Domů     Dárcovství krevní plazmy: 10 odpovědí na otázky, které se vám mohou honit hlavou
Dárcovství krevní plazmy: 10 odpovědí na otázky, které se vám mohou honit hlavou
26.3.2023

Krevní plazma je složka krve, která koluje v cévách každému z nás. Jde o velmi vzácnou tekutinu, jelikož obsahuje drahocenné plazmatické bílkoviny, jež každý den pomáhají statisícům nemocných zachránit nebo zkvalitnit jejich životy.

Kdo všechno se může stát dárcem plazmy? Jak takový odběr probíhá?

Jak se na něj připravit a co zaručuje bezpečnost pro dárce i nemocné?

Ve spolupráci s odborníky vám přinášíme odpovědi na nejčastější otázky na téma dárcovství krevní plazmy – a jako bonus přidáme zajímavosti, které jste možná o životodárné kapalině nevěděli…

1. Co je krevní plazma?

Žlutá tekutina zvaná plazma je nejobjemnější složkou lidské krve – tvoří v průměru asi 55 %. Zbývajících 45 % se skládá z červených a bílých krvinek a krevních destiček. Samotná plazma je tvořena převážně vodou, která zaujímá asi 92 % celkového objemu.

Zároveň ale obsahuje kolem 7 % životně důležitých bílkovin, jako jsou albumin, globuliny či koagulační faktory. Zbývající 1 % zaujímají minerální soli, cukry, tuky či a vitaminy.

2. K čemu je plazma dobrá?

Plazma je velice důležitá pro řadu funkcí v těle – udržuje objem obíhající krve a tím také krevní tlak, pomáhá udržovat správnou rovnováhu pH v těle, hraje klíčovou roli při srážení krve i v obraně organismu proti nemocem, přenáší elektrolyty (jako sodík, draslík atd.) a krevní cukr do klíčových orgánu i do svalů.

3. Proč někdo potřebuje mou plazmu?

Velmi podstatnou složkou krevní plazmy jsou zmíněné plazmatické proteiny, které slouží k léčbě řady vážných zdravotních stavů.

Muže jít o vzácná, často geneticky podmíněná onemocnění a chronické stavy, např. zvýšená krvácivost (hemofilie) či hereditární angioedém (HAE), jež se projevuje častými otoky.

Plazma pomáhá také při popáleninách, po nehodách, úrazech či operacích, ale nelze ji vyrobit uměle. U mnoha onemocnění, která se léčí léky vyrobenými z látek získaných z plazmy, nemají pacienti k dispozici žádnou alternativní léčbu.

Zpráva PPTA (Plasma Protein Therapy Association)1 uvádí, že přibližně 300 000 evropských pacientů se denně spoléhá na léčbu plazmatickými proteiny při léčbě řady kritických zdravotních stavů.

4. Jak se krevní plazma odebírá? Bolí to?

Existují dva způsoby, jak lze získat krevní plazmu. Při tom prvním dárce daruje plnou krev a ta se po odběru separuje na jednotlivé složky.

Odběr plné krve trvá obvykle 10 až 15 minut, přičemž muži mohou darovat 4× ročně a ženy 3× ročně s minimálně 10týdenním intervalem mezi odběry. Odebírá se obvykle necelý půl litr krve, ze kterého lze získat přibližně 250 až 300 ml plazmy.

Existuje však i proces zvaný plazmaferéza.

„V přístroji zvaném separátor se z krve dárce rovnou získává část krevní plazmy, přičemž všechny zbývající složky se vracejí zpátky do těla,“ vysvětluje princip metody MUDr. Miroslav Šuta z plazmaferetických center Amber Plasma, kde tímto způsobem dárcům odebírají krevní plazmu, a dodává:

„Proces plazmaferézy je delší než darování krve, trvá přibližně 45 až 60 minut. Vzhledem k tomu, že je pro organismus šetrnější, lze jej opakovat častěji, a proto je možné darovat plazmu v České republice znovu už po 14 dnech.

Objem odebrané plazmy se pohybuje v rozmezí 650 až 890 ml, přičemž závisí zejména na váze dárce. Samotný odběr plasmy nebolí, dárce pouze pocítí úvodní vpich, podobně jako při odběru plné krve.“

5. Můžu i já zachraňovat životy?

Dárcem krevní plazmy se může stát každý člověk od 18 do 60 let (jedná-li se o opakovaného dárce, horní věková hranice je až 65 let) v dobré zdravotní kondici a s uzavřeným zdravotním pojištěním na území EU, který váží více než 50 kilogramů a je ochotný podstoupit lékařskou prohlídku a věnovat hodinu svého času odběru plazmy.

