Je prosinec, který se téměř ve všech jazycích řekne „december“ . Doslova desátý měsíc, tedy podle starého římského kalendáře. V češtině to tak ale není! Pro všechny měsíce máme jména jiná, o dost poetičtější!
Je kratší den, nebo noc? Jakým stromů pučí listy? Co právě dozrává a není třeba už sklidit obilí? Staří Slované nemají pevný kalendář, proto části roku spíš jen odhadují, podle toho, jak se zrovna proměňuje příroda. A postupně z těchto označení vzniknou jména měsíců!
Zatímco některé jazyky je vymění za ty mezinárodní, latinského původu, v češtině zůstanou dodnes…
Ledový LEDEN a tající ÚNOR
Začátek je jednoduchý. Leden je měsíc ledu, období, kdy z celého roku panuje nejnižší teplota! To v únoru už se přeci jen občas oteplí. Třeba i natolik, že sníh a led polevuje a země je pokrytá vodou.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Někdo to vysvětluje tak, že se poslední kusy ledu doslova ponoří do vody. Staročeské „unořit“ se však také používalo ve rčení „ronit slzy“. Země prostě doslova teče.
![Jak jednoduché – v březnu raší břízy! Nebo spíš je dobytek březí? Foto: gosiak1980 /Pixabay.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2021/12/1-22-768x470.jpg)
V BŘEZNU břízy, v DUBNU duby
Právě v březnu jsou krávy či drobný dobytek často březí. To by sedělo, ovšem někteří jazykovědci se přiklánějí k jiné teorii – březen je čas bříz! Právě ve třetím měsíci v roce na břízách raší nové listy. V dubnu je pak ve stejném procesu následují duby.
Opravený KVĚTEN
Až do 19. století to nebyl květen, ale máj! Jediný měsíc se jménem neslovanského původu, stejně jako v jiných jazycích tedy zasvěcený římské bohyni země a růstu Maie.
Český květen máme díky Josefu Jungmannovi (1773-1847), který ho poprvé použije v překladu francouzského románu v roce 1805. Význam tentokrát naprosto jasný.
Ovocný ČERVEN, červivý ČERVENEC?
Kde se vzalo tolik červené barvy? Na stromech, keřích a v záhonech dozrávají třešně, jahody, maliny či rybíz! Zahrady se začnou červenat v červnu a červenají se ještě v červenci.
Jiná teorie dává letní měsíce do souvislosti s červy. Škůdci ovoce se nejvíc činí právě v tomto období a také tehdy probíhá sběr tzv. červců.
![Červen se jmenuje po třešních. Anebo po červech. Foto: vampy24 / Pixabay.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2021/12/2-20-768x576.jpg)
SRPEN, měsíc žní a vřesu
Na konci léta vrcholí žně a při nich se používal srp. V srpnu se srp skutečně napracoval, i když o nic méně toho neměl ani v dobách, kdy se srpen nazýval vřesen. Tehdy přeci kvete vřes!
A nenechte se zmást ani tehdy, když najdete ve staré literatuře slovo sečen. Pořád jde o měsíc v roce číslo 8.
Říje v ZÁŘÍ, říje v ŘÍJNU
V září nic nezáří! Stejně jako v případě října je jméno odvozeno o říjení vysoké zvěře. V září zkrátka někteří jeleni již zařijí, v říjnu je pak říje v plném proudu.
Jiní vysvětlují září jako stažení spojení „za říje“, tedy doslova „čas v době říje“.
![Co je tohle za měsíc? Díky našim slovanských předků si jména nikdo nepoplete! Foto: PublicDomainPictures / Pixabay.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2021/12/3-21-768x512.jpg)
Odhalený LISTOPAD a záhadný PROSINEC
Kde se vzal listopad, není třeba vysvětlovat. Ovšem prosinec je pravým opakem – původ jména není jasný ani jazykovědcům. Vánoční měsíc se možná jmenuje podle prosa či prosné kaše, dříve nejčastějšího pokrmu obyčejných lidí.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Jiná teorie připomíná postupné prodlužování dne, které začne po zimním slunovratu – jde tedy o „projasňující se měsíc“. Může to však souviset i se slovem siný (šedivý), protože příliš slunce se v prosinci nedočkáme.
![Prosinec je nejzáhadnější. Původ jména jen hádáme. Foto: Alex_Kard / Pixabay.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2021/12/4-8-768x512.jpg)