„Hledejte především malebné místo,“ dostává pokyn od vlády zeměměřič Charles Scrivener. Má najít budoucí hlavní město nového australského společenství států. Věčné hádky mezi dvěma nejvýznamnějšími australskými městy dávají šanci třetímu.

Sídlem státních úřadů se teď klidně může stát i nepatrná víska stěží dohledatelná na mapě…

Jakmile 1. ledna 1901 vznikne ze šesti australských území (Jižní Austrálie, Nový Jižní Wales, Queensland, Tasmánie, Victoria a Jižní Austrálie) stát nazvaný Australský svaz, jablkem sváru se okamžitě stává jeho hlavní město.

„Bude to samozřejmě Sydney,“ přesvědčují Australany jeho letití obyvatelé. Rodilí Melbourňané ovšem něco takového nechtějí ani slyšet. „V žádném případě! Všechny úřady musí sídlit v Melbourne,“ ozývá se z jejich tábora.

Ctihodní měšťané ze Sydney ale argumentují tím, že jejich sídlo je přece starší (bylo založeno 26. ledna 1788, Melbourne až roku 1835). Občané ostatních států rádi odsouhlasí jedno z těchto měst, hlavně aby už byl jednou provždy klid. Jenže rivalita mezi Sydney a Melbourne znemožňuje jakoukoli rozumnou dohodu.

Na chvilku vítězí Melbourne

Nakonec proto padne rozhodnutí, že centrum australského společenství musí být úplně někde jinde. Nejlépe v místě, které nemá ani s Melbourne ani se Sydney nic společného a navíc je pokud možno stejně daleko od obou z nich.

„Až do doby, než bylo vybráno a vybudováno nové hlavní město v Novém Jižním Walesu, bylo hlavním městem federace Melbourne,“ uvádí všechno na pravou míru australský historik Geoffrey Blainey (*1930).

Melbourne potom drží žezlo metropole až do roku 1927, kdy ho definitivně předává svému nástupci.

Změny názorů jako na běžícím pásu

„Vybírejme z venkovských oblastí Nového Jižního Walesu,“ padne roku 1901 návrh v australském parlamentu. Poslanci diskutují o tom, kde.

„Mělo by to být co nejdále od Sydney,“ vyžadují představitelé státu Victoria, protože na jejich území leží Melbourne (Sydney leží v Novém Jižním Walesu – pozn. red).

Málem se jim jejich požadavek podaří prosadit, když parlamentní Dolní Sněmovna roku 1903 odklepne Tumut, malé městečko ležící asi 410 kilometrů jihozápadně od Sydney.

Senát ovšem zastává na rozdíl od Dolní Sněmovny jiný názor a vybere si pro změnu Bombalu, větry ošlehávanou horskou vesnici 485 kilometrů jižně od Sydney. Dohadování proto pokračuje bez výsledku dál.

Nevlídné sídlo se hodí jenom pro věznici

O rok později se obě parlamentní komory shodnou na Dalgetách, značně nehostinném městečku, které leží přibližně ve stejné vzdálenosti od Sydney (cca 360 km) i od Melbourne (cca 370 kmú.

„Hodí se to spíš pro věznici, než pro sídlo vlády,“ šušká se ovšem mezi samotnými poslanci o nevlídném a studeném sídle, které sotva přiláká nějaké návštěvníky. Tentokrát do hádek ale pro změnu zasáhne stát Nový Jižní Wales.

„Požadované území kolem města Dalgety svazové vládě nepřepustíme,“ zní z úst waleských úředníků. Návrh se jim moc nelíbí. Půdu skutečně sposkytnout nemusí, a proto se jejich prohlášením vidina nového australského hlavního města znovu ocitá v nedohlednu.

Hledá hlavně krásu

Kraj Yass-Canberra se stává favoritem v parlamentním hlasování roku 1908. Když zvedají ruce poslanci Dolní sněmovny, vítězí těsnou většinou hlasů. V Senátu pro Canberru hlasují všichni zástupci Nového Jižního Walesu, líbí se jim, že je poblíž Sydney.

Prakticky stejný počet příznivců má ale i městečko Tumut, hlavně mezi zástupci státu Victoria. Celé dohadování skončí dalším hlasováním, kdy těsnou většinou projde Canberra, vzdálená jenom asi 300 kilometrů od Sydney.

Velkou zásluhu na jejím výběru má zeměměřič Charles Scrivener (1855–1923). Ten měl na příkaz vlády zajistit především malebné místo, což se mu také podařilo.

Do kampaně se zapojil i místní novinář John Gale (1831–1929), vydavatel The Queanbeyan Age a australský ministr vnitra King O´Malley (1854–1953).

Zločin na národu

Už vzápětí po svém schválení ale má ale rozhodnutí o novém hlavním městě své první kritiky. „Je to zločin na národu,“ píše jeden z melbournských deníků, kterému se nelíbí právě malá vzdálenost mezi Canberrou a Sydney. Nevraživost mezi městy jenom kvete.

Zákon ovšem říká, že je všechno v pořádku. Podle § 125 australské ústavy musí být hlavní město umístěno na území australského společenství v Novém Jižním Walesu nejméně 100 kilometrů od Sydney. Tato podmínka je splněna.

Víska se stává nejdůležitějším městem

Nově zvolené městečko ovšem má do metropole hodně daleko.

„Canberra neměla zpočátku o mnoho víc než poštu, školu pro děti z okolních farem, které se sem scházely po štěrkovaných cestách, kovářství a kamenný anglikánský kostel, postavený ve čtyřicátých letech 19. století,“ líčí podobu sídla, které má od této chvíle reprezentovat Australský svaz, dějepisec Blainey.

Naznačuje, že městečko je vlastně jen o trochu větší vesnice s místním významem skrytá v zalesněných kopcích. Vláda se shoduje: Proto se roku 1911 pořádá mezinárodní architektonická soutěž. Teprve stavby postavené na základě jejích výsledků