Domů     Osvobození Osvětimi: Mrazivé ticho, spáleniště a 7 000 zubožených vězňů!
Osvobození Osvětimi: Mrazivé ticho, spáleniště a 7 000 zubožených vězňů!
18.4.2024

Opatrně prochází bránou, na níž je nápis „Arbeit macht frei“. Sovětští vojáci doufají, že dobyli nacistickou továrnu, jenže po pár krocích zírají do prázdných očí stovek lidí v pruhovaných mundúrech. Ti jsou vyhublí, mají strach a neví, co od příchozích čekat!

Onoho 27. ledna 1945 postupují Sověti k polskému městu Osvětim. Rozsáhlý komplex považují za nacistickou továrnu, když se přiblíží k ostnatým drátům, nestačí se divit. Právě dorazili do jednoho z nejbrutálnějších koncentračních táborů!

Stavba plynových komor

Po obsazení Polska v roce 1939 Němci přemítají, co udělat s tamními obyvateli. Mezi nejaktivnější myslitele patří Heinrich Himmler (1900-1945), který v dubnu 1940 přemění bývalé kasárny v Osvětimi na koncentrační tábor.

Velení svěří do rukou Rudolfa Hösse (1901-1947). A první transport dorazí už o měsíc později. Komplex se začne brzo plnit, a tak nacisté vybudují celkem tři oddělené tábory.

Mezi nejbrutálnější patří zařízení s římskou číslicí dva, který dostává název Březinka, podle nedaleké vesničky. Ostatně Němci rozeberou část domů a materiál použijí na stavbu.

I přesto Himmler dostává od podřízených stížnosti, že kapacita není dostatečná, a tak staví plynové komory. Nacisté v čele s Reinhardem Heydrichem (1904-1942) stanoví konečné řešení židovské otázky a Osvětim patří mezi smutné premianty.

Bránou s cynicky znějícím heslem musí projít všichni vězni. (Wulfstan / wikimedia.commons.org / CC BY-SA 2.0)
Bránou s cynicky znějícím heslem musí projít všichni vězni. (Wulfstan / wikimedia.commons.org / CC BY-SA 2.0)

Zametání stop

Během pěti let do tábora dorazí 1,3 milionů lidí, pouze 200 tisíc z nich přežije! Za ostnatým drátem panují šílené podmínky, vězni musí ihned po příjezdu na selekci. Ten, kdo se dozorcům nepozdává, míří okamžitě do plynové komory.

Někdo může mít štěstí v neštěstí, a to, když si ho všimne Josef Mengele (1911-1979), nacistický lékař, jenž sadisticky experimentuje s lidmi.

Zbytek dře do úmoru, pokud dojdou síly, nebožáci končí v budově, která svým interiérem připomíná sprchy… Všechno ale musí jednou skončit, nacisté se dokonce připravují na to, že tábor budou muset opustit.

Poslední selekce údajně probíhá 30. října 1944, dva dny nato zastaví masové vraždění sám Himmler. Němci totiž mají strach z blížící se Rudé armády a v případě evakuace po sobě nechtějí zanechat jakékoliv stopy.

Čekají až do ledna 1945, chtějí totiž co nejvíce vytěžit z otrockých prací. Následuje evakuace na nacistický způsob – nemocné a staré nechávají v táborech napospas svému osudu.

Schopné jedince posílají na pochody smrti – z Osvětimi vyrazí údajně 60 tisíc nebožáků. Kdo už nemůže dál, končí mrtvý v příkopu. Vedení chce vězně rozdistribuovat po dalších táborech. „Žeňte je na západ,“ dostávají dozorci rozkaz. Mrazy a drsné podmínky si vybírají svou daň – umírá 15 tisíc lidí!

Na podobné cedule narazí sovětští vojáci během ledna 1945. (Brcko GOS / wikimedia.commons.org / CC BY-SA 4.0)
Na podobné cedule narazí sovětští vojáci během ledna 1945. (Brcko GOS / wikimedia.commons.org / CC BY-SA 4.0)

Tiché přivítání

Část personálu zůstává v táboře, musí zahladit stopy po bezbřehých krutostech. Vyhodí do vzduchu většinu plynových komor a krematorií. Rozebírají budovy a hází do ohně část záznamů.

„Jsme zodpovědní za to, aby ani jeden z vězňů nepadl do rukou Rusů živý,“ plánují esesáci. Na zmar nepřijde ani oblečení, které nacisté nebohým lidem uzmou, a tak do říše míří asi milion kusů různých oděvů.

V průběhu 20. ledna bachaři zapálí část skladů a berou nohy na ramena. V polorozpadlém komplexu nechávají na 7 tisíc lidí. Ti naslouchají výstřelům, protože Němci nechtějí nechat tábor zadarmo. Sověti později uvedou, že při bojích u Osvětimi zemře 230 vojáků.

Zbylí dorazí k rozlehlému táboru právě 27. ledna 1945, původně ho považují za továrnu. Když před devátou ráno vstoupí, nestačí se divit. Celé prostranství je ponořené v podivném tichu, záhy narazí na vězně!

„Nezdravili nás, dokonce se ani neusmáli,“ popisují později vojáci. „Když jsme jim řekli, že jsou svobodní, vůbec nereagovali,“ dodává velitel 60. armády 1. ukrajinského frontu.

Sedm tun vlasů

Narazí sice na 600 mrtvol, tuší, že se v táboře musela dít větší zvěrstva. V budovách objeví 7 000 kilogramů vlasů, na 40 tisíc párů bot, a hlavně hromady lidského popela.

Vyhladovělí nebožáci Sovětům nejdříve nevěří, až když jim potvrdí, že je přišli osvobodit – objevují se první emoce. Nikde není žádné jídlo ani voda, a tak se vojáci dělí o své skromné zásoby.

„O osudu Židů jsem se dozvěděl až v Osvětimi,“ uvede generál Vasilij Petrenko. Kontaktuje polský Červený kříž, který se okamžitě vydává na pomoc. Zřídí polní nemocnice, kde nachází útočiště 4500 nebožáků. Do míst přijíždí také dobrovolníci.

Vězni nejčastěji trpí podvýživou a proleženinami, někteří mají dokonce omrzliny. Vzácní nejsou ani lidé s tyfem či tuberkulózou. „Slyšel jsem snad jazyky z celého světa,“ vzpomínají doktoři. Zachránit všechny ale nedokáží, zubatá si dokráčí pro 500 lidí.

Zbytek je brzy propuštěn domů, poslední vězni odchází až v červnu 1945! Sověti na dobyté území přesouvají německé válečné zajatce, ale některé části tábora postupně mizí pod nenechavýma rukama místních.

V sovětském tisku se osvobození příliš pozornosti nevěnuje, protože Osvětim není strategicky cenným místem. A tak se zpráva objeví až začátkem února, komunističtí pisálci ale záměrně nezmiňují Židy.

Rudolf Höss (vpravo) nakonec v Osvětimi sám umírá. (USHMM / wikimedia.commons. org / Volné dílo)
Rudolf Höss (vpravo) nakonec v Osvětimi sám umírá. (USHMM / wikimedia.commons. org / Volné dílo)

Polepšený nacista?

Po posledních výstřelech války sílí hlasy, aby byl tábor zachován. Ještě, než se Osvětim změní na památník, stává se posledním dějištěm Rudolfa Hösse. Velitel se snaží skrývat, a dokonce pár měsíců žije jako zahradník Franz Lang.

Lovci nacistů ho ale v roce 1946 objeví. Nejdříve zapírá, poté se pokusí otrávit kyanidem a následně sundá prsten, kde má zevnitř vyryté jeho jméno. „Pouze jsem vykonával rozkazy nadřízených,“ opakuje stále stejnou písničku u soudu.

Spojenci ho nakonec vydávají Polákům, kteří s ním vedou sledovaný proces. Trvá až do března 1947, kdy je Hössovy vyměřen trest smrti. Čas ve vězení si krátí psaním memoárů, kde se snaží nahlédnout na psychiku esesáků.

Sám se vidí jako ozubené kolečko v soukolí vyhlazovacího stroje. Poláci mezitím stloukají šibenici, kterou postaví v Osvětimi. Čtyři dny před exekucí Höss všechny překvapí.

„Zhřešil jsem proti lidskosti a žádám o odpuštění,“ píše státnímu zástupci, dokonce se obrací na katolickou víru. Následně je 16. dubna 1947 oběšen a jeho poslední chvíle sleduje asi stovka svědků – zároveň jde o poslední veřejnou popravu v Polsku.

Foto: wikimedia.commons Titulka (Michel Zacharz / wikimedia.commons.org / CC BY-SA 2.5)
Související články
Historie
Rižský černý balzám měl na kahánku: Recept na něj se za války ztratil a musel být rekonstruován
Podle legend si s ním žaludeční obtíže vyléčila ruská carevna Kateřina II. Veliká. Rižský černý balzám je tradiční lotyšský likér využívající 24 rostlinných příměsí. Recept na něj byl natolik tajný, že ho znalo jen pár zasvěcených. V době druhé světové války odcházejí z Lotyšska právě znalci tajné receptury. Zdálo se, že legendárnímu likéru zazvonila hrana… […]
Historie
Šestnáct dětí Marie Terezie: Skvělý nástroj politiky!
V očích má slzy a v náručí drží svého půlročního synka. Tak podle legendy stane podruhé před říšským sněmem Marie Terezie. „Zůstala jsem všemi opuštěna,“ líčí. Uherští šlechtici nezaváhají. Poskytnou jí peníze i vojsko. Z miminka vyroste panovník Josef II. (1717–1780), který se po smrti svého otce, Františka I. Štěpána Lotrinského (1708–1765), nebude bát pustit […]
Historie
Varšavské ghetto: Místo, které se mění v peklo
Ghetto je část města, kde musí žít, většinou nedobrovolně, náboženská, rasová nebo národnostní menšina obyvatel. Bohaté historické zkušenosti mají s takovým životem Židé. Už od středověku jsou totiž v každou chvíli nuceni v nějakém žít. Mezi ty nejslavnější patří i varšavské ghetto založené v roce 1940. Pokud měli evropští Židé na počátku 20. století pocit, že to nejhorší […]
Historie
Intelektuálové, panovníci a diktátoři na kolenou. Pět posledních okamžiků před popravou
Jeho troufalost mu spočítají i s úroky. Nejdřív ho nahého zapřáhnou za koně a dopřejí mu vyhlídkovou trasu kolem Londýna. Když ho pak věší, myslí si, že útrapy skončily. Těsně předtím, než ztratí vědomí ho odříznou a začnou jeho tělo zbavovat orgánů. Chvíli ještě vnímá, pak ho vysvobodí bezvědomí a smrt. Do posledního doušku Kdo: Sokrates […]
reklama
zajímavosti
Severočeské jezero Milada: Budou se u něho pást sloni, nosorožci a tuři?
Jezero Milada, nedaleko Ústí nad Labem, je k odpočinku jako stvořené. Rozděláte si u vody deku a lenošíte. Pak si však všimnete v dálce podivných tvorů. Vezmete do ruky dalekohled, zaostříte… Sloni, nosorožci a tuři! Kdoví, díváte se možná do budoucnosti projektu Divoká Milada, který promění jezero na africké safari i malý Jurský park. Jezero Milada bylo […]
Podivuhodná fakta zvířecího spánku: Tučňák spí i 10 000krát denně!
Znáte ten stav únavy, ve kterém vám na okamžik poklesne hlava, ale hned jste zase při plných smyslech? Pokud byste byli tučňáky, dělo by se vám to stále. A pokud byste byli navíc tučňáky uzdičkovými, stávalo by se vám to podle loni publikovaného francouzského výzkumu Paula-Antoinia Libourela a jeho týmu až 10 000krát denně! Obvyklá […]
Někdo to rád horké: Jak se chodí po žhavých uhlících?
Někteří ucuknou hned po prvním kroku, jiní přejdou několik metrů po rozžhavených uhlících s úsměvem na tváři. Na první pohled to vypadá jako trik nebo důkaz nadpřirozených schopností: člověk projde po žhavém povrchu a často se vůbec nespálí. Ale proč někdy stačí jediný špatný krok, aby přišla bolest? Chůze po rozžhavených uhlících patří k nejstarším […]
Z jedovatého plodu králem zahrad. Neuvěřitelná cesta rajčat na náš stůl
Právě teď nastává jejich velká chvíle. Zahrady se barví do červena. Rajčata dnes patří k nejoblíbenější zelenině na světě, jejich cesta na náš stůl je ale překvapivě dobrodružná. Evropané se jich dlouhá staletí bojí, považují je za jedovatá a pěstují je jen pro okrasu. Trvá téměř tři sta let, než se z nich stane hvězda […]
zajímavosti
Muž, který prodával Brooklynský most: Podvod, kterému uvěřily desítky lidí
Koupit si slavný Brooklynský most? Dnes to zní absurdně. Na přelomu 19. a 20. století ale podvodník George C. Parker přesvědčuje řadu přistěhovalců i důvěřivých investorů, že právě on je jeho právoplatným vlastníkem. A není to jediná památka, kterou dokáže „prodat“. Jeho neuvěřitelný příběh se stává jednou z největších legend světových dějin podvodů. New York […]
Podivuhodná zvířata: Kteří obratlovci přežijí zmrazení?
