Král Artuš, rytíři Kulatého stolu, meč Excalibur a hon za Svatým grálem. Slavná legenda, která se v Británii a později po celém světě vypráví už od doby vrcholného středověku. Jednou z klíčových postav, které podle ní zásadně hýbaly děním, byl i čaroděj a prorok Merlin.

Zřejmě nejrozšířenější hypotézou o tom, kdo vlastně byl, je ta, která ho spojuje s druidským prorokem a básníkem původem z Walesu, Myrddinem. První ucelený příběh, ve kterém se o Myrrdinovi hovoří, pochází z pera anglického středověkého učence Geoffreyho z Monmouthu (1090?–1155?). Ten se inspiruje téměř 200 let starou ústně podávanou legendou a představuje nejprve onu slavnou pověst, ve které Merlin skolí s pomocí své magie dva draky a následně vstupuje do služeb krále Uthera Pendragona.

Tomu dokonce umožní zplodit syna – budoucího krále Artuše.

Jaké měl schopnosti?

Až později, v jiném své díle, vytváří Geoffrey z Monmouthu komplexnější obraz tajemného čaroděje, ve kterém naznačuje, že Merlinovo velšské jméno bylo Myrddin Wyllt. Šlo prý o druida a básníka, který se účatnil v roce 573 slavné bitvy o Arfderydd mezi dvěma znepřátelenými šlechtici.

Zajímavé je, že o Myrddinovi najdeme řadu zmínek i v jiných historických pramenech a keltských legendách. Mnozí badatelé tak přichází s ještě odvážnějšími hypotézami o jeho identitě. Dle jedné teorie mohlo jít o nějakou nadpřirozenou bytost nebo dokonce o prastaré božstvo – Nejčastěji bývá zmiňován egyptský Thovt, který byl bohem moudrosti, učenosti a také magického umění.

V souvislosti s tím se objevují také spekulace, že Myrrdin či Merlin je ve skutečnosti nesmrtelný a objevuje se v různých inkarnacích ve všech historických etapách. „V pátém století byl Merlin starší inkarnací Saint Germaina.

Vedl Artuše skrze dvanáct bitev za sjednocením Británie,“ tvrdila například americká duchovní vůdkyně Elizabeth Clare Prophet (1939–2009).

Byl předlohou biskup?

Historici jsou samozřejmě k takto divokým teoriím skeptičtí a hledají odpovědi hlavně v dobových pramenech. Například americká odbornice na artušovské legendy Norma Lorre Goodrich (1917–2006) na základě svého studia tvrdí, že Merlinem byl ve skutečnosti britský křesťanský duchovní a biskup Merlinius Ambrosius Dubricius (450?–536). Ten se v 6. století stal důležitým církevním představitelem na severu Británie. Mimo jiné zakládal studijní a astronomická centra a údajně také vytvářel tajné chrámy a kaple, kde docházelo k zasvěcování rytířů, kteří hledali Svatý grál.

„Dubricius si ze všech kandidátů na skutečnou identitu artušovského Merlina stojí nejlépe z hlediska geografického a historického kontextu,“ uvádí ve své knize o artušovském mýtu britský autor Kaye D. Hennig.

Ostrov nebo mohyla?

Velká pozornost archeologů se obrací i na potenciální hroby slavného kouzelníka. Jenže i tady narážíme na problém: Těch zaručeně pravých totiž existuje hned několik. Jeden z nich se kupříkladu nachází na hradě Tintagel, další ve skotském Drumelzieru a ten svůj mají i na ostrově Bardsey.

To je zajímavé místo hlavně proto, že právě tam se měly údajně nacházet kdysi i ostatky zmíněného Dubricia. Podle jedné hypotézy mohl být právě tento ostrov ve skutečnosti mýtickým Avalonem, kde má odpočívat také sám král Artuš.

Známým místem, kde má údajně ležet Merlinův hrob, je také nenápadný – keři a stromy porostlý – pahorek nacházející se nedaleko anglického města Marlborough. Pro místní je to oblíbené místo pro schůzky a studentské večírky, ve skutečnosti jde ale o uměle navršenou mohylu starou možná až 4000 let.

Vše má ovšem háček: Její spojení s legendárním Merlinem se nikdy neprokázalo.