Malíři to mají často těžké. Nežijí běžný život. Čelí nepochopení. Jejich pokrokovým dílům většina lidí nerozumí. Někdy je lidé ocení až po dlouhé době nebo také vůbec. Italský mnich a malíř Filippo Lippi (asi 1406–1469) se zamiluje do svého modelu a zároveň jeptišky Lucrezie Butiové, když maluje obraz Panny Marie pro hlavní oltář ženského kláštera […]

Karlu Albertovi Buquoyovi (1607–1663), synovi zesnulého Karla Bonaventury (1571–1621), je 20 let, když rod Buquoyů za vojenské zásluhy svých členů získává v Čechách inkolát – právo usadit se a zastávat zemské úřady. Mladík se ale do Čech zrovna nehrne. Svou slibnou kariéru odstartoval už v 17 letech, kdy ho infantka Isabela (1566–1633), místodržitelka španělského Nizozemí, jmenovala hrabětem […]

Strach ze smrti není v dějinách nic nového. Už starým Římanům se připomínání smrti nelíbilo. Nikdo o ní nesměl říct jediné slovo! Mluvit o smrti se dokonce nedovolovalo ani při smutečních slavnostech. Lidé v době Římské říše proto důsledně říkali „žil.“ Říct „zemřel“, bylo naprosto nepřípustné. Svátek zemřelých se u nás slavil už v pohanské době. Katolická církev […]

Kolem roku 350 př. n. l. odplouvá ze Sicílie loď, která míří na jih Itálie. Na její palubě sedí básník Archestratos. Nevydává se ovšem ani za krásami světa, ani obchodem. Má jediný cíl: najít, co je kde dobrého k jídlu a jak to nejlépe uvařit. Kromě poetické duše má i mlsný jazyk, který ho z Itálie později […]

Korupce jako moderní jev? Omyl, potýkali jsme se s ní už mnohokrát v dějinách období včetně Československé první republiky. Na přelomu let 1923/1924 se rozpoutává lihová aféra, v jejímž centru stojí předseda Senátu Národního shromáždění. Spousta lidí zkrátka neodolá vábení peněz. Karel Prášek (1868–1932), člen Agrární strany, který předsedá Družstvu hospodářských lihovarů a působí jako správce lihovarnického dispozičního […]

Malý chlapec touží stát se písařem. V klášterní škole proto urputně maluje litery s nosem zapíchnutým do voskové tabulky. Jeho písmenka se ale pořád tak nějak divně křiví. Místo husího brku a pergamenu proto jako dospělý mnich skončí u okopávání klášterní zahrady. Opisování rukopisů je ve středověkých klášterech výsadou jen těch vyvolených. Než mnich vezme poprvé do […]

Čeští králové do svých služeb povolávali rádce. Ti se stávali jejich pravou rukou. Měli takovou důvěru, že jim vládcové svěřovali i svoje děti. Kteří z nich se dočkali takové cti? První český král Vratislav II. (asi 1035–1092) věnuje svoji důvěru zkušenému spolubojovníkovi Wiprechtovi Grojčskému (asi 1050–1124). V letech 1081–1083, když oba doprovázejí římského krále na italském tažení, […]

Jestliže pro horolezce je vrcholem Mount Everest a operní pěvec sní o La Scale, interpret klasické i populární hudby má jako nejvyšší metu Carnegie Hall, magickou koncertní síň v New Yorku. Prvotní nápad na její stavbu přitom překvapivě není z hlavy muže, po kterém je pojmenována, tedy amerického filantropa Andrewa Carnegieho (1835–1919). Nejprve zatouží po […]

Starověk nadělil světu několik vzdělanců, jejichž jména skloňujeme dodnes. Prvním z těch nejvýznamnějších je filozof, matematik a astronom Pythagoras ze Samu (asi 570–asi 510 př. n. l.). Na jihu dnešní Itálie zakládá filozofickou školu, z níž pochází řada úžasných myšlenek – do dnešních dnů například stále platná Pythagorova věta. Kteří ho následovali? „Slunce je žhnoucí kamenná masa,“ […]

Záviš z Falkenštejna se obratně vetřel do přízně Václava II. Je milencem jeho matky Kunhuty Uherské. Z funkcí se mu povedlo vyštvat řadu královských úředníků a dosadit místo nich svoje příbuzné. Vyhození jsou pochopitelně nespokojení. Ohrožení vnímá i římský král Rudolf Habsburský (1281–1307). Přestože byl v roce 1276 Záviš z Falkenštejna (asi kolem 1250–1290) jeho spojencem proti Přemyslovi, teď […]

V pondělí 20. července 1904 ve čtvrt na dvě odpoledne se ruské carevně Alexandře Fjodorovně (1872–1918) po čtyřech dcerách konečně narodí vytoužený následník trůnu, carevič Alexej Nikolajevič (1904–1918). Jenže když jsou mu tři roky, stane se ošklivá příhoda. Carův švagr, velkokníže Alexandr vypráví: „Hrál si jednou v zahradě před palácem, upadl a začal krvácet. Dvorní […]

Pražská hudbymilovná šlechta v dubnu 1808 volá po založení vlastní konzervatoře. Nová škola, jedna z nejstarších svého druhu v Evropě, ale získává střechu nad hlavou až na podzim roku 1811. Usazuje se přitom v klášteře sv. Jiljí na Starém Městě pražském. Město se stává mekkou hudbu, kde zanedlouho vystoupí rakousko-uherský klavírní génius.  V životě bouřliváckého fenomenálního […]

První historicky doloženou ekonomickou krizi zažila už starověká Římská říše ve 3. století n. l. V době panování císaře Septimia Severa (193–211) obrovsky rostou válečné náklady. Denár (tehdejší římská měna) kvůli nim ztrácí svoji hodnotu. Cena měřice obilí na mouku (8,73 litrů), která ještě nedávno stála 7 denárů, se vyšplhá na rekordních 120 000 denárů. Peníze nikdo […]