zdánlivě nepochopitelném činu někoho, koho miliony lidí obdivují, vzhlížejí k němu a často mu i závidí. V roce 1994 to byl frontman skupiny Nirvana. Svět se roztočí rychlostí, ze které zpěvák Kurt Cobain (1967–1994) dostává závratě. Album Nevermind katapultuje neznámou kapelu Nirvána na vrchol popularity, […]
Proč je v jednom bytě útulno a v druhém jako na nádraží? Tajemství psychologie prostoru
Dva obýváky, stejná sedačka, stejný konferenční stolek, dokonce i totožná televize. A přesto se v jednom člověku okamžitě rozhostí příjemný pocit, zatímco v druhém má chuť zkontrolovat odjezdové tabule a pokračovat někam dál. Útulnost totiž nekupujeme v obchodě s nábytkem. Vzniká ze hry světla, barev, materiálů, zvuků a také lidské psychiky. někdy rozhoduje i zdánlivá […]
Mrtví, kteří nosí dětem dárky, obří draci i hostina na hrobech. Bizarní podoba dušiček
Zatímco v Česku lidé zapalují svíčky, pokládají na hroby květiny a v tichosti vzpomínají na své blízké, jinde se svátek mrtvých mění v pořádně neobvyklou podívanou. Někde zesnulí údajně rozdávají dětem hračky a sladkosti, jinde se nad hřbitovy vznášejí obří papíroví draci nebo rodiny pořádají hostiny přímo u náhrobků. Smrt tu není jen důvodem k […]
Sedm věcí, které děláme každý den a vůbec netušíme, proč vznikly
Podáváme si ruce, foukáme na horkou polévku a přejeme si dobrou chuť. Některé zvyky opakujeme tak automaticky, že nás ani nenapadne pátrat po jejich původu. Jenže za obyčejnými gesty se skrývají příběhy o strachu z neznámého, dávných pověrách, boji o přežití i proměnách společenských pravidel. Někdy je skutečnost mnohem zajímavější než tradované vysvětlení. Od odzbrojení […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz