Poušť se jim pod rukama mění v úrodnou půdu, která pro ně znamená otázku přežití. Oblasti čtyř mohutných toků – Nilu, Eufratu, Indu a Žluté řeky se stávají v období 4000 – 2000 př. n. l. nejrozvinutější částí světa. Starověká Mezopotámie může vyprávět.
Lidé využívají přirozených přírodních podmínek na Zemi, ochočili si tažná zvířata a umějí obdělávat i zavlažovat půdu.
Právě ovládnutí nezkrotné vody se stává nejdůležitější podmínkou života, protože pravidelné každoroční záplavy přicházejí bohužel v době sklizně.
![Řeka Eufrat patří i dnes stejně jako ve starověku k životodárným zdrojům vody.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2020/06/the_euphrates_river-iraq-768x576.jpg)
Hloubí dlouhé strouhy
Mezopotámie (kraj mezi řekami Eufrat a Tigris) je ideálním místem k osídlení, což zjistili lidé už před téměř 7000 lety. Problémy jsou ale se srážkami, které jsou hodně nepravidelné.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Na severu sice prší dost, za to na jihu je buď sucho, nebo záplavy, při kterých se hladina řek zvedá až o osm metrů. Lidé si ale na březích obou toků postupně vyhloubí dlouhé strouhy, kterými odtéká přebytečná voda do vyschlých polí.
Díky tomu jim pěstování pšenice a ječmene přináší tolik úrody, že ji nelze spotřebovat. Přicházejí proto na nápad, že bude stačit, aby se zemědělství věnovala jenom část z nich.
Ostatní se pouští do obchodování – z Perského zálivu je výborné spojení s Indií a začínají rozvíjet první řemesla.
![Citadela v Irbílu, městě, které existuje nepřetržitě 7000 let.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2020/06/800px-views_at_and_adjacent_to_the_ancient_citadel_of_erbil_18-768x512.jpg)
Ošklivá hromada hlíny
Na přelomu 4. a 3. tisíciletí př. n. l. sem přicházejí Sumerové, kteří přinášejí vynález kola. Nejbohatšími městy se stávají Ur a Uruk, mezi nimiž se rozkládá celá říše. Patří do ní tehdy i městský stát Babylon. Uruk své zlaté časy zažívá kolem roku 3300 př.
n. l., kdy zde na 2 km2 žije asi 40 000 obyvatel. Centrem vlády se ale stává Ur.
![Ur se řadí k nejbohatším centrům sumerské kultury.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2020/06/20160105-abraham_house_in_ur_iraq-768x512.jpg)
Nepřetržité osídlení po 7000 let
Mezi významná města patří i dnešní severoirácký Irbíl. Protože tu podle nových objevů osídlení trvá nepřetržitě 7000 let, nemůžeme vyloučit, že možná šlo o nejstarší město na světě.
Průzkum této oblasti prováděli před časem i čeští archeologové a narazili na pozůstatky starověké architektury.
Podle nich dávné mezopotámské stavby nejsou na první pohled tak efektní jako egyptské, protože se používaly sušené, případně pálené cihly, které dlouho nevydrží a v současnosti vypadají spíše jako nepohledné hromady hlíny.
![Odvést vodyu z řeky do zavlažovacích kanálů je náročné, ale Sumerům se to podaří.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2020/06/the_five_great_monarchies_of_the_ancient_eastern_world_or_the_history_geography_and_antiquites_of_chaldaea_assyria_babylon_media_and_persia_1862_14760864456-768x328.jpg)
Úžasné zavlažování
Fascinující jsou ovšem důmyslné zavlažovací systémy budované nepřetržitě už od doby bronzové. Vidíme je v terénu i na leteckých snímcích, občas ale netušíme odkud a kam přesně vedly.
„Tady je obrovské pole působnosti pro archeology vzít leteckou dokumentaci, družicové snímky a pokusit se ty staré vodovodní, kanalizační systémy zkoumat,“ vysvětluje nadšeně archeolog Karel Nováček ze Západočeské univerzity v Plzni, který arbílský výzkumný tým vedl.