6. Jaká vyšetření budu muset před odběrem podstoupit?

Pokud se rozhodnete stát se dárcem krevní plazmy, nejprve vás čeká pohovor s lékařem o vašem zdravotním stavu a lékařská prohlídka. Bude vám odebrán malý vzorek krve, aby se zjistilo, zda jste vhodným dárcem a je pro vás odběr bezpečný.

Před každým odběrem vás také čeká zvážení, změření krevního tlaku, tepu, tělesné teploty a vyšetření krevního obrazu. Dárce díky tomu zároveň získává pravidelnou informaci a základních parametrech svého zdravotního stavu.

7. Kdy nemůžu darovat?

Dárcem se nemohou stát diabetici léčení inzulinem, lidé trpící autoimunitním onemocněním (např. revmatoidní artritidou), závažnou kardiovaskulární chorobou, zhoubným nádorovým bujením, či jiným závažným chronickým nebo recidivujícím onemocněním.

Překážkou darování plasmy jsou také akutní projevy alergie nebo právě probíhající infekce. Odběr lze podstoupit nejdříve 14 dní po dobrání antibiotik. Počkat na zahojení musíte i v případě, že máte opar nebo modřinu.

Pokud jste měli přisáté klíště, můžete darovat až měsíc po jeho odstranění a zároveň u vás nesmí být prokázána nemoc přenášená klíštětem. Krevní plazmu také nelze darovat v těhotenství – musíte počkat až 6 měsíců po porodu či potratu.

Na stejně dlouhou dobu budete vyřazeni z registru také po prodělání operace, po podstoupení tetování, piercingu nebo permanentního make-upu.

V případě prodělání hepatitidy A, infekční mononukleózy, kapavky či klíšťové encefalitidy je možné darovat nejdříve 1 rok po plném uzdravení. Způsobilost darovat posuzuje vždy lékař.

8. Jak se mám na odběr připravit?

Jestliže se rozhodnete darovat plazmu, je důležité dodržovat pitný režim. Během 24 hodin před odběrem se doporučuje vypít 2,5 až 3 litry tekutin. Na odběr nechoďte nalačno, lehce se najezte 1 až 2 hodiny předem. Ale podstatné je i složení vašeho jídelníčku!

Alespoň 24 hodin před odběrem vyřaďte tučné potraviny, jelikož plazmu s vysokým obsahem tuku nelze použít pro výrobu léků.

Vsaďte na zdravé a lehké potraviny – luštěniny, ovoce, zeleninu, celozrnné pečivo a obiloviny, libové maso, netučné zeleninové vývary, jogurty… Na samotný odběr si vezměte vhodné oblečení.

„Doporučujeme oblečení s krátkými rukávy, nebo s rukávy, které se dají snadno vyhrnout a nebudou na ruce škrtit,“ radí Mgr. Radka Damašková, provozní ředitelka center Amber Plasma.

9. Je po odběru potřeba nějaký speciální režim?

Po odběru doplňte tekutiny, alespoň 2 hodiny nesundávejte obvaz v místě vpichu a minimálně 12 hodin nezatěžujte paži, ze které byl odběr proveden. Řídit auto můžete, ale bude lepší, pokud za volant usednete nejdříve půl hodiny po odběru. Po zbytek dne se vyhněte fyzicky náročným aktivitám, bazénu i sauně.

10. Je darování plazmy bezpečné?

Pokud dárce splní všechny uvedené podmínky a dodržuje zásady před odběrem plazmy, není pro něj odběr plazmy zatěžující. V ojedinělých případech může vzniknout v místě vpichu modřina či krevní výron. „Celý odběr probíhá s pomocí jednorázového vybavení a pro každého dárce je připraven zcela nový set.

Krev i plazma protékají uzavřeným sterilním systémem na jedno použití, aby nepřišly do styku s cizí krví nebo jakýmkoliv jiným biologickým materiálem. Dárce se tedy žádné nákazy nemusí bát.

Odebraná krevní plazma se v těle obnoví do 48 hodin,“ popisuje lékař MUDr. Miroslav Šuta a dodává: „Aby byl ochráněn i příjemce léků, jsou dárci pečlivě vyšetřováni a testováni.

