Umění vyrábět protézy nepatří k horkým novinkám moderní doby. Archeologické nálezy ukazují, že už staří Egypťané si uměli vyrobit umělé končetiny. A toto tajemství přetrvalo.
Období středověku si příliš nespojujeme s protetickou technikou, nicméně i tehdy vznikala pozoruhodná díla. Jde například o nález italských archeologů na severu Lombardie.
Na hřbitově v Poveglianu Veronese vykopali v roce 2018 kostru ze 6.-8. století, která podle jejich názoru náležela muži ve věku 40-50 let.
Náhrada části paže
Zajímavé ovšem je, že muž měl amputovanou pravou ruku uprostřed paže. Pahýl a rameno přitom vykazují opotřebování, jaké je typické při nasazování umělé končetiny.
V jeho hrobě nechyběl krátký nůž v poloze, jako by v prodloužení nahrazoval amputovanou část paže. Mezi pahýlem a nožem se nalézal i řemen. Pravděpodobně tedy používal místo chybějící ruku protézu.
Antropologické analýzy navíc ukazují, že měl na jedné straně výrazněji obroušené zuby než na druhé. Může jít o důkaz, že svůj chrup používal k utahování řemenu protézy.
Železná ruka
Nejspíše nejznámější majitel protézy v dávnější minulosti ovšem žil na sklonku středověku a začátku novověku. Německý rytíř Gottfried von Berlichingen (asi 1480–1562) přišel v roce 1504 o ruku.
Aby mohl dál bojovat, jeho současníci mu vyrobili náhradní končetinu ze železa. Tlakem na pružinu umožňovala pohyb. Právě kvůli protéze mu pak lidé přezdívají Železná ruka.
