Skip to content

Leo Major: Hrdina, nebo šílenec? Sám osvobodí celé město

Druhá světová válka zná mnoho hrdinských činů a mnoho hrdinů. Ovšem kousky vojína Majora jsou tak šílené, že si je zatím netroufl zfilmovat ani Hollywood.

Už způsob jakým Leo Major (1921–2008) vstoupí do války, je impozantní. První den vylodění v Normandii 6. června 1944 nezraněn pronikne smrtící hradbou kulometné palby a zcela sám zajme německé obrněné vozidlo, které je nacpané komunikačním zařízením a nechybí ani tajné kódy. Jeho úlovek umožní zpravodajcům sledovat německou komunikaci, což výrazně přispěje k dobytí Normandie.

Zajme je všechny

O několik dnů později narazí na skupinu osmi esesáků. Ač jde o zkušené veterány, všechny je dostane. Jeden z nich však stihne odpálit fosforový granát a Leo přichází o levé oko. Když mu však doktor oznamuje: „Pro tebe válka skončila. Jedeš domů,“ odmítne. „Na to, abych zamířil a sejmul Němce, mi jedno oko stačí!“ Nasadí si pásku přes oko a jde znovu do boje. Koncem roku 1944 u nizozemského Scheldtu leží při průzkumné mise s desátníkem Williem Arseneaultem v příkopu, když kolem prochází Němci. Místo, aby je nechal projít, vyskočí a celou jednotku zajme. Zpátky do tábora si vede 93 Němců se zdviženýma rukama. Generál Bernard Montgomery (1887–1976) mu za to udělí Medaili za výjimečné zásluhy, drsňák Leo ji však odmítne a generála pošle do míst, kam slunce nesvítí.Nechci medaile od někoho tak neschopného,“ prohlásí, ovšem mnohem peprněji.

Neuvěřitelný kousek předvede hned v den vylodění v Normandii.

Armáda s jedním okem

Kanadská armáda se 14. dubna 1945 blíží k nizozemskému městu Zwolle. Při jeho dobývání očekává silný německý odpor a velení žádá dva dobrovolníky, kteří by prozkoumali rozložení německých jednotek a pokusili se kontaktovat místní odboj. Hlásí se Leo a Willie. Ten je však kolem půlnoci zabit při střetu s německou hlídkou, což rolíceného Lea nakopne k šílené osvobozovací akci. Proklouzne do města vyzbrojen třemi samopaly a plnou taškou granátů. Když narazí na německé štábní auto, donutí řidiče, aby ho zavezl k velícímu důstojníkovi. Ten právě popíjí v místním baru a je v šoku, když ho náhle odzbrojí po zuby ozbrojený Kanaďan s páskou přes oko. Když Leo zjistí, že nácek umí francouzsky, pohotově improvizuje. „Kanadská armáda zítra dobude město. V 6:00 začne dělostřelectvo s ostřelováním. Znamená to zbytečné ztráty vašich vojáků i civilistů,“ prozradí mu, nechá ho jít a dokonce mu vrátí zbraň.

Jeho akce jsou tak šílené a neobyčejné, že vycházejí dokonce i jako komiks

Sám osvobodí celé město

Nespoléhá však jen šíření zprávy a paniky mezi Němci. Sotva důstojník zmizí za rohem, dá se do práce. Běhá po městě, neustále střílí, hází granáty do budov i ztemnělých ulic a dělá při tom všem takový rámus, aby německá posádka uvěřila, že útok už začal a na hranicích města stojí celá kanadská armáda. Přibližně desetkrát narazí na zmatené německé hlídky, které pobije nebo zajme, vypochoduje s nimi z města, předá je spojeneckým hlídkám, opět se vrátí a pokračuje v „rachotu“. Podaří se mu podpálit velitelství gestapa, a když narazí na štáb SS, dostane se do přestřelky s osmi důstojníky. Čtyři zabije a ostatní zažene na útěk. Jeho akce je tak zběsilá, že se musí několikrát vnutit do domů vylekaných civilistů, aby si na chvíli odpočal. Kolem půl páté ráno však zcela vyčerpaný zjistí, že Němci zmizeli. Plánovaná dělostřelecká palba může být odvolána a kanadská armáda může nakráčet do města za jásotu obyvatel.

Město Zwolle, které osvobodil zcela sám, na něj nikdy nezapomene a když se po letech vrátí je znovu oslavován jako hrdina.

18 proti 14 000

Znovu se vyznamená v Koreji v listopadu 1951. Poté, co zahájí Čína masivní útok, dostává s 18 průzkumníky za úkol zjistit možnost jak odvrátit hrozbu obklíčení. Proniknou za záda nepřítele, ale místo hlášení sami zaútočí. Číňané, kteří nechápou, proč palba přichází z týlu místo od nepřítele, zpanikaří, dají se na útěk a on může obsadit strategicky důležitou pozici Hill 355. Když čínská armáda o hodinu později zahájí protiútok, odmítne Leo uposlechnout rozkaz k ústupu a s minometnou podporou 3 dny drží kótu proti dvěma čínským divizím o síle 14 000 mužů. Spolubojovníci na něj nikdy nezapomenou. Stejně jako obyvatelé Zwolle. Je jmenován čestným občanem města, pojmenují po něm ulici, děti se dodnes učí o jednookém osvoboditeli města, A když v roce 2008 ve věku 87 let v Montrealu zemře, ve Zwolle spustí prapory na půl žerdi.

Foto: Le Journal de Québec, cbc.ca, Le Blogue du Prof Solitaire, nationalww2museum.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Osobnosti
Zobrazit více …