Domů     Když se svět zahalí do tmy
Když se svět zahalí do tmy
1.9.2022

Přijít o něco, na co se člověk několik let spoléhal, je jako udělat krok do neznáma… Do tmy… Ztráta zraku, jednoho ze základních smyslů, patří zřejmě mezi ty nejhorší.

Také je rozdíl v tom, zda o tento smysl člověk přišel už jako malý, nebo jej ztratil v průběhu života. Jak se dá slepota „léčit“?

I přes vývoj nových léčebných metod a léků, které budou v budoucnu s potížemi zraku lidem pomáhat, je nutné, aby první kroky podnikli sami pacienti. Foto: Pixabay
I přes vývoj nových léčebných metod a léků, které budou v budoucnu s potížemi zraku lidem pomáhat, je nutné, aby první kroky podnikli sami pacienti. Foto: Pixabay

Zhruba 1 z 30 000 až 1 z 50 000 jedinců postihuje onemocnění označované jako Leberova hereditární optická neuropatie (LHON), první projevy se začínají objevovat už kolem 20. a 30. roku života, nejčastěji se lze s nemocí setkat u mužů.

V jednu chvíli je vše v pořádku a několik týdnů nato člověk nevidí a jeho dosavadní život je vzhůru nohama. Po psychické stránce je velmi náročné čelit takové diagnóze. Naštěstí jde vědecký pokrok mílovými kroky kupředu.

Nově bylo například zjištěno, že díky tzv. genové terapii lze léčit celou řadu závažných onemocnění. Vědci v této metodě spatřují obrovský potenciál, který již prokázala v minulosti v případě rakoviny, obezity či poškození míchy.

V současnosti se badatelé zaměřují na oblast dědičné slepoty a způsoby její léčby.

Lékař může pomoci, ale pacient se musí zajímat a nezanedbávat pravidelné kontroly, díky nimž se nemoci mohou zachytit hned na začátku, kdy jsou ještě dobře léčitelné. Foto: Pixabay
Lékař může pomoci, ale pacient se musí zajímat a nezanedbávat pravidelné kontroly, díky nimž se nemoci mohou zachytit hned na začátku, kdy jsou ještě dobře léčitelné. Foto: Pixabay

Zázrak? Nikoli. Věda

První krůčky výzkumu započaly, když se skupina odborníků z Univerzity v Cambridge, Univerzity v Pittsburghu a pařížského Institut de la Vision zaměřila na genovou terapii a na to, jak pomocí ní léčit dědičné poruchy zraku a vidění.

Pokusy prováděli s osobami s nemocí LHON. U tohoto onemocnění nejprve dochází ke zničení gangliových buněk sítnice, což zákonitě vede i k degeneraci optického nervu – vidění obou očí se rychle zhoršuje.

Většina lidí s LHON má identickou mutaci genu MT-ND4, na kterou se vědci zacílili. Studie se účastnilo 37 dobrovolníků z řad pacientů, u nichž se ztráta zraku projevila v uplynulých 6 až 12 měsících.

Do dutiny sklivce jednoho oka jim odborníci vstříkli virový vektor, jenž se obvykle aplikuje k poskytování genetického materiálu do buněk a který v tomto případě s sebou nesl modifikovanou komplementární DNA rAAV2/2-ND4. Následně výzkumníci do druhého oka vstříkli „placebo“ roztok.

„Očekávali jsme, že se vidění zlepší pouze u očí léčených vektorem genové terapie.

Nečekaně se u 78 % pacientů zlepšilo vidění u obou očí, a to v průběhu celé dvouleté studie,“ sdělil výsledky experimentu autor studie neuro-oftalmolog Patrick Yu-Wai-Man z University of Cambridge.

„Nahrazením defektního genu MT-ND4 tato léčba zachrání gangliové buňky sítnice před ničivými účinky mutace m.11778G>A, zachová funkci a zlepší vizuální prognózu pacienta,“ dodal vědec.

Když se u člověka dostaví potíže spojené s Leberovou hereditární optickou neuropatií, jeho stav se výrazně zhorší, a to v řádu pouhých několika týdnů. Existuje jen 20% šance na uzdravení. Foto: Pixabay
Když se u člověka dostaví potíže spojené s Leberovou hereditární optickou neuropatií, jeho stav se výrazně zhorší, a to v řádu pouhých několika týdnů. Existuje jen 20% šance na uzdravení. Foto: Pixabay

Tato technologie označovaná jako mitochondriální cílení byla vyvinuta v Institutu de la Vision v Paříži ve Francii a byla licencována společností GenSight Biologics.

