Celé hodiny vysedává u svého stolu a bedlivě pročítá každou zprávu z předních linií. V telegrafní kanceláři stráví neobyčejně vzdělaný a zvídavý republikán více času než kde jinde. Vzkazy, které zde odešle a obdrží pomocí v té době vysoce moderní technologie, zásadně přispějí k vítězství Unie…

První pokusy o sestrojení elektrického telegrafu pravděpodobně probíhají již 18. století, avšak bez větších úspěchů. První prakticky využitelné zařízení tohoto typu roku 1833 představí dvojice německých fyziků Carl Friedrich Gauss (1777–1855) a Wilhelm Eduard Weber (1804–1891). Více než 10 let pak na jeho zdokonalení pracuje americký vynálezce Samuel F. B. Morse (1791–1872). Vítězoslavný úsměv mu tvář ozdobí 25. května 1844, kdy z Washingtonu do Baltimoru úspěšně odešle zprávu v podobě biblického citátu.

Sbor odvážných

Obrovský úspěch jeho vynález zaznamená především v americké občanské válce – nejkrvavějším válečném konfliktu v dějinách země. Jde o zcela první konflikt, během kterého je elektromagnetický telegraf s Morseho abecedou použit ke komunikaci v ozbrojených silách.

Aby se během války urychlila komunikace mezi jednotlivými vojsky a jejich veliteli, podnikne nově vzniklý Americký vojenský telegrafní sbor vysoce riskantní krok v podobě položení více než 24 000 kilometrů telegrafních drátů napříč bojištěm.

Štěstí přeje vzdělaným

Důležité zprávy z předních linií se tak do té doby nevídanou rychlostí dostávají do telegrafní kanceláře zřízené ve staré knihovně budovy Válečného oddělení, sousedící s Bílým domem. A právě tam podle historiků tráví většinu svého času 16.

prezident Spojených států amerických Abraham Lincoln (1809–1865), který vede severní státy Unie proti jižním státům Konfederace. Již od mládí se věnuje samostudiu a díky své zálibě v knihách si brzy získá pověst vysoce vzdělaného člověka.

Obrovský zájem projevuje i o rozvíjející se technologii, není tedy divu, že mu učaruje právě v té době pokrokový telegraf.

Hrdina dnem i nocí

Po vypuknutí války několikrát denně přispěchá do telegrafní kanceláře a soustředěně pročítá štos příchozích telegramů, které sám nazývá „bleskové zprávy“. Operátorům, kteří je přijímají a dešifrují, dychtivě nahlíží přes rameno.

Čerstvými zprávami z fronty se postupně stane tak posedlý, že během stěžejních bitev v kanceláři zůstává i přes noc a nepříliš dlouhému spánku se oddává na polním lůžku. Prostřednictvím telegrafu může i na dálku jednat jako skutečný vrchní velitel – rozkazy se k jeho generálům dostávají téměř v reálném čase.

Šéf k pohledání

Nedostatek mezistátních telegrafních linek na jihu země mu navíc skvěle hraje do karet – prezidentu Konfederace Jeffersonu Davisovi (1808–1889) znemožňuje uchýlit se ke stejné strategii. Se svými operátory se Lincoln velmi sblíží a neváhá jejich nenahraditelnou práci náležitě ocenit.

Když se k němu v létě roku 1863 donese zpráva, že jeho generál Ulysses S. Grant (1822–1885) obsadil nepřítelovu pevnost Vicksburg na řece Mississippi, na oslavu úspěchu zruší zákaz požívání alkoholu na pracovišti a nechá jim donést poháry plné piva.

Vzkaz plný slz

Během americké občanské války odešle prezident Lincoln na 1000 telegramů a několikanásobné množství jich obdrží, svou oddaností novému způsobu komunikace bezesporu zásadně přispěje k podepsání kapitulační listiny velitelem konfederačních vojsk Robertem Edwardem Leem (1807–1870) v neděli 9.

dubna 1865. O to víc jeho pracovníky i celý národ zasáhne zpráva, kterou telegrafní kancelář obdrží o pouhých šest dní později. „Abraham Lincoln zemřel 22 minut po dnešní sedmé hodině ranní,“ informuje příchozí záznam o atentátu ve Fordově divadle.