„A přece se točí!“ zašeptá prý vzdorovitě astronom Galileo Galilei bezprostředně poté, co jej krutí římští inkvizitoři donutí odvolat jeho převratné učení o pohybu vesmírných těles.

Tato ikonická scéna z památného soudního procesu s velkým italským učencem Galileem Galileim (1564–1642) se navěky zapíše do historie jako nejznámější střet katolické církve s vědeckým pokrokem. Geniální astronom je v závěru líčení odsouzen k potupnému domácímu vězení a jeho vrcholné dílo Dialogy o dvou největších systémech světa skončí na seznamu papežem zakázané literatury.

Odehrála se však proslulá událost skutečně tak, jak je popsána výše?

Poruší církevní zákaz

Galileo Galilei je nepochybně jedním z nejvýznamnějších vědců všech dob. Mezi jeho nejdůležitější objevy patří potvrzení teorie polského hvězdáře Mikuláše Koperníka (1473–1543), podle které je středem vesmíru Slunce a Země spolu s ostatními planetami obíhají okolo něj.

Tahle myšlenka se ovšem v 17. století pranic nelíbí církvi, neboť může otřást dosavadním chápáním Bible. Galileo je proto již roku 1616 inkvizicí důrazně upozorněn, aby Koperníkovy ideje veřejně neobhajoval.

Tento zákaz toskánský astronom poruší, což jej o 17 let později přivede před soudní tribunál. Celá rozepře má nicméně složitější pozadí.

Udělá z nich hlupáky

V roce 1623 nastupuje na papežský stolec Urban VIII. (1568–1644) – Galileův obdivovatel, který dá astronomovi tiché svolení ve výzkumu pokračovat. Galilei následně sepíše své Dialogy, kde formou rozpravy mezi dvěma intelektuály popíše dosavadní teorie o pohybu vesmírných těles.

Avšak zatímco zastánce Koperníkovy teze vykreslí jako inteligenta, z jeho oponenta, jenž prosazuje církevní pohled, udělá hlupáka. Ve stejném období v Evropě zuří třicetiletá válka. Katolická církev začíná ztrácet svůj dřívější vliv a papež si nemůže dovolit tolerovat další útok na autoritu Svatého stolce.

Navzdory dosavadnímu přátelství tedy roku 1632 Galileovu práci odsoudí a vydá hvězdáře do rukou inkvizice! Proces s ním vyvrcholí v červnu 1633, kdy je Galilei pod hrozbou mučení a upálení přinucen odvolat své poznatky.

Upraví si realitu

Španělský malíř Bartolomè Esteban Murillo (1618–1682) si zaujatě prohlíží své čerstvě dokončené dílo. Je na něm zachycen Galileo, jak zapisuje větu „Přece se točí“ na stěnu vězeňské cely. Danou frázi měl podle známé pověsti astronom pronést po svém odsouzení.

To je však jednoznačný výmysl. Takovou drzost by si inkvizice určitě nenechala líbit a vědce by odevzdala plamenům! Murillův obraz je sice důkazem, že legenda kolovala mezi lidem už v Galileově době, ani on ale neodpovídá historické realitě.

Galilei totiž v žádné cele nikdy vězněn nebyl. Jako nejpravděpodobnější se jeví varianta, že astronom řekl výrok při zcela jiné příležitosti – v soukromí, svému příteli, sienskému arcibiskupovi Ascaniovi Piccolominimu (1590–1671), což je samozřejmě nejméně romantická verze, a tak byla učencovými příznivci v průběhu let pozměněna.