Zásadní zásah do života pacientů

Aby vědci dospěli k poznání, jak mohla léčba jednoho oka přispět k uzdravení oka druhého, provedli studii u makaků, jejichž optický systém je tomu lidskému velmi podobný.

Podařilo se jim tak analyzovat tkáň na různých místech oka a pochopit, jak přesně se virový vektor DNA šířil – jeho distribuci a účinky. Na základě toho bylo objeveno, že nastal proces tzv.

interokulární difuze, právě difuze mohla za to, že se virový vektor dostal do sítnice, optického nervu a předního segmentu neléčeného oka. Podle neuro-oftalmologa je záchrana zraku pomocí genové terapie nyní realitou.

Ukázalo se, že léčba je bezpečná a v současné době odborníci zkoumají její další využití. Přístup se totiž neomezuje pouze na obnovení zraku, ale cílí i na další mitochondriální onemocnění zraku, které je možné díky této technologii léčit.

Zeleným zákalem jsou ohroženy asi 2 % populace starší 40 let. Foto: Pixabay
Zeleným zákalem jsou ohroženy asi 2 % populace starší 40 let. Foto: Pixabay

„Jako člověk, který léčí mladé pacienty trpící LHON, jsem byl velmi frustrovaný malými možnostmi efektivní léčby této nemoci. Tito jedinci ztrácí zrak velmi rychle, v rámci pouze několika týdnů až měsíců.

Naše studie znamená velkou naději v metodách léčby tohoto onemocnění,“ řekl vedoucí výzkumník José-Alain Sahel z University of Pittsburgh.

Foto: Úvodní foto: Pixabay
reklama
Související články
Věda a technika
Za tajemstvími Mléčné dráhy: Desetiletí mise Gaia
O každém balíčku dat, který tato evropská observatoř odhalí, se mezi astrofyziky mluví jako o „zlatém dolu“ nebo „tsunami“. Nijak nepřehánějí. Gaia už 10 let revolucionizuje vše, co víme o Mléčné dráze. Její úkol se pomalu blíží do finále. Co nás tento hvězdný kartograf naučil o naší galaxii?   Gaia je astrometrická mise. Zabývá se […]
Věda a technika
5 Překvapivě dobrých rodičů v živočišné říši
Když se řekne matka, většina lidí si vybaví krásnou sympatickou ženu, která se usmívá na své malé děťátko. Jistě je to představa správná, avšak nejen mezi lidmi se najdou dobré a obětavé mámy… 1. Slíďáci Slíďáci, nebo též vlčí pavouci, by na žebříčku popularity mezi lidmi asi nestáli příliš vysoko. Jedná se o velmi početnou […]
Věda a technika
Učit se, jíst i vraždit: Co všechno dokážeme ve spánku?
Když spíme, většinou jen ležíme v posteli a oddáváme se snění. Není to ale ztráta času, když by se při tom dala stihnout i řada jiných věcí? Na noc se naše tělo samozřejmě nevypíná, pouze přejde do režimu spánku. Svaly jsou odpojeny, buňky se soustředí na regeneraci, mozek omezí kontakt se světem a třídí staré […]
Věda a technika
Vyrobil vynálezce Josef Božek první českou protézu?
Krvavá řež je 27. srpna 1813 u Drážďan v plném proudu. Řecký kníže Alexandros Ypsilanti bojuje v protinapoleonské koalici jako lev. Stačí ale jeden výbuch a z jeho pravé ruky je pahýl. Válečný invalida si nestýská. Nemůže bojovat? Baví tedy společnost, kamkoli přijde. A zanedlouho funkční pravačkou opět pozvedne sklenku oblíbeného vína… „Osvojíte-li si hodinářské […]
reklama
lifestyle
3 typicky francouzské věcí, které nejsou francouzské
Co může být víc Francouzského než chlapík, který sedí pod obrazem Mony Lisy a hraje na akordeon. Snad jen chlapík, který končí pod gilotinou, protože má nejen pruhované triko, ale také modrou krev. Mona Lisa Původ: Itálie Každý, kdo zamíří do Paříže, chce vidět alespoň dva hlavní symboly města a možná celé Francie. Eiffelovku a […]
Tajemství gastronomie: Jak se zrodilo carpaccio, sendvič a pizza Margherita?
Co je vlastně carpaccio? Dnes tak můžeme v podstatě nazvat všechno, co nakrájíme na tenké plátky a za syrova podáváme ochucené nebo se studenou omáčkou. Od hovězího masa se název s časem posune i na ryby – konkrétně lososa a tuňáka – a dokonce i na ovoce či zeleninu. Majonézy často nahradí olivový olej nebo […]
Diktát životního stylu: Délku špičky bot určuje král
Boty na tzv. platformě nejsou výstřelkem 20. století. Poprvé se objevily už na konci středověku. Říkalo se jim „chopine“ střevíce s vysokou podrážkou a staly se velmi populárními. Na rozdíl od běžných bot totiž chránily před bahnem a mokrem. První platformy mají korkovou nebo dřevěnou podrážku a vrchní část ze sametu. Jejich výrobě už na […]
Počátky toaletního papíru: Evropa ho dlouho považuje za luxus
První toaletní papír znali už Číňané od 6. stol. n. l. Pro jeho výrobu sloužil nejlevnější papír a rýžová sláma. Císařská dílna vyprodukovala ročně cca 750 000 listů. Na denní spotřebu tedy připadá 2056 listů. Většinu z nich patrně použily dámy, které tvořily větší část dvora. Ostatní národy se s mytím následujícím po tělesné potřebě vypořádávaly různě. Starověcí […]
reklama
záhady a tajemství
Tajemné megality: Dávné stavby sloužily k obřadům i věštění
Megalitických staveb zhotovených z hrubě opracovaných kamenů se po světě vyskytuje spousta. Jde o první částečně zachovalé budovy pocházející z období paleolitu (do 11 000 př. n. l.), neolitu (do 5200 př. n. l.), a starší doby bronzové (do 1550 př. n. l.). Za úplně nejstarší se považuje maltský, pocházející z období cca 6500 let př. n. l. […]
Mytologický zrod run: O jejich šíření se měl postarat Bůh Ódin
„Tu se mi dobře začalo dařit, magické jsem moudrosti nabyl, slovo za slovem hledalo slovo,“ popisuje Ódinův stav vytržení Starší Edda, sbírka severských mytologických a hrdinských písní, jejíž opis objevili roku 1645 v islandské vesnici Skálholt. Kdy a kde tyto písně vznikly, ale není jasné. Autorem některých veršů, zvaných Výroky Vysokého (Hávamál), je však údajně sám […]
Jeskyně tajemné vědmy: Nejstarší turistická atrakce v Anglii
Pavel Beneš Předpověděla požár Londýna, auta i konec světa. Vypadala prý tak, jak si představujete klasickou čarodějnici a v Anglii je slavnější než Sybila. Kdo vlastně věštkyně známá jako Matka Shiptonová byla a co opravdu řekla, sice není známo, není to však překážkou k tomu, aby se nestala legendou. Kdejaký věštec se ohání jejím věštbami […]
Vážně to byl Hiram Bingham, kdo objevil Machu Picchu? A co Vilcabambu?
Zapomenuté, pohlcené pralesem po pádu slavné incké říše. Vážně o Machu Picchu nikdo nevěděl? Hiram Bingham zvědavě stoupá do prudkého svahu za 11letým kečuánským chlapcem Pablitem Alvarezem…   Místní o památce nad jejich hlavami celou dobu vědí, jen nemají důvod ani způsob, jak to vytrubovat do světa. Je 24. července 1911 a Hiram se stává […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Vilémovický tis: Svědek tisícileté historie stále roste
epochanacestach.cz
Vilémovický tis: Svědek tisícileté historie stále roste
Tis obecný nebo také tis červený je už od středověku významný strom. Má totiž kvalitní, tvrdé a přitom pružné dřevo, takže si ho oblíbili nejrůznější řemeslníci v čele s výrobci luků. A tak tisy mizely z krajiny a narazit dnes na opravdu hodně starý tis je vzácnost. Ovšem někdy takové štěstí přece jen máme. Zámek ve Vilémovicích na
Šest prstů? Celkem běžná věc!
epochalnisvet.cz
Šest prstů? Celkem běžná věc!
Napočítat na prstech ruky do dvanácti? Ukázat někomu hned čtyři vztyčené prostředníčky současně? Zavázat si jednou rukou tkaničky u bot? Žádný problém pro ty, kterým příroda nadělila prsty navíc. &
Pekelné údolí: Skutečně stavěl místní most samotný čert?
enigmaplus.cz
Pekelné údolí: Skutečně stavěl místní most samotný čert?
Nedaleko majestátní zříceniny hradu Chojnik na polské straně Krkonoš najdeme místo zvané Pekelné údolí. Dnes již nikdo přesně neví, který z jeho pánů chtěl kdysi postavit kamenný most, spojující hrad
Skvělý jahodový tvarožník
tisicereceptu.cz
Skvělý jahodový tvarožník
Tvarožník je tuzemskou obdobou italského tiramisu. Ingredience 400 g jahod 120 g piškotů 350 g zakysané smetany 400 g plnotučného tvarohu 2 vanilkové cukry 3 lžíce moučkového cukru 2 lžíce
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Jeho děti se s ní nebaví
nasehvezdy.cz
Jeho děti se s ní nebaví
S překvapivým přiznáním přišla zpěvačka Dara Rolins (50)! Ačkoli s bývalým fotbalistou Pavlem Nedvědem (51) randí už více než dva roky, ještě nepoznala jeho děti. Ivana s Pavlem už jsou dospělí a 
Umělá inteligence by mohla rozpoznávat vysoké riziko rakoviny plic u nekuřáků 
21stoleti.cz
Umělá inteligence by mohla rozpoznávat vysoké riziko rakoviny plic u nekuřáků 
Výzkumníci z Centra výzkumu kardiovaskulárních zobrazovacích metod (Massachusetts General Hospital a Harvard Medical School) oznámili vývoj modelu hlubokého učení, který může pomoci identifikovat neku
Finty pro pěkné obočí
panidomu.cz
Finty pro pěkné obočí
Aby vám to slušelo, k tomu stačí upravit obočí, nanést řasenku a možná ještě rtěnku, a to v tomto pořadí. Bez obočí to totiž nefunguje, přitom právě s ním je nejvíc starostí. Vytrhat, nebo dokreslit? To bývá zásadní otázka, neboť málokdo má chloupky v obočí rostlé „tak akorát“. Kromě vrozených předpokladů je pro hustotu porostu
Zpátky do minulosti: Jak to bylo s poltergeisty
enigmaplus.cz
Zpátky do minulosti: Jak to bylo s poltergeisty
Paranormální jev, ve kterém se v lidských příbytcích zdánlivě samovolně pohybují, rozbíjejí se či dokonce vybuchují předměty. Selhává elektronika, svědci slyší zvláštní neidentifikovatelné zvuky, jako
Vyprosila jsem si na panence Marii zázrak zázraků
skutecnepribehy.cz
Vyprosila jsem si na panence Marii zázrak zázraků
Padal těžký sníh a blížil se advent, Terezčin už druhý. Splnil se mi sen, chtěla jsem být šťastná, ale cosi mi v tom bránilo. Připadalo mi, že máma neumí odpouštět. Přitom byla silně věřící. Ale nesmiřitelná. „Nesmí mi přes práh,“ sípala. „Už nikdy.“ Smířila jsem se s tím. Byla jsem vzorná dcera, s rodiči jsem se nikdy nedohadovala, brala
Kristián Hynek otevřel showroom Zahálka pro nejnáročnější cyklisty
iluxus.cz
Kristián Hynek otevřel showroom Zahálka pro nejnáročnější cyklisty
Kristiána Hynka není třeba milovníkům horské cyklistiky dlouze představovat. Vicemistr světa v maratonu na horských kolech vyměnil závodní kariéru za nespočet aktivit v cyklo branži. Jak sám říká, jde
Bioinženýství přeměňuje odpad na látky s vyšší hodnotou, třeba bioplasty
21stoleti.cz
Bioinženýství přeměňuje odpad na látky s vyšší hodnotou, třeba bioplasty
Stejně jako člověk šlechtil tisíce let odolnější a výnosnější odrůdy pšenice, vědci v laboratořích dnes „domestikují“ a „šlechtí“ bakterie a kvasinky pro efektivnější produkci léčiv, biopaliv nebo nov