Je prosinec, který se téměř ve všech jazycích řekne „december“ . Doslova desátý měsíc, tedy podle starého římského kalendáře. V češtině to tak ale není! Pro všechny měsíce máme jména jiná, o dost poetičtější!

Je kratší den, nebo noc? Jakým stromů pučí listy? Co právě dozrává a není třeba už sklidit obilí? Staří Slované nemají pevný kalendář, proto části roku spíš jen odhadují, podle toho, jak se zrovna proměňuje příroda. A postupně z těchto označení vzniknou jména měsíců!

Zatímco některé jazyky je vymění za ty mezinárodní, latinského původu, v češtině zůstanou dodnes…

Ledový LEDEN a tající ÚNOR

Začátek je jednoduchý. Leden je měsíc ledu, období, kdy z celého roku panuje nejnižší teplota! To v únoru už se přeci jen občas oteplí. Třeba i natolik, že sníh a led polevuje a země je pokrytá vodou.

Někdo to vysvětluje tak, že se poslední kusy ledu doslova ponoří do vody. Staročeské „unořit“ se však také používalo ve rčení „ronit slzy“. Země prostě doslova teče.

V BŘEZNU břízy, v DUBNU duby

Právě v březnu jsou krávy či drobný dobytek často březí. To by sedělo, ovšem někteří jazykovědci se přiklánějí k jiné teorii – březen je čas bříz! Právě ve třetím měsíci v roce na břízách raší nové listy. V dubnu je pak ve stejném procesu následují duby.

Opravený KVĚTEN

Až do 19. století to nebyl květen, ale máj! Jediný měsíc se jménem neslovanského původu, stejně jako v jiných jazycích tedy zasvěcený římské bohyni země a růstu Maie.

Český květen máme díky Josefu Jungmannovi (1773-1847), který ho poprvé použije v překladu francouzského románu v roce 1805. Význam tentokrát naprosto jasný.

Ovocný ČERVEN, červivý ČERVENEC?

Kde se vzalo tolik červené barvy? Na stromech, keřích a v záhonech dozrávají třešně, jahody, maliny či rybíz! Zahrady se začnou červenat v červnu a červenají se ještě v červenci.

Jiná teorie dává letní měsíce do souvislosti s červy. Škůdci ovoce se nejvíc činí právě v tomto období a také tehdy probíhá sběr tzv. červců.

SRPEN, měsíc žní a vřesu

Na konci léta vrcholí žně a při nich se používal srp. V srpnu se srp skutečně napracoval, i když o nic méně toho neměl ani v dobách, kdy se srpen nazýval vřesen. Tehdy přeci kvete vřes!

A nenechte se zmást ani tehdy, když najdete ve staré literatuře slovo sečen. Pořád jde o měsíc v roce číslo 8.

Říje v ZÁŘÍ, říje v ŘÍJNU

V září nic nezáří! Stejně jako v případě října je jméno odvozeno o říjení vysoké zvěře. V září zkrátka někteří jeleni již zařijí, v říjnu je pak říje v plném proudu.

Jiní vysvětlují září jako stažení spojení „za říje“, tedy doslova „čas v době říje“.

Odhalený LISTOPAD a záhadný PROSINEC

Kde se vzal listopad, není třeba vysvětlovat. Ovšem prosinec je pravým opakem – původ jména není jasný ani jazykovědcům. Vánoční měsíc se možná jmenuje podle prosa či prosné kaše, dříve nejčastějšího pokrmu obyčejných lidí.

Jiná teorie připomíná postupné prodlužování dne, které začne po zimním slunovratu – jde tedy o „projasňující se měsíc“. Může to však souviset i se slovem siný (šedivý), protože příliš slunce se v prosinci nedočkáme.