Skip to content

Mohla za pád velkého Napoleona ješitnost?

Výjimečný a neporažený vojevůdce nazývaný „vládce“ Evropy. Přesto svůj život dožil ve vyhnanství. Rychlý byl jak jeho vzestup, tak i pád. Kde udělal Napoleon chybu? Mohla za to jeho ješitnost?

Napoleon Bonaparte patří k nejvýznamnějším vojevůdcům historie lidstva. Za svůj život svedl okolo 60 bitev, tedy více než Alexandr Veliký, Hannibal a Caesar dohromady. Za jeho vlády se Francie změnila z feudálního státu v sociálně i občansky nově strukturovanou společnost. Uskutečnil i obsáhlou reformu vnitřní správy země a v roce 1804 vydal občanský zákoník, na který francouzské právo navazuje dodnes.

Ctižádostivý Napoleon císařem

Jelikož Napoleon studoval vojenskou akademii a byl velice ambiciózní, události Velké francouzské revoluce ho katapultovaly na výsluní. Stěžejní situace pro něj nastala po osvobození přístavu Toulon od Angličanů a následný státní převrat v Paříži v listopadu 1799, kdy sesadil dosavadní vládu a stal se členem tříčlenného konzulátu. To mu vyneslo takřka neomezenou moc, kterou v roce 1804 zpečetil korunovací na Francouzského císaře.

V roce 1804 korunoval za přítomnosti papeže sám sebe císařem.

Porážka na Nilu

Za jeho vlády válčila Francie až do roku 1812, přičemž neutrpěla jedinou porážku na pevnině. Napoleon tak postupně ovládal celou Evropu. Jeho největším cílem bylo dobýt Anglii, která Francii vyhlásila válku. Napoleon ale takticky věděl, že jí nemůže napadnout přímo. Proto podnikl první krok, a to zabrání anglické historické državy – Egypta, na který v roce 1798 zaútočil. Problém nastal ve chvíli, kdy francouzská flotila utrpěla porážku admirálem Nelsonem a Francouzi se tak neměli kam vrátit.

Napoleon sice Egypt dobyl, ale utrpěl velkou porážku na Nilu.

Odvěký rival – Anglie

Po neúspěchu v Egyptě jeho touha zničit Anglii sílila. Věděl, že francouzské loďstvo se nedá s tím anglickým porovnat. Proto zahájil takzvanou kontinentální blokádu, kterou chtěl Británii izolovat především obchodně. Jelikož ale neměl Napoleon v jiných zemích Evropy moc spojenců, některé blokádu bojkotovaly. Mezi nimi bylo i Španělsko, které Napoleon nikdy nedobyl.

Podraz od ruského cara

Když opustil od dobytí Anglie, zaměřil se na Rusko, ve kterém viděl bránu k bohatství Východu. Roku 1807 podepsal mírovou smlouvu s carem Alexandrem I. (1777 – 1825). Při další schůzce přislíbil ruský car vojenskou podporu, pokud Francie napadne Rakousko. Když ale v roce 1809 vypukla válka, carovo vojsko se nedostavilo. Od té doby se vztahy mezi nimi začaly jen zhoršovat. Když ruský panovník přestal reagovat na Napoleonovy výzvy, císař se rozhodl jednat.

Car Alexandr I. nedodržel svoje slovo a obrátil se k Napoleonovi zády.

Nezabíjeli vojáci, ale počasí

Postavil obrovskou armádu o síle 600 000 mužů a táhl na Rusko. Na ruské straně stál ale velmi inteligentní ruský generál Kutuzov (1747 – 1813), který věděl, že se s Velkou armádou nemůže střetnout v otevřeném prostoru. Napoleonovo vojsko navíc už v prvních týdnech tažení sužovalo nevlídné počasí a kritický nedostatek potravin. Vojáci umírali na nemoci nebo vyčerpání. Než došli k Moskvě, zbylo pouze 100 000 mužů.

Ruské prokletí

Kutuzov vyčkával na příchod Napoleona až k Moskvě, kterou sice Francouzi dobyli, ale během obléhání shořela. Navíc se blížila zima, a Napoleon dobře věděl, že se musí přesunout jinam a doplnit zásoby. Kutuzov ale chytrými manévry donutil Francouze jít místy, kudy už jednou prošel a kde tedy nezbylo žádné jídlo. Z obrovské armády se tak vrátilo kolem 30 000 lidí, ostatní zemřeli hlady, zmrzli, utekli nebo padli v bojích.

Zaútočení na Rusko byla Napoleonova velká chyba.

Vznik koalice a vyhnanství na Elbě

Rivalové po tomto debaklu pochopili, že Napoleon není neporazitelný a vytvořili koalici ve složení Anglie, Prusko, Rusko a Rakousko. I když Napoleon dokázal znovu vytvořit početnou armádu, roku 1813 v bitvě u Lipska byl poražen. O rok později vtáhl ruský car a představitelé koalice do Paříže a Napoleon musel abdikovat. Jako trest ho koalice potrestala vyhnanstvím na ostrov Elba, kde ale mohl v klidu vládnout. Na trůn mezitím nastoupil Ludvík XVIII. (1755 – 1824).

100 denní císařství a definitivní konec

Vztahy mezi spojenci se ale za vlády Ludvíka XVIII. zhoršily. Toho Napoleon využil, uprchl z Elby a 1. března 1815 přistál ve Francii. Jeho cesta do Paříže byla triumfálním úspěchem a znovu převzal svou moc bez jediného výstřelu. Evropa však stála pevně proti němu. Jeho 100 denní vláda skončila na poli u Waterloo. Po této porážce byl definitivně vypovězen na ostrov Svaté Heleny v jižním Atlantiku, kde také v roce 1821 zemřel, pravděpodobně na rakovinu žaludku.

Napoleonův dům na Svaté Heleně.

Proč Napoleon neuspěl?

Jeho sen o ovládnutí Evropy nevyšel. Příčina nezdaru tkvěla pravděpodobně v unáhleném rozhodnutí zaútočit na Rusko, i v osobnosti jeho samotného, jelikož si svým počínáním udělal mnoho nepřátel a málo spojenců, které by v některých chvílích potřeboval. Zanechal za sebou ale odkaz, který obdivujeme a zároveň odsuzujeme dodnes.

Foto: Shutterstock.com, wikimedia.org. Článek vznikl ve spolupráci s časopisem HISTORY REVUE.
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Osobnosti
Zobrazit více …