Každý odběr je vyšetřen na infekce přenášené krví (hepatitidy, HIV, syfilis atd.) a navíc je krevní plazma po odebrání uložena na 6 měsíců do tzv. karantény.“ Půl roku je bezpečné časové období pro případ, že by se u dárce projevilo nějaké onemocnění.

Studie PPTA2 uvádí, že v posledních dvou desetiletích nebyl v souvislosti s používáním plazmatických proteinových terapií hlášen žádný přenos infekcí přenášených krví.

Věděli jste, že…

V těle zdravého člověka je zhruba 3 až 3,5 litrů krevní plazmy, což je přibližně 5 % tělesné hmotnosti.

Jeden odběr nestačí! Protože plazma obsahuje pouze 7 % bílkovin, z nichž se následně vyrábějí léky, je potřeba velké množství odběrů.

Například na roční léčbu jednoho pacienta s hemofilií je třeba více než 1200 odběrů plazmy, pro jednoho pacienta s deficitem ALFA-1 více než 900 darování plazmy a na jednoho pacienta s primárním imunodeficitem více než 120 darování.

Počet pacientů, které lze léčit léky získanými z plazmy navíc v posledních letech stále přibývá.

V Evropě je dnes přibližně 150 soukromých center pro dárcovství plazmy (2020), v USA je jich 900.3

Doba od darování plazmy do chvíle, kdy je lék z plazmy k dispozici pacientovi, trvá 7–12 měsíců. Proces je složitější a nákladnější než výroba chemicky syntetizovaných léků.

U odběrů plazmy nehraje roli krevní skupina – není tedy třeba ji řešit. V některých plazmaferetických centrech však nabízejí jako benefit pro pravidelné dárce zjištění krevní skupiny – jedná se o zajímavou informaci pro samotného dárce.

Dárcům mohou být kompenzovány náklady, které souvisejí se vzniklým úsilím a vynaloženým časem při odběru. „V našich centrech mohou dárci získat finanční náhradu 800 Kč za každý odběr.

Pokud dárce nežádá o náhradu nákladů, může si odečíst z daňového základu až 3000 Kč za každý odběr, v celkovém úhrnu však max. 15 % ze základu daně za dané zdaňovací období.

Velmi si vážíme pravidelných dárců, které jako výraz vděku za jejich dobrý skutek odměňujeme navíc také v rámci věrnostního programu nejrůznějšími benefity,“ dodává MUDr. Richard Král, generální ředitel plazmaferetických center Amber Plasma.

