První zmínky o nich se poprvé objevují už ve starém Egyptě, kde podpatky sloužily jako ukazatel sociálního postavení – byly tedy vlastní vyšší společnosti. Pyšnili se jimi lidé, kteří se řadili k tehdejší společenské smetánce. Mnohem praktičtější důvod k nošení ovšem dostávají podpatky ve středověku. I tentokrát je nosí především lidé z vyšší společnosti. Zvýšené podrážky měly zabránit znečištění […]

Sňatky pokrevních příbuzných byly mezi šlechtickými rody běžnou praktikou. Krom toho, že šikovně zabraňovaly rozdrobení rodového majetku, měly za následek i nepříjemné genetické zatížení. Fyzicky postižený, mentálně retardovaný a neplodný Karel II., s kterým vymřela španělská větev Habsburků, byl toho dokonalým příkladem. Mocná dynastie Habsburků vymřela po meči. Zatímco v rakouské větvi byl posledním panovníkem […]

Nárožní stavbě na pražském Staroměstském náměstí č. p. 3/2 se dříve říkávalo U Bílého lva. Na domě se také skutečně nachází klasicistní štuková socha krále šelem, který ve svých předních tlapách drží zrcadlo. Pochází z konce 18. století. Pozdější název U Minuty je ale připomínkou, že tu bývala trafika, tedy obchod nabízející „municiózní“, drobný nebo velmi malý […]

Princezna Anna Uherská (1226/1227 – kolem r. 1274) najde roku 1270 azyl na pražském dvoře Přemysla Otakara II. (kolem r. 1233–1278). Uteče sem před svým bratrem Štěpánem V. S sebou zřejmě odveze i korunu. Historikové se domnívají, že v minulosti existovaly dvě různé uherské koruny. Jednu odvezla princezna Anna nebo prostě zmizela, druhá se zachovala dodnes a […]

Německý básník Ulrich von Hutten (1488–1523) absolvuje v roce 1508 univerzitu v Lipsku a zřejmě právě tam nebo při svých dalších cestách do německého Erfurtu, Frankfurtu nad Mohanem a Greifswaldu se během nevázaného studentského života infikuje syfilidou. Příznaky své nemoci později barvitě popisuje ve svém díle Morbus gallicus (Galská nemoc) z roku 1519. Líčí je tak, jak je vidí […]

  Ani panovnický trůn není zárukou a ochranou před katastrofou. Zejména když se do věci zamotá láska, která se podle všeobecného mínění k důstojnosti panovníka nehodí. Poučení z toho plyne – pokud jste králem, zkuste se nezamilovávat nešťastně.    Alexandr Obrenović (1876–1903) se narodí jako syn srbského krále Milana I. (1854–1901). Když je Alexandr ještě malý chlapec, […]

O pohřbech přemyslovských knížat existuje jen málo informací. V Kosmově kronice z první třetiny 12. století se nachází popis poslední cesty knížat Oldřicha (†1034) a Břetislava II. (†1100).  Nad Oldřichovou mrtvolou údajně pláče jeho bratr Jaromír (†1035), který mu prý odpouští, že ho kníže nechal zákeřně oslepit. O mnoho věrohodnější ale není ani líčení Břetislavova pohřbu. Zkrátka […]

Kníže Václav, budoucí světec, má dlouhou a úzkou lebku, čímž se liší od svých přemyslovských následovníků. Změnu ve tvaru lebky podle antropologických výzkumů přinesly ženy, které se do rodu přivdaly. Díky nim se lebka pozdějších přemyslovských králů změnila na krátkou a spíše zakulacenou. Ovšem Václav má kvůli tvaru lebky i podlouhlý a velmi úzký obličej, […]

Jakub Krčín z Jelčan získává v roce 1569 za své služby od Rožmberků statek Nový Leptáč na jihočeském panství Netolice Leptáč ovšem dříve patřil klášteru Zlatá Koruna poblíž Českého Krumlova. Má to ale háček. Regent Jakub Krčín z Jelčan (1535–1604) znalý poměrů v zemi, si dobře uvědomuje, že kvůli snahám vrátit církvi majetek, který ztratila za husitských válek, by […]

Tři formanské vozy napěchované po okraj zbožím se v červnu 1507 kodrcají po hrbolaté cestě lesem Dubina u východočeského Nového Bydžova. Patří bohatému pražskému obchodníkovi Haškovi. Vtom se zpoza stromů vyhrne skupina ozbrojenců. Jeden z mužů přiskočí k formanovi a mečem mu usekne ruku. Hrůzný suvenýr potom ukazuje celému průvodu, aby se okamžitě vzdal, jinak všichni zemřou. Banda […]

„Vaším znamením bude červený kříž.“ S těmito slovy vysílá už v roce 1095 papež Urban II. bojovníky do Svaté země, aby z rukou muslimů vysvobodili Boží hrob. První křižáci si jako poznávací znamení připevňují kus látky s vyobrazením kříže na svá kopí. Během třetí křížové výpravy v letech 1189–1192 již ale míří do Svaté země tolik vojáků, že je třeba […]

Už v období kolem roku 874 zakládá norský Viking Ingolf Arnarsson dnešní islandskou metropoli Reykjavík. Její jméno znamená v islandštině „kouřová zátoka“. Skutečně – nedaleko se nacházejí gejzíry a horké prameny, z nichž neustále stoupá pára. Po slavném vikinském zakladateli pak ve znaku města zbudou dva sloupy, které prý bohové vyplavili na zem právě v místech, kde se dnes […]

Jeden z nejzdatnějších velitelů fašistické Itálie s přehledem sekunduje německému polnímu maršálovi Erwinu Rommelovi. O bojích v Africe napíše knihu, po válce je dokonce zvolen italským senátorem. Krátce působí také na východní frontě, kde vede italskou jednotku na podporu německé operace Barbarossa.   Po skončení první světové války je Italské království naprosto zdecimované. 650 000 Italů […]