Za nejlepší model vlády je považována demokracie. Kdy a kde ale můžeme najít její počátky? A jak demokraticky se chovaly velké říše k obyvatelům území, které dobyly?
Jednu z prvních podob demokratické vlády vytvářejí Athéňané. Politik Kleisthenes (kolem r. 570–asi 507 př. n. l.) zavádí přibližně v roce 508 př. n. l. ústavní reformy.
Vzniká takzvaná búlé, Rada pěti set, do níž každý z deseti athénských obvodů volí losováním 50 svých zástupců.
![Ženy si ve starověkých Aténách mnoho výdobytků demokracie neužily. FOTO: Louvre Museum/Creative Commons/Public domain](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2023/06/2-4-768x746.jpg)
Moc jenom pro někoho
Chod města stejně však ovládá jenom hrstka lidí, protože z přibližně 250 000 jeho obyvatel může hlasovat pouze zhruba 30 000 dospělých mužů.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Na Pnyx, shromažďovací pahorek nedaleko Akropole, se jich přitom vejde asi 6000. Aby muž mohl hlasovat, musí mít oba jeho rodiče athénský původ a on sám musí ukončit vojenský výcvik.
Celou aténskou demokracii ovšem kontrolují velmi přísné zákony, které i za sebemenší prohřešek jako třeba krádež na trhu nařizují smrt stejně jako třeba za vraždu. O zákoníku, který v roce 624 př. n. l.
sestavil aristokrat Drakon, se hovoří jako o krvavém. Zajistí tak poslušnost. Z výdobytků demokracie navíc nemohou těžit třeba ženy nebo otroci.
![Aténská ústava. FOTO: Neznámý author/Creative Commons/Public domain](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2023/06/3-4.jpg)
Nesahají na bohy
Ukázkou vyspělosti společnosti a demokracie je i skutečnost, jak se dobyvatelé chovají k dobytým. Perská vládnoucí dynastie Achaimenovců se kupodivu k porobeným národům chová celkem tolerantně a nevnucuje jim svoji kulturu.
Slouží jako zářný příklad, jak to mělo vypadat. Vzhledem k velkému počtu národů v Perské říši se zdejší nápisy vyskytují i trojjazyčně – starou perštinou, babylonštinou a elamštinou (jazykem Elamské říše, jednoho z nejstarších státních útvarů na světě).
V úředním styku se ale většinou používá aramejština. Porobené národy také mohou vyznávat vlastní náboženství a platí i většina u nich do té doby vydaných zákonů.