Veškeré pokusy se zmražením lidí a jejich oživením končí (alespoň prozatím) neúspěchem. O tom, že v ledu mohou přežít mikroorganismy i přes sto milionů let již z vědeckých výzkumů víme. Ale že by totální zmrazení byť na jedinou zimu přežili nějací suchozemští obratlovci? Takto neuvěřitelnou věc dokáže na první pohled obyčejná žába. Skokana hnědého u […]
Kde se vzala okurková sezóna?
Prostě období, kdy se téměř nic neděje. Divadla nehrají, v parlamentu se nehlasuje, všichni jsou na dovolené a média tak nemají o čem mluvit a psát. A vymýšlejí si proto témata, které nikoho nezajímají. Proč je však ona letní doba spojovaná zrovna s okurkami? Okurkovou sezónu známe už od poloviny 19. století, ovšem jako Češi […]
Mrkev není jen oranžová. Její neuvěřitelný příběh začíná fialovou barvou
Když dnes vytáhneme ze země mrkev, většina z nás očekává sytě oranžový kořen. Jenže po většinu své historie je mrkev všechno možné, jen ne oranžová. Je fialová, žlutá, bílá, někdy dokonce téměř černá. Až díky stovkám let pečlivého šlechtění se z ní stává zelenina, bez které si českou zahradu ani nedokážeme představit. Její příběh je […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Dulce: Dobrota, které neodoláte
panidomu.cz
Dulce: Dobrota, které neodoláte
Ta dobrota se jmenuje dulce de leche a možná už jste ji objevili v obchodech. Ale nepochybujte o tom, že doma připravená bude ještě lepší. Název je španělský a znamená jednoduše „mléčná sladkost“. Původ ovšem není úplně jednoznačný, o autorství této receptury se pře hned několik latinskoamerických zemí a k tomu Francie, kde se traduje,
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Kouzlení s vodou z potoků a studánek
nejsemsama.cz
Kouzlení s vodou z potoků a studánek
Voda má v magii zvláštní místo. Má jedinečné vlastnosti, které pro vás mohou být nejen zdrojem osvěžení, ale i duchovní síly a léčení. Voda z potoků a studánek má moc přinést do vašeho života pozitivní změny a obnovit vaši energii. Využitím těchto přírodních zdrojů v magii můžete obohatit své rituály a přinést do svého života větší harmonii a klid. Je důležité
Ten můj chlap je prostě báječný
skutecnepribehy.cz
Ten můj chlap je prostě báječný
Jsem holka Štěstěny, tvrdila moje máma, když jsem doma představila Mirka. Mohla na něm oči nechat. To nadšení ji neopustilo nikdy. Myslím, že mi trochu záviděla, ale nikdy jsem jí to neřekla. Tátu měla ráda, ale co si pamatuji, tak jsme s Mirkem byli zamilovaní mnohem víc. Jsme spolu moc rádi Tehdy byla jiná doba, když
Září Svobodová díky nové lásce?
nasehvezdy.cz
Září Svobodová díky nové lásce?
Přestože jí osud připravil až příliš kruté momenty, nikdy nepřestala věřit, že bude znovu šťastná. Sympatická herečka ze seriálu Ulice Ilona Svobodová (64) se má už několik týdnů potkávat se stejně
Hříbková omáčka
tisicereceptu.cz
Hříbková omáčka
Královskou houbou českých lesů je pravý hřib. Suroviny 400 g houby 1 větší cibule 2 lžíce másla 200 ml šlehačky 100 ml zakysané smetana 1 bobkový list 5 kuliček nového koření petrželka ne
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Stinná stránka rozvinutějších mozků: rychleji stárnou
21stoleti.cz
Stinná stránka rozvinutějších mozků: rychleji stárnou
Lidský mozek, více než jakýkoliv jiný orgán, odlišuje náš druh od ostatních. Během posledních přibližně sedmi milionů let se jeho velikost a složitost výrazně zvýšila, což nám umožnilo používat jazyk,
&Beyond: Nezapomenutelné safari napříč východní Afrikou pro romantiky i dobrodruhy
iluxus.cz
&Beyond: Nezapomenutelné safari napříč východní Afrikou pro romantiky i dobrodruhy
&Beyond, světově uznávaný lídr v oblasti luxusní ekoturistiky, představuje své rozmanité portfolio safari lodgů a kempů ve východní Africe. Jako lídr v oblasti zodpovědného cestovního ruchu organi
Dechberoucí „katedrála“ v oblacích
rezidenceonline.cz
Dechberoucí „katedrála“ v oblacích
Třípodlažní penthouse na vrcholu nejvyššího věžáku severně od 72. ulice v New Yorku „patřil“ jednomu z protagonistů populárního seriálu, mapujícího život milionářské rodiny Royových. Jakkoliv jsou jejich osudy fiktivní, nemovitosti, v nichž „žijí“, jsou velmi reálné. Ohromující luxusní byt s pěti ložnicemi, čtyřmi koupelnami a výhledem na Husdon Yards je přitom jenom jednou z nemovitostí
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz