Inteligentní člověk si s větší pravděpodobností najde dobrou práci, která mu zajistí spokojený život. Dobrou zprávou však je, že hodnotu IQ je možné pravidelným tréninkem mozku zvýšit, a to prakticky v jakémkoli věku. Co je pro to potřeba udělat?

Definovat inteligenci není jednoduché. Jde o zvláštní schopnost, která nám umožňuje chápat jedinečné a složité prostředí, v němž žijeme.

Fenomén měření inteligence se objevil už v 19. století, ovšem tehdy se lidé domnívali, že intelektuální schopnosti souvisejí s velikostí mozku, a proto ji určovali podle rozměrů lebky.

V této době vzniklo i přesvědčení, že ženy jsou méně inteligentní než muži, protože jejich mozek je lehčí.

Testy pro zaostalé děti

Ke zjištění inteligence poprvé použil testy francouzský psycholog Alfred Binet (1857–1911).

Ministerstvem školství Francie byl totiž požádán, aby vytvořil metodu, pomocí níž bude možné odhalit duševně zaostalé děti, kterým by klasická školní docházka mohla činit těžkosti. Vznikla Binet-Simonova škála.

Roku 1916 ji zrevidoval americký psycholog Lewis Terman (1877–1956) ze Stanfordovy univerzity. Jeho Stanford-Binetova škála (vedle jiných) se v upravené verzi používá k testování dodnes.

Kdo vymyslel IQ?

Zapracoval do ní i termín IQ (inteligenční kvocient), který jako veličinu pro měření inteligence zavedl v roce 1912 původem německý psycholog William Stern (1871–1938).

Definoval jej jako poměr mentálního a skutečného věku násobený 100. Tedy pokud je 10leté dítě schopno řešit úlohy pro 13leté dítě, jeho IQ dosahuje hodnoty 130. Tento vzorec se však později ukázal nepoužitelným pro dospělé, protože biologický věk roste lineárně a mentální nikoli.

Starší lidé tak v testu dosahovali špatných výsledků bez ohledu na své schopnosti.

Inteligence napříč populací

Od roku 1960 se proto používá tzv. deviační skóre, u kterého se porovnává úroveň rozumových schopností jedince vzhledem k průměru populace v dané skupině.

Nejčastěji je používaná škála s průměrem 100 a směrodatnou odchylkou 15, přičemž inteligence má přibližně normální (Gaussovské) rozdělení.

To znamená že asi 70 % lidí má hodnotu IQ 85–115. Asi 13 % populace má IQ 115–130 a jen necelá 2 % obyvatel zeměkoule má IQ nad 130. Obdobně to platí i směrem dolů, tedy 13 % lidí má IQ 70–85 a 2 % populace pak mají IQ menší než 70, což již svědčí o mentální retardaci.

K čemu je dobré znát své IQ?

Testování inteligence se používá hlavně u dětí a studentů k určení jejich možných studijních problémů, nebo naopak ke zjištění jejich studijního potenciálu.

Zajímavé je, že u matematických schopností je předpovědi lepší magnetická rezonance než IQ testy či testy z matematiky. Buď, jak buď, hodnota IQ nic nevypovídá o charakteru člověk a v běžném životě většinou nehraje podstatnou roli.

Navíc IQ není jedinou složkou inteligence, v poslední době se ukazuje, že pro funkční mezilidské vztahy je mnohem důležitější EQ neboli kvocient emoční inteligence.

Dědičnost versus prostředí

Dodnes ovšem mezi vědci panuje spor o to, zda je inteligence daná dědičností či je ovlivněna prostředím.

Pojem „nature versus nurture“ (dědičnost versus prostředí) zavedl už anglický vědec Francis Galton (1822–1911), bratranec Charlese Darwina, který byl jednoznačným zastáncem dědičnosti. Spor stále nemá jasného vítěze.

Jsou vědci, kteří věří, že genetika ovlivňuje inteligenci z 80 %. Jiní se domnívají, že se genetika a prostředí (výchova) na našich mentálních schopnostech podílejí stejnou měrou. Z toho plyne, že je možné inteligenci pravidelným tréninkem zvýšit. Jak?

Jak zvýšit inteligenci?

1. Změňte zažité stereotypy

Náš život je plný stereotypů. Den za dnem vykonáváme stále stejné úkony, při nichž náš mozek běží na autopilota. Zkuste to změnit. Přinuťte ho vytvořit si nová spojení tím, že věci, které vykonáváte automaticky, uděláte jinak.

Třeba si vyčistíte zuby druhou rukou nebo zvolíte jinou cestu do práce. Vyzkoušet můžete také meditaci, která zlepšuje krevní oběh v mozku, a tím i koncentraci a paměť. Věnujte se jí alespoň 30 minut denně, ideálně ráno po probuzení, nebo večer před spaním.

2. Trénujte mozek

Svoji inteligenci můžete zvýšit rovněž pravidelnou četbou, ideálně vědeckých textů týkajících se přírodních věd. Díky tomu se vám zlepší nejen slovní zásoba, ale i logické uvažování.

Mozek můžete trénovat též luštěním křížovek, vyplňováním kvízů, hraním slovních her či sudoku. Skvělým cvičením pro mozek je také studium cizích jazyků.

Lepších výsledků v IQ testech pak dosáhnete, když je budete podstupovat pravidelně, ale pozor, vaši inteligenci to však nezvýší.

3. Získejte nové dovednosti

Navštivte nové místo! Cestování po světě je skvělá věc, ale stačí začít tím, že se třeba vydáte do muzea, na výstavu nebo koncert. Vyzkoušet můžete rovněž nová jídla (v restauraci, nebo si je uvařit), tím si opět rozšíříte své vědomosti.

Můžete se také začít věnovat úplně novému koníčku, o kterém byste si nikdy nebyli pomysleli, že vás může bavit – skvěle trénují mozek šachy, k zahození není ani žonglování. Otestovat můžete i nějaký nový sport.

4. Naučte se hrát na hudební nástroj

Možná nemáte hudební sluch, a proto jste se jakémukoli vzdělání v hudební oblasti dosud vyhýbali. S ohledem na vaši inteligenci to byla chyba.

Bylo prokázáno, že hra na hudební nástroje zvyšuje IQ. Větší vliv na vaši chytrost budou mít strunné nástroje (housle, klavír či kytara), neboť jsou náročné na koordinaci a jemnou motoriku, před nástroji dechovými.

5. Jezte stravu, která stimuluje mozek

Zdravá strava má vliv na IQ, zejména u dětí. Nejezte proto průmyslově zpracované výrobky, plné soli a cukru.

I k snídani si dopřejte kvalitní bílkoviny (vejce, šunka, mléčné výrobky, ryby), protože právě ty mají schopnost zvýšit produkci norepinefrinu a dopaminu v mozku, což jsou chemické látky, které posílí vaši vnímavost a schopnost řešit problémy.

Krevní oběh v mozku zase podporuje vitamin B. Najdete ho v listové zelenině, celozrnné pšenici, masu, vejcích a sýrech. Bez zajímavosti není ani fakt, že vegetariáni mají průměrně IQ vyšší o 5 bodů.

6. Cvičte správně

Cvičení působí příznivě na vaši kondici i celkové zdraví organismu. Vylučují se při něm hormony štěstí neboli endorfiny, které nejenže zlepšují vaši náladu, ale pozitivně působí i na vás mozek – zvyšují jeho aktivitu.

Ovšem pozor, s ohledem na vaše IQ je lepší se věnovat kardiovaskulárnímu cvičení než posilování. Pravidelné aerobní cvičení může zvýšit vaši verbální inteligenci až o 50 %.

7. Dostatečně spěte

Kdy během dne je váš mozek v nejlepší formě, do jisté míry závisí také na tom, zda jste skřivan, nebo sova, tedy zda sršíte energií spíše ráno, nebo až večer. Tomu byste měli přizpůsobit i svůj spánek.

Ovšem v každém případě se snažte spát alespoň 7 hodin denně. Když jste totiž unavení, váš mozek nemůže fungovat na 100 %. Naopak omezí svoji aktivitu na minimum, kdy dělá jen to, co je nutné pro vaše přežití.