Foto:
Související články
Věda a technika
Problém jménem akné: Pomůže klid i lepší skladba jídelníčku
Acne vulgaris (česky trudovitost, případně trudovina), běžně nazývané akné, je jedno z nejčastějších chronických onemocnění kůže a vůbec nejčastější kožní onemocnění v pubertě. Nejméně jednou v životě akné postihne 85 až téměř celých 100 procent lidí. Akné je nejběžnější během puberty; obtěžuje více než 85 procent mladistvých a často bohužel přetrvává až do dospělosti. Příčinou […]
Věda a technika
Space Shuttle: Smělé plány nevyjdou
Píše se startu 28. ledna 1986. Den, který se do historie kosmonautiky zapíše černou tužkou. Raketoplán Challenger se odlepuje od země, ale pouhých 73 sekund od startu prohoří spoj mezi dvěma částmi SRB. Ten špičkou prorazí nádrž a ozve se exploze.   Dominový efekt na sebe nenechá čekat. Druhá exploze je likvidační. Na nebi zůstane […]
Věda a technika
Databáze plastů je na světě: Obsahuje přes 16 000 chemikálií
Sdílíme s nimi každou část našich životů, o jejich složení toho ale víme málo. Evropský Projekt PlastChem se rozhodl všechny chemikálie obsažené v plastech spočítat, a číslo překvapilo i největší pesimisty. To je ta špatná zpráva. Dobrá naopak je, že celosvětová dohoda o ukončení plastového zamoření je na dohled.   Plastový svět už neokupují jenom barbíny, sami […]
Věda a technika
Nově objevené části lidského těla
Až do konce středověku představoval vnitřek lidského těla 13. komnatu. Po několika staletích důkladného „pitvání“ se v něm rozlišujeme dnes 78 lidských orgánů. Toto číslo ale nemusí být konečné. Jak dokazuje stále pokročilejší technika, lidská anatomie má stále čím překvapit.   Nový orgán bolesti – tak v nedávné době výzkumníci ze Švédska označili Schwannovy buňky, […]
reklama
historie
Je snad rod Kennedyů prokletý?
Kennedyové, prominentní americký klan, se vyznačují nejen významnými veřejnými a ekonomickými funkcemi, které zastávali od konce 19. století, ale také sérií tragických událostí, které postihly jejich členy. Proč je rodina Kennedyů stíhána jedním předčasným úmrtím za druhým? Tento kletbu provázející fenomén je třeba zkoumat z několika perspektiv. Nejznámějším z rodiny je bezesporu 35. prezident USA John […]
Překvapivá historie: Proč se chodilo na poutě?
Chtěli byste jít pěšky víc než tisíc kilometrů do slavného kostela? V některých dobách našich dějin bylo dlouhé putování na posvátná místa obvyklé. Proč se na ně lidé vydávali a co si od toho slibovali? V knihách, příbězích i pohádkách odedávna nacházíme zmínky o lidech, kteří v chatrném oděvu, s mošnou přes rameno a holí kamsi kráčejí. Jsou to poutníci. Přestože se v minulosti […]
Kde najdeme nejstarší město Evropy? Možná v Bulharsku…
Kolosální Athény, které by nás uhranuly již ve 3. tisíciletí před Kristem? Malebný portugalský Lisabon nebo snad krétská Chania? Hledání nejstaršího města Evropy přesunují archeologové úplně jinam – do Bulharska. A i tady má dva favority…     Kdo také louskal s baterkou pod peřinou Eduarda Štorcha (1878–1956), vzpomene si na Osadu Havranů s nádhernými […]
Bedřich Hrozný: Pokořitel chetitského písma se postaví také nacistům!
Na chodbách panuje nezvyklý ruch, do pracovny rektora doléhají ostré německé povely. Rychle vstane a pohotově dokráčí před budovu, kde zmerčí, jak nacisté nakládají nebohé studenty na korbu auta. Vzduch okamžitě zaplní dunivý profesorský hlas. Cesta k úspěchu je trnitá a pořádně klikatá. Své o tom ví také Bedřich Hrozný (1879-1952). Vědec, jenž rozluští chetitské písmo, […]
reklama
záhady a tajemství
Vraždy pražských prostitutek: Zabíjelo záhadné monstrum?
Málokdo zřejmě ví, že Praha se v polovině 19. století děsila vraždícího přízraku pražských prostitutek, jenž původně ani nebyl považován za člověka… K první vraždě došlo na podzim roku 1836 v nevěstinci „U Zlaté Rozálie“ v Konviktské ulici. Když ráno uklízečka vešla do jednoho z pokojů, našla zde bez známek života ležet jednu z mladých prostitutek. […]
Kurt Cobain: Smrt legendy zahalena tajemstvím
Slavný frontman Nirvany, ikona grungeové hudby, tragická smrt ve 27 letech. Kurt Cobain, další z řady hvězd, které navždy zhasly v nejkrásnějším věku. Kurt Cobain (1967–1994) Kdo to byl: frontman, zpěvák, kytarista a skladatel písní skupiny Nirvana Kdy zemřel: 5. dubna 1994 Příčina smrti: průstřel hlavy brokovnicí, měl v sobě přitom smrtelnou dávku heroinu Frontman, […]
Utajované UFO v Polsku?
Polské radarové stanice zachytily 23. ledna 1959 ve 4.32 hodin ráno formaci několika neznámých letících objektů. Záhadná tělesa se pohybovala skutečně neobvykle rychle a navíc ve velké výšce… Výhrůžky očitým svědkům? Jeden z cizích objektů byl velice pravděpodobně sestřelen polskou protivzdušnou obranou. Po zásahu se měl údajně zřítit do moře nedaleko pobřeží v přístavu v […]
Přijde konec světa v roce 2026?
Co plánujete na rok 2026? Založit rodinu? Rozjet velkou firmu? Postavit dům? Možná by bylo lepší se ještě předtím sbalit… a odjet na jinou planetu! Zmíněné datum není věštbou bláznivé kartářky, jde o výsledek vědecké rovnice! Autorem je rakouský fyzik Heinz von Foerster (1911-2002), který se po druhé světové válce přestěhuje do USA a stane […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Kde leží hrob abatyše Mlady?
historyplus.cz
Kde leží hrob abatyše Mlady?
Archeologové důkladně prozkoumávají ostatky, vyzvednuté z hrobu č. 110 na pohřebišti svatojiřského kláštera na Pražském hradě. Dlouhá léta se vědci domnívali, že patří abatyši Anežce Přemyslovně, nevlastní sestře Přemysla Otakara I., která zemřela roku 1228. Teď se ale zdá být všechno jinak… Datování kosterních ostatků, odhalených v hrobě č. 110, určuje, že jejich majitel či
Záhada mých skvrn na rukou
skutecnepribehy.cz
Záhada mých skvrn na rukou
Od dětství jsem trpěla záhadnou nemocí. Nikdo mi nedokázal pomoci. Až minulý život ukázal příčinu. Prvně se mi to stalo jako miminku a s naprostou pravidelností se ten nevysvětlitelný „problém“ opakoval každý rok – vždy ve stejném období. Tu záhadnou nemoc nedokázal nikdo nikdy rozluštit, až do mých třiatřiceti let. Do roka a do dne V čem spočívala ta
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
nejsemsama.cz
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
Tehdy jsem byla sama ještě dítě! Pozdě jsem litovala, že jsem své miminko dala k adopci, ale neměla jsem na výběr. Po letech si mě však našlo! Je to tak dávno, a přesto se na to nedá zapomenout! Stále to strašně bolí. Bylo mi šestnáct, když jsem se zamilovala do vojáka, který sloužil v našem městě. Myslela jsem
Asijské nudle s vepřovým masem
tisicereceptu.cz
Asijské nudle s vepřovým masem
Co nesmí chybět v žádném asijském pokrmu? Především chilli, které dodá pokrmu ten správný říz, čerstvé bylinky, křupavá zelenina a sezamová semínka. Suroviny 200 g vepřových nudliček (například
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
epochanacestach.cz
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
Zámek Kynžvart je vystavěn v kombinaci klasicismu a empíru a od roku 1828 v něm sídlilo muzeum, jedno z nejstarších v Čechách. Býval letním sídlem hraběte a diplomata poloviny 19. století Klemense Metternicha, a proto se v něm také odehrálo mnoho významných setkání evropských politiků. Navštívil ho ale například také básník Johann Wolfgang Goethe. Poté, co byl zestátněný zámek v roce
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
epochalnisvet.cz
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla
Milionářské sny o medu
iluxus.cz
Milionářské sny o medu
Milionáři často dostanou, co chtějí, a Sir Jim Ratcliffe, spolumajitel Manchester United, je toho dokonalým příkladem. Po osmnáctiměsíčním boji o plánování vyhrál spor se sousedem ohledně úlů a teniso
Vranová Lhota a Vraní Hora: Skutečně jsou tato bývalá sídla útočištěm duchů?
enigmaplus.cz
Vranová Lhota a Vraní Hora: Skutečně jsou tato bývalá sídla útočištěm duchů?
Obec Vranová Lhota leží v údolí říčky Třebůvky v okrese Svitavy. V obci stojí tvrz, o níž první písemná zmínka pochází z roku 1406. Jedná se o původní středověkou stavbu s gotickou a renesanční přesta
Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
panidomu.cz
Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
… králem všech květin je špenát, zpíval kdysi slavný zpěvák. Špenát je ale vskutku populární listová zelenina, která se používá téměř ve všech světových kuchyních. Z dětství si jej určitě pamatujete jako poměrně neoblíbenou přílohu k masu a naopak milované jídlo Pepka námořníka, kterému plechovka špenátu vždycky spolehlivě pomohla dodat mimořádné síly. Vědci docela nedávno
U viru ptačí chřipky byly zjištěny nové mutace
21stoleti.cz
U viru ptačí chřipky byly zjištěny nové mutace
Podle nové, dosud nerecenzované studie získal virus ptačí chřipky, který momentálně šíří mléčnými farmami ve Spojených státech, desítky nových mutací. A to včetně těch, které jej mohou učinit schopněj
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Je zamilovaný do Kohoutové?
nasehvezdy.cz
Je zamilovaný do Kohoutové?
Někdy se stává, že se do sebe během natáčení zamilují dva herečtí kolegové. Možná je to i případ Bereniky Kohoutové (33) a Filipa Blažka (50), kteří hrají zamilovanou dvojici v seriálu Jedna rodina.