Skip to content

Módní výstřelky v historii: S klobouky se nesmělo do tramvaje!

Anglická královna Anna Boleynová 19. května 1536 vystupuje po žebříku na popraviště. Třesoucí se rukou snímá z krku hermelínový límec. Pak k ní přistupuje jedna z dvorních dam a pomáhá jí odložit velký vyztužený čepec, zakončený závojem. Pod ním má odsouzená ještě malý bílý čepeček, jenž jí kryje vlasy. Už zbývá jen, aby kat přesně tnul mečem…

Čepec, který má Anna Boleynová (asi 1501–1536) v den své popravy na hlavě, je specialitou anglické renesance. Jeho složitě skládaná přední část připomíná střechu domu. Nosí jej třeba i Annina nástupkyně v královském loži, Jana Seymourová (asi 1508–1537).

Perlami zdobený čepec italského střihu je poznávacím znamením Anny Boleynové.

Na svém nejslavnějším portrétu od neznámého mistra má však Anna Boleynová na hlavě renesanční čepec italského typu, pro který je příznačné, že se nosí až vzadu na temeni hlavy, a tak alespoň částečně odhaluje ženiny vlasy. Přední oblá obruba čepce, obvykle bohatě zdobená, je na svých koncích zahnutá a překrývá uši.

Ač je Charlotta Cordayová vražedkyní, přesto udává módní trendy…

Krok ke klobouku
Módní záležitostí se v revoluční Francii stává tzv. čepec Charlotty Cordayové (1768–1793). Vražedkyně politika Jeana-Paula Marata (1743–1793) nosí pokrývku hlavy na pomezí mezi kloboukem a čepcem. Čepce té doby jinak mívají široké krempy a často je zdobí jemné šály nebo stuhy k zavázání pod bradou.

I císařovna Sisi je vzorem elegance…

Výsada vyšších kruhů
„Skutečná dáma nevychází z domu bez pokrývky hlavy,“ hlásá dobový mrav. Zatímco chudší ženy zůstávají v 19. století u čepců, zdobených pentlemi a krajkou, dámy z vyšší společnosti již nosí klobouky. Platí to i o módní ikoně uvedeného období – rakouské císařovně Alžbětě (1837–1898).

Pro krásu se musí něco vytrpět. Móda obřích klobouků klade na jejich nositelky velké nároky.

Kolo od vozu
Jedničkou mezi dámskými pokrývkami hlavy jsou na počátku 20. století již jednoznačně klobouky. A zde platí, čím větší, tím lepší (Němci jim posměšně říkají Wagenrad – kolo od vozu). V oblibě je zdobení klobouků ptačími pery, ale i ptáky celými nebo jinými vycpanými zvířaty. Takové obří výtvory se k vlasům nositelky často upevňují jehlicemi, které při své délce až 45 centimetrů mohou být okolí nebezpečné. V nejstarších tramvajích proto bývá výstražná cedulka: „Dámy s nechráněnými kloboukovými jehlicemi nemají do vozu přístup!“

Foto: wikipedia.org, pinterest.com
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Společnost
Zobrazit více …