„Nic zlého ti neudělám, ale dej mi svoji korunu, žezlo a všechny odznaky moci. Od této chvíle jsem vládcem já,“ vyštěkne 4. září 476 germánský vůdce Odoaker na římského císaře Romula Augusta.  Mladík raději neprotestuje. Odměnou za to dostane vilu a doživotní rentu. Od počátku 5. století sužují Římskou říši germánské výpady. Vizigóti, vedení svým králem […]

Pochodující vojáci, pravidelný potlesk a rytmická hudba. Unavený generál během vojenské přehlídky klimbá. A nakonec to přijde, hlava mu spočine na hrudi a vydává se do říše snů. Ještě netuší, že nevinný šlofíček mu zařídí smrt. Poprava za asistence děla patří k tradičním metodám, které postupně pohřbí zub času. Historický krok zpět a oživení brutálních dějin […]

Kdy a kde vznikl sendvič? Jde o anglickou specialitu? Za vynálezem obloženého chleba skutečně stojí Angličané, konkrétně lord John Montagu, hrabě ze Sandwiche (1718–1792), po němž pokrm také dostal svůj název. Jídla, která se dají vzít s sebou nebo koupit tzv. přes ulici, jsou ale běžná už ve starověku. Šlechtic John Montagu, hrabě ze Sandwiche (1718–1792), […]

Karel IV. se stává mužem na svém místě. Mistrným diplomatem, který ví, co ve správný okamžik udělat. Ovládá sňatkovou politiku a když mu okolnosti zahrají do karet, neváhá jich využít. Kromě toho kolem sebe soustředí výjimečné muže. Ti mu pomáhají v nelehkém rozhodování. Díky inteligenci a realistickému uvažování zná Karel IV. své politické možnosti. Dokázal „spolehlivě […]

Evropa v tom čase bojuje s neúrodou. Kalendář ukazuje rok 1817. Situace na starém kontinentu není po Napoleonských válkách rozhodně jednoduchá. Životní úroveň obyvatel značně poklesla, řada z nich nemá co do hrnce. Musí proto hledat alternativy za nedostatkové suroviny a nějak se uživit. Ke slovu nyní přicházejí potraviny, které se dají sehnat zadarmo v přírodě. Na talíř se […]

Kdyby ignorování hygieny nepatřilo k jeho stěžejním povahovým vlastnostem, mohl by se klidně každý den koupat v krvi. Divoká tažení legendárního mongolského vojevůdce Čingischána (asi 1162–1227), stojí život 40 milionů lidí, tedy devítinu obyvatel celého tehdejšího světa. Tehdy je bez přehánění nejobávanějším mužem na planetě. V utrpení druhých se doslova vyžívá. Milosrdenství je pro něj […]

Vikinský válečník Knut I. (asi 944–1035) poráží roku 1016 v bitvě u Ashingtonu anglického krále Edmunda. Tím dochází k rozdělení britského ostrova na dvě poloviny. V listopadu téhož roku ale Edmund umírá, a tak se Knut I. stává vládcem celé Anglie. Když arabský vůdce Saladin (1138–1193) v roce 1187 obsadí Jeruzalém, netuší, co se začne dít v Evropě. Do čela […]

„Máme tolik lučištníků, že salva jejich šípů zastíní Slunce,“ říká perský vyjednavač spartskému králi Leonidasovi I. (asi 540–480 př. n. l.) před bitvou u Thermopyl v roce 480 př. n. l. „Tím líp, alespoň budeme bojovat ve stínu,“ odpoví klidně Sparťan. Čeká ho porážka. Rodák ze severoafrického Kartága Hannibal (247–183 př. n. l.) přichystá v roce 218 […]

„Pivo je důkazem boží lásky,“ nechá se slyšet americký diplomat a přírodovědec Benjamin Franklin (1706–1790), který je na západě uznáván i jako vynálezce bleskosvodu a vděčíme mu za popularizaci šachů. Inspiraci i relaxaci na dně sklenice hledá ale až příliš často.     To generální tajemník Komunistické strany Sovětského svazu Josif Vissarionovič Džugašvili alias Stalin […]

„Baroko vneslo do všech druhů umění dynamiku, talentovaní kazatelé ji dokázali uplatnit i ve slovesném umění,“ uvádí současná bohemistka Marie Janečková. Proslovy v kostele se stávají tím nejlepším prostředkem, jak ovlivnit názory obyvatel. Proto se baroko pojí s rekatolizací, a to zejména u nás v Čechách a na Moravě. Tridentský koncil, shromáždění kardinálů probíhající v letech 1545–1563, kněžím nařizuje, […]

„Musím zmizet,“ uvědomuje si Vojtěch Náprstek. Ve Vídni má teď, v roce 1848 pořádně horkou půdu pod nohama. Dovolil si totiž mluvil o svobodě tisku. Zanedlouho opravdu odpluje do Ameriky. Vojtěch Náprstek (1826–1894) určitě neměl nudné dětství. Jeho rodiče si koupí dům U Halánků na dnešním Betlémském náměstí v Praze. Provozují tu pivovar, hostinec a vinopalnu. Otec […]

Francouzský architekt Jules Hardouin-Mansart (1646–1704) navrhuje přestavbu zámku ve Versailles. Jak črtá tužkou po papíře, v duchu už si představuje hru stínů, kterou stavba vytvoří. „Chce to více světla,“ namítne a protáhne křivku chrámového okna. Prohlédne si nákres a teprve teď je spokojený. Vypadá to, jako by chtěl porušit všechna pravidla statiky. Strohé přímé linky nahrazuje […]

Vikingové se stali předmětem řady mýtů a romantizovaného pohledu na ně, k čemuž došlo v průběhu 18., 19. i počátku 20. století. Archeologie i historické prameny se je dodnes snaží bourat.   Legendární je především jejich krutost v bojích. Podle Joanne Shortt Butlerové z univerzity v Cambridge se však jejich nelítostnost nijak nelišila od toho, co bylo v té době […]