Čokoláda dnes působí jako samozřejmost, sladká odměna po obědě, rychlá útěcha i „lék na špatný den“. Jenže její historie je mnohem divnější, drsnější a překvapivější, než by se zdálo.

V některých obdobích byla penězi, v jiných léčivem a jindy zase nápojem, který by dnešní člověk možná vůbec nedokázal vypít.

Mayové a Aztékové nepovažují kakao za jídlo, ale za posvátnou komoditu. Kakaové boby fungují jako peníze, za 100 bobů se dá koupit třeba králík nebo menší otrocká práce. Jeden nečekaný fakt? Padělání kakaa je problém už tehdy.

Historické prameny popisují, že se boby dokonce vydlabávají a plní hlínou, aby vypadaly jako pravé. Čokoláda zároveň slouží jako medicína. Aztéčtí léčitelé ji míchají s bylinami proti horečce, bolestem břicha i „únavě srdce“.

Moderní věda dnes potvrzuje, že kakao obsahuje theobromin a flavonoidy, které opravdu ovlivňují nervovou soustavu. Ale tehdejší představa je jednodušší: „Kakao dává sílu bohů.“

Španělské tajemství, které mělo zůstat skryté

Když Evropané kakao ochutnají, nejsou nadšení. Hořký nápoj je pro ně podezřelý, na milost ho vezmou teprve tehdy, když se do něj přidá cukr a vzniká první „evropská verze čokolády“. Zajímavost?

Španělsko si recept téměř 100 let přísně hlídá jako státní tajemství. Kdo ho prozradí, riskuje vězení. Další málo známý detail: čokoláda je v Evropě původně považována za lék, ne pochoutku. Lékárníci ji prodávají v lékárnách jako „tonikum pro žaludek a nervy“.

A aristokracie ji pije jen v naprostém soukromí, protože její konzumace je známka bohatství, ne chuti.

Tabulka čokolády: Průmyslová revoluce sladkosti

Zlom přichází v 19. století, ale má jeden překvapivý detail: první čokoládová tabulka z roku 1847 je ve skutečnosti spíš „jedlá hmota“ než dnešní čokoláda, je tvrdá, drobivá a málo sladká.

Teprve o pár desetiletí později přichází konšování (dlouhé míchání kakaové hmoty), které z ní udělá jemný krém. Nečekaný fakt? Mléčná čokoláda vzniká částečně proto, že výrobci chtějí využít přebytek sušeného mléka z kojenecké výživy. A bílá čokoláda?

Ta vzniká ve Švýcarsku jako „vedlejší produkt“ při snaze zužitkovat kakaové máslo, které by jinak zůstalo nevyužité. A ještě jeden detail, který mění pohled na ni:

čokoláda byla v 20. století součástí vojenských dávek americké armády, a to ne kvůli chuti, ale proto, že je kalorická, lehká a vydrží extrémní